Paní Brownová

Elegantní komorní snímek odehrávající se v překrásném prostředí Velké Británie. Judi Dench byla za pravou dámu, její sluha působil trochu neotesaně, zato nekonvenčně, co na srdci, to na jazyku. Získal nad ní moc jako spasitel její existence. Protivilo se mi, jak neustále pronášel, že "ona" se bez něj neobejde. Přesto tam byla oboustranná náklonnost až závislost, která napomohla, že se královna konečně probrala ze smutku a jala se taky trochu vládnout. Co víc dodat, více mě fascinovala hudba, kostýmy a přírodní scenérie než pan Brown. (08.07.2009)

Nevšední vztah dvou historických osobností se podařilo velice střídmě převést do filmu, byť ani historické rekvizity nezůstaly ošizeny. Oba hlavní protagonisté předvádějí kreace, které samy o sobě udrží film v nadprůměrné kvalitě; zvláště na Judi Dench je možné se dívat i bez ohledu na to, kam směřuje zbytek příběhu. (28.10.2005)

Historické, emoční × nezáživné, chladné. Zdá se, že by se emoční a chladné mohlo paradoxně vyloučit, ale není tomu tak. Něco tomuhle filmu chybělo. Nebylo to špatné, to vůbec, ale bylo to tak nějak bez děje. Judi Dench byla průměrná, a Billy Connolly v postavě královnina podkoního a sluhy byl dost nepříjemný. Jeho agresivní a arogantní chování, které vyústilo v neúctě u služebnictva, bylo víc než znervozňující. Ještě že to zachránila ta krásná příroda a hudba... (09.07.2009)

Film Paní Brownová mě doslova zlákal v programu a říkala jsem si, že pokud nebudu mít nic lepšího na práci, podívám se. Navíc se ve filmu objevila i moje oblíbená Judi Dench, takže prakticky nebylo proč váhat. Film má mimo jiné i další aspekty, které mě na filmech prostě baví. Třeba "podle skutečné události" (nebo je tam aspoň inspirace), líbí se mi taková ta ne laciná romantika z viktoriánské Anglie (něco jako Jane Austenová), líbí se mi i ta jejich krajina... To všechno tady je. Plus hezká hudba a výborná Judi Dench. Ta si ale film ukradla pro sebe a zastínila tak samotného pana Browna, od kterého se asi očekávalo ještě trochu více... Nehnulo to mým srdcem tak, jako to některé filmy dokázaly, ale byl to příjemný a nenucený snímek, který mě bavil. (05.05.2013)

----- "Bůh ochraňuj královnu !" ----- Myslím, že pan Brown se rozhodl, že Boha zastoupí. Ne že by snad chtěl zpochybňovat Boží moc a Boží vůli, jenomže takový Bůh, jakkoli vševědoucí a vševidoucí, má na svých bedrech péči o celé stádo svých více či méně problematických oveček, kdežto pan Brown měl jenom svou královnu - tudíž jí mohl věnovat veškerou svou pozornost. A vedl si dobře, neboť ke svému poslání přistupoval nadmíru svědomitě, vědom si své zodpovědnosti. Kromě toho je třeba připomenout, že i královny potřebují oddané a nezištné přátele ... možná o to víc, že jsou královnami. Její a jeho příběh je střídmý, zdrženlivý - i laskavý, naplněný porozuměním, které nepotřebuje velkých slov. P.S.: Oba byli tvrdohlaví a oba měli své vrtochy - svým způsobem si byli velice podobní, i když jejich úlohy v bezohledném světě byly diametrálně odlišné. (19.09.2014)