Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Lepší příběh by to chtělo a dejme tomu vymazat Menzela. Na pana Hrušínského se příjemně kouká, ale zábavy si tady člověk nějak moc neužije. Spíše je to celé takové jakože od všeho trošku. Semtam vtípek, semtam se to tváří jako kus historie a občas probleskne i vážnější chvilka. Věřím že každému tenhle zvláštní film sedne jinak. 65% ()
Dechberoucí výtvarná stylizace, krásné herecké výkony, nostalgie čišící z každého záběru a řada roztomilých gagů na straně jedné - na straně druhé však bohužel stojí nevýrazný scénář. Přesto je z tohoto filmu nádherně cítit láska ke kinematografii, a tak je film snad pro každého filmového milovníka nezbytným doplňkem sbírky. Skvělá je jedna z mála hlavních rolí skvělé Blaženy Holišové, stejně jako dokonalá paní Fabianová. A za pozornost stojí také pěkné grotesky, z nichž obzvlášť "Tragedie v Boulognském lesíku" mě dostala do kolen. ()
Roztomilý film, který si tempem vyprávění ničím nezadá se snímky popisovaného období. Z nich čerpá také barevnou stylizaci a nepochybně i řadu dějových motivů. Rozhodně potěší herecké umění zúčastněných, především Rudolfa Hrušínského. Příjemně překvapí i herecká kreace pana režiséra, který se zde chová přecejenom o poznání méně prkenně než v jiných svých filmech. Za zmínku stojí fakt, že veškeré ve filmu promítané grotesky jsou též dílem Jiřího Menzela a pak také to, že samotný děj je čistou fabulací (proto se také posavy jmenují jinak než jejich reálné předobrazy). Kongeniální je pak řada roztomilých gagů, například ten s dcerou neustále připravenou k odchodu. Nenápadný a milý film, který rozhodně neurazí, o didaktické slože přitom nemluvě... Zajímavé komentáře: Oskar, Renton ()
Celkem mě překvapilo zdejší docela nízké hodnocení. Pro většinu lidí asi když se řekne Menzl tak Hrabal, Svěrák, případně ještě možná Vančura. A když se odhodlá natočit film dle vlastní předlohy, který vzdává hold prvním českým filmařům, nesetká se s velkým ohlasem. Ale je to škoda, protože i "Báječní muži s klikou" jsou velmi dobrý film. ()
Krásný, laskavý ale také smutný film o lidské slabosti, vůli vynalézat, a v poslední řadě lásce k hýbajícím se obrázkům. Skvělá je především hudba, jež pohladí po duši a zní ještě dlouho po závěrečných titulcích. Ženich z rozumu Rudolf Hrušínský nezkazil nikdy žádnou roli, ale tahle mu sedí přesně na tělo a to místy hraje jen pohledem. Klasicky legrační je i režisér Menzel v pro něj typické roličce, stejně kouzelný je i samorost Menšík a všichni další, kteří jako kdyby za c. a k. opravdu žili. Hana Burešová jako dost možná neobjevená česká kráska. ()
Galerie (18)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jiří Kučera
Zajímavosti (6)
- Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
- Aby kameraman Jaromír Šofr podpořil barevnou tonalitu filmu, používal nejen korekčních filtrů, ale nechal celý magazín filmu naexponovat na bílou barvu. Následně přes takto naexponovanou surovinu film natočil. (tommiss007)
- Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
Reklama