Cutting It Short
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (569)
Na spočítanie Hrabalových diel v mojej knižnici mi nepostačuje jedna ruka, s filmami podľa jeho kníh je to obdobné a napriek tomu sa vôbec nechcem zapájať do polemík, či sú Postřižiny málo Hrabalovské alebo príliš Hrabalovské. Bol som Postřižinami nadšený už pri premiérovom zhliadnutí a rovnako som nadšený aj dnes. Ťažko by som našiel iný český film s takou uveriteľnou atmosférou a taký nabitý zmyselnosťou, láskou, poéziou a humorom, ako Postřižiny. Ať si kdo chce, co chce píše. ()
Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. ()
Masožravá a ještě k tomu žíznivá Magda Vašáryová, azurová barva naděje, šplhání na pivovarský komín, domácí pérový silič svalů, zabijačka v květnu, uřvaný na boty profesionista Hanzlík, na kole se prohánějící paní sládková, nová móda zkracování… Milé, herecky samozřejmě vymazlené, přesto patřím do skupiny těch, kteří neoslavují spolupráci Menzela a Hrabala. Menzelova maloměstská sonda stylizovaná k poetice němých grotesek (zatmívačky, zrychlený obraz, situační komika) mi příliš nesedla, a to už jenom proto, že jsem neustále čekal na nějaký skutečně vtipný nebo zajímavý moment. Když si vybavím humorně hřejivé situace z kousků Vesničko má středisková nebo Na samotě u lesa, tak mě nesmírně mrzí, že režisérova náklonost ke scénářům Zdeňka Svěráka nebyla silnější!! ()
Nááááááááááááádhera. Co vám mám povídat, to se prostě MUSÍ vidět!! Tenhle film je absolutní pecka. Poprvé jsem ho viděl asi v roce 1982 a od té doby snad 15x, ale pokaždé se mi líbí. Naprosto k sežrání je samozřejmě Magda Vašáryová, ovšem nezapomenutelný je i Pepin v podání Jaromíra Hanzlíka. Postřižiny, to je prostě vysoká škola filmu. I pan Hrabal myslím musel být taky spokojený. ()
90% - V souvislosti s tímto filmem si představím jediné slovo: Idylka. Menzel, spolu se svým dvorním skladatelem Šustem, dokonale ztvárnil svět, ve kterém se vše točí okolo pivovaru, či ještě lépe, okolo šťastného manželství neobyčejně inspirativní paní sládkové s dobráckým a pracovitým sládkem. Je to svět, jehož každý okamžik je „velmi poetický“. Je to svět, ve kterém je největší katastrofou poněkud hlučný sládkův bratr Pepin, bez kterého by tu však byla skoro nuda… Je to svět, do kterého divák na těch pár okamžiků rád emigruje, aby se vrátil coby naivní a vždy usměvavý občan, kterého nikdo nebere vážně. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (46)
- Jiří Menzel měl v plánu natočit film ihned po vydání Hrabalovy knihy, která byla publikována v roce 1974, nicméně dlouhé roky nedostal možnost, neb jména Jiří Menzel a Bohumil Hrabal byla v té době na Barrandově tabu. K realizaci se režisér dostal až poté, co odevzdal ke schválení scénář k filmu Slavnosti sněženek (1983), na což mu bylo sděleno: „Tak to raději ty Postřižiny.“ (mchnk)
- Prase, které se chystají porazit, oslovují Ludvíčku. Je to Menzelova poťouchlost na tehdejšího ředitele Barrandova Ludvíka Tomana, kterému až do své smrti nemohl přijít na jméno. (sator)
- Poté, co se nechává u kadeřníka Maryška (Magda Vášáryová) ostříhat podle Josephiny Bakerové, přijíždí nazpět do pivovaru, kde členové představenstva říkají: „Tímto se odstřihujeme od starého Rakouska-Uherska“, což poukazuje na rok 1918. V té době však Josephinu Bakerovou v Evropě nikdo neznal, bylo jí okolo 13 let a v Evropě se objevila až ve 20. letech. (pávek)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Navštivte místa, která znáte z českých filmů
Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)
Reklama