Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh vesnického faráře, který bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela, se odehrává na sklonku 80. let. Pro faráře Holého představuje víra v Boha neotřesitelnou hodnotu a navíc zápasí s pocitem vlastní zbytečnosti a bezmocnosti při setkání s chorobou milované Marjánky. Stejně bezmocný je i před socialistickým režimem, který arogantně likviduje hmotné i duchovní hodnoty. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (255)

MarekT 

všechny recenze uživatele

Pro mě celkem rozporuplná záležitost. Na jednu stranu výborné ztvárnění předrevoluční doby a jejího vztahu k víře, nelze neopomenout i fantastické herecké výkony, málokdy se v českém filmu takové vidí (zvláště u "hvězdy" Tele Tele). Bráno ovšem ze strany druhé, křesťanská tematika mi moc blízká není a nějaký výjimečný emocionální prožitek se také nekonal. Takže i proto jen to průměrné hodnocení, ač je to hlavně k panu Polívkovi dost nefér. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

"O co vám jde, pane faráři? Kostel se sice zavře, ale plat vám pořád bude chodit, ne. Tak to berte jako dlouhou dovolenou, no."   Až místy poetické, ale spíš jen pomalejší a zamyšlené vyprávění z nepoeticky prázdné doby pozdního socialismu. Vůbec není příběhem o útlaku církve či věřících, jak jsem se tu někde dočetl a dokonce ani patetickým vyprávěním o nenaplněné lásce. Michálek tu vypráví prachobyčejný lidský příběh člověka, který té všudypřítomné prázdnotě nepodlehl a ve svém konání pořád viděl smysl. Není příliš vyhrocený, byť facka opravdu sedla, ale přesně takový byl/je život.  Plyne.   A motiv s Marjánkou pak vše krásně intimně doplnil a vůbec k tomu nepotřeboval doslovnost. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Od Vladimíra Michálka jsem prozatím viděl Je třeba zabít Sekala a Babí léto a oba filmy se mi velmi líbily a zaujaly mě. Zapomenuté světlo je velice zvláštní snímek. Na diváka mluví hlavě pocity hlavní postavy faráře, obrazy/kamerou a hudbou. Překvapí i občasným humorem (stejně tak obsazením Kinského, který hraje sám sebe nebo hezkou rolí pro paní Zitu Kabátovou). Jsem ateista, ale Bolek Polívka mi svým herectvím osvětlil motivy chování své postavy, do jisté míry jsem ji dokázal pochopit (škoda jen, že nebyl více rozveden jeho vztah k ženě, která za ním dřív jezdila a pak přestala). Ale i herecký výkon Veroniky Žilkové (za podpory vynikajích maskérů) se mi líbil. Viděl bych to na 4*. Zajímavý komentář: Lima ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Něco úplně jiného než Demlova "předloha". Nejedná se však o přepis, nýbrž volnou interpretaci a své kvality film bezesporu má. Polívkův kněz nebojuje ani tak sám se sebou, jako s nepříznivým okolím a těžkými podmínkami pastýřského povolání ve společnosti, která o jeho církev ani poslání a touhu rozdat se příliš nestojí. ()

progression 

všechny recenze uživatele

Geniální dramatický výkon Bolka Polívky v roli vesnického faráře v socialistickém Československu. Michálkovo zpracování scénáře podle knižní předlohy Jakuba Demla je nezapomenutelné nejenom celkovým pojetím - lidské a duchovní hodnoty versus realita socialistického Československa, výborná kamera a skvěle příběh dokreslující hudba znásobená výbornými hereckými výkony Polívky, jeho dlouholetého kamaráda z "Provázku" Jiřího Pechy (také "překvapivě" v roli nikoliv komické), Veroniky Žilkové (asi v její životní roli) i hraběte Kinského v roli sama sebe, daly vzniknout jednomu z nejlepších filmů novodobé české historie, který musí hluboce zasáhnout jak pamětníky oné hodně "divné" doby, tak i přesvědčené (i nepřesvědčené) ateisty. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (17)

  • Stejnojmenná kniha Jakuba Demla, který ji vydal vlastním nákladem v roce 1934, byla krátce po vydání zabavena úřady. Autor se odvolal, kniha byla poté uvolněna, ale nedostalo se do ní devět pasáží. Na atmosféře knihy se podepsala smrt blízkých přátel, kteří mu v té době odcházeli. Necenzurované vydání vyšlo v roce 1998. Vzniklo také rozhlasové „čtení na pokračování“, které načetli Zdeněk Junák a Jiří Dušek. (sator)
  • Režisér hledal vhodný kostel na Šumavě, v Novohradských, Krušných a Orlických horách i v Krkonoších. Nakonec jej našel v Roprachticích, pouhých 15 km od jeho chalupy. (jenik71)
  • František Kinský uvedl, že, skutečným předobrazem postavy hraběte Antonína Kinského, kterou hrál ve filmu jeho bratr, Antonín Kinský, byl ve skutečnosti hrabě Děpold Czernin a jeho manželkou princezna Lobkovicová, oba zaměstnáni v té době ve zdravotnictví, ona jako sestra, on jako řidič sanitky. Oba  lze spatřit v cyklu Modrá krev (od r. 2016) v epizodě Czerninové (2017). (sator)

Související novinky

Karlovarský festival ocení Bolka Polívku

Karlovarský festival ocení Bolka Polívku

26.04.2022

Dnes dopoledne proběhla tisková konference k 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V pražském hotelu Four Seasons se sešli prezident festivalu Jiří Bartoška, umělecký ředitel… (více)

Reklama

Reklama