Je třeba zabít Sekala

Z obdobných filmů odehrávajících se za Protektorátu, počítáme-li například Wir müssen zusammenhalten: Musíme si pomáhat nebo Želary, vychází Je třeba zabít Sekala jako film, který se s onou historickou epochou učí teprve zacházet. Je to silné antické drama s prvky westernu, které je jakoby náhodně vsazené do stylizovaných Lakotic. Všichni nosí stejné šaty, obec je vyprázdněná, místní stařešinové rozhodují jako jeden muž a mimo dvou solitérů přichází ke slovu už jen ta církev. Mezinárodní obsazení nutí produkci k nevyrovnaným postsynchronům a zesiluje pocit cizáctví tím, že zlo i jeho soudce hrají Poláci. Celek je intenzivní, v jednotlivostech ale pokulhávající. Bartoška s Chramostovou dokázali překročit svůj stín a nejlepší roli na závěr kariéry dostal Gustav Nezval. Nicméně pověst, kterou si Michálek vydobyl v 90. letech, v dalších dvou dekádách nenaplnil a dnes už to není jméno, které by vyvolávalo automaticky zájem a očekávání. (17.04.2021)

Myslím, že tohle se povedlo. Dobu jsem sice nezažil, ale takhle nějak jsem si v koutku duše představoval život za protektorátu, a to atmosférou počínaje, tak charaktery jednotlivých postav končeje. Teď tak úplně nevím co vytknout, protože mi to přišlo takřka bezchybné. Myslím, že lev byl udělen naprosto zaslouženě. Konečně ,,český" film, který se od svých předchůdců razantně odlišuje. A není to pouze kvůli přívalu polských herců. S ohledem na zdejší relativně nízké hodnocení mírně filmu přilepším. Slabší * * * *. (28.10.2011)

Když se koukam Je třeba zabít Sekala, tak pochopím, proč jeden výraz pro levobočka je označením pro mizeru. Polští herci na hostovaní hrají dobře. Jiří Bartoška hraje faráře velmi přesvědčivě a nehraje vůbec špátně. A role pro Gustava Nezvala jako veterana stříbrného platná jen potěšila, stejně jako Vlastu Chamostovou. K ději filmu: je to jako takový western nebo eastern, cizinec zasahuje do zaležitostí místních, do kterých mu nic není. A povahy sedláků jsou furiantské. Zrovna těmto sedlákům bych i tu trochu kolektivizace přal. (10.09.2008)

90% - Pro mě je Sekal nejlepší český porevoluční film. Líbí se mi jeho myšlenka. Scénář je velmi silný, a tvůrci filmu s ním naložili velmi dobře. Polští herci (zejména samozřejmě Lubaszenko s Lindou) na mě působili mnohem přesvědčivěji, než naši. Možná i to dalo vyniknout jejich střetu. Ten film má v sobě velké poselství, a podle mě mu všechny ceny právem náleží. (02.10.2005)

To, že česká, respektive moravská vesnice, je místem nanejvýš ponurým, místem, kde každý zná na každého i ten nejbezvýznamnější hříšek, je docela známý fakt. Nebývale silný vliv zde hraje i půda a poměr lidí k ní. Lidé jsou na ní závislí, ona na nich. O tomto silném až mystickém námětu bylo napsáno mnoho knih, avšak natočeno zoufale málo filmů. Michálek se nám vesnici ukazuje s jasnými sympatiemi spíše k vetřelci, člověku, který zde zakotvil spíše náhodou, a navíc je jiného vyznání. Další sympatickou postavou je místní kněz, který také ne úplně zapadá do místní komunity. Nejpůsobivější je přesto uzavřená až patrialchální skupina pantátů, vlastníků půdy lpějících na ní více než na obecných morálních hodnotách. Mnohý by je odsoudil. Nyní. Nikoliv však před rokem 1948. (15.10.2004)