Zběsilost v srdci

Rozmýšľal som od ktorého filmu začať pozerať Lyncha aby som ho pochopil. Asi najpochopiteľnejší film od Lyncha aký som kedy videl, no aj tak je to proste osobitý štýl. Totálna uletenosť, nechápal som jedine pohľady kamery cez veštiacku guľu. Proste tak ako niekomu nesadne suchý Allenov humor, tak mne nesadnú Lynchove filmy, ktorým sa snaží dávať až nejaký siedmy zmysel. Ale Cage spolu s Dafoem boli bohovskí démonickí. 70%. (25.10.2006)

David Lynch někdy umí překvapit i normálním filmem. Odmyslíme-li tedy tu čarodějnici na koštěti:) Willem Dafoe je neskutečně mimo až sem valil oči, škoda že nedostal ještě více prostoru, protože vytvořil parádní postavičku. Režisér se tentokráte zbláznil do šminek (červený lak na nehty a červená rtěnka) a taky si nedal pokoj s motivem ohně. Ale hodnocení? 70% PS: Metal forever a Elvis taky ujde. (25.06.2009)

Videl som zhruba polovicu Lynchových celovečerných filmov, nestrhol ma (ani neurazil) ani jeden, ale Wild at Heart bol suverénne najhorší. Nicholas Cage je maniakálny, Laura Dern neskutočne živočíšna a mal som chuť si pozrieť nejaký vážne sa berúcu road movie o hlúpej naivke a bad boy, ale táto prepálená podivnosť šla totálne mimo mňa. (10.03.2024)

Ďalší zhulene uletený a príjemne (?) nenormálny Lynch. Extravagantný, delikátny, jemne kontroverzne šokujúci, omamný, hypnoticky ladený na neskorú letnú večernú hodinu, sexuálne svojský, pomaľovaný červeným rúžom a oblečený v hadom saku, zabývaný neuveriteľnými vedľajšími postavičkami (Crispin Glover a jeho šváby, štekajúci Harry Dean Stanton), flashbackmi presýtené, obdarované Ozom a Willemom Dafoeom. Lyncha skutočne nemožno viniť z absencie fantázie a osobitosti. Netrúfam si ale ŽIADNY z jeho projektov masovo odporúčať. Teda samozrejme až na Príbeh Alvina Straighta. (20.12.2005)

Tak jsem si po delší době pustil Lynche v očekávání další šílenosti, ale Zběsilost mi přišla na jeho poměry vcelku „normální“. Tedy, dějem (docela přímočarým a nijak zvlášť originálním), postavy byly švihnuté dostatečně (a právě o nich film je). Především Marietta a Peru (pokud beru v potaz ty důležitější pro „příběh“, těch vedlejších roztodivných tu je pak pochopitelně také pěkná řádka). Ladd mi svou nádhernou nesnesitelností pila krev po litrech snad od jejího prvního záběru, Dafoe byl tak perfektně slizký, že se mu podařilo vytvořit jednu z jeho nejlepších kreací vůbec, prakticky každý záběr si ukradl pro sebe, a je jen velká škoda, že si na něj divák musí tak dlouho počkat (ústřední pár pak paradoxně příliš výrazný není, ačkoliv je tu Cage docela sympaťák a Dern zase dost sexy). Film si plynul, u některých scén jsem se nejistě smál (snad to bylo účelem, i když např. „Lov bizonů“…co to sakra?!), ale nejvíc člověka zajímalo ono vyústění. A to by nesměl být Lynch, aby nezvolil velmi kontrastní závěr, že…Celkově to vidím na slušné 4*. (11.08.2018)