Norouk Pramboun Chaon
Režie:
Milan MuchnaScénář:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrají:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekObsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Československo-kampučský film? Proč? To musíme mít koprodukce s celou planetou? Však ty dialogy jsou takové peklo. A Medvecká by neměla dabovat už vůbec. Narativní linka zcela zbytečná, to už bych hlasovala pro společnými silami realizovaný dokument ve stylu Mai presus de orice. ()
Chvílemi zajímavá unylost. 1) Producenti nešetřili na komparsu, ani na autentickém prostředí, ale z nějakého nepochopitelného důvodu se rozhodli ušetřit na kvalitním scénáristovi a režisérovi a najali 47letého Milana Muchnu. 2) Český dabing Milana Kňažka by byl hloupý i dnes. 3) Výstižný komentář: noriaki. 4) Viděna krátká verze v televizi. ()
Režisér Milan Muchna dokázal to, čo hádam nikto pred ním a zatiaľ ani po ňom. A to, že Československý film vôbec nepôsobí ako náš a keby sa tam občas nemihli známe tváre ako Lasica, Schmitzer, Fialová, tak by ma asi dlho presviedčali, že je to film od nás. Hlavnú zásluhu na tom má exotické prostredie a veľké množstvo Kambodžských hercov. Dokonca aj ten náš Milan Kňažko vyzerá vo svojich najlepších rokoch tak nejak "holywoodsky" a výborne do filmu zapadol. Film na mňa zapôsobil nezvyčajne veľkým počtom davových scén, čo určite nebolo lacné ani ľahké. Film ani v jedinom momente nespadol na úroveň trápnosti, čo sa v dnešných českých a slovenských filmoch stáva úplne bežne a úplne v pohode ho môžme zrovnávať s hociktorým filmom na podobnú tému. Nestratil by sa ani popri svetoznámej klasike Vražedné polia. Nízky počet hodnotiacich užívateľov ma zaskočil. Nikto si nevšimol, že v 87 roku u nás vznikol tak kvalitný film, ktorý si dovolil ukázať krutú tvár komunizmu? Neverím, že toto nebolo v trezore a občas by sa zišla repríza v nejakom rozumnom vysielacom čase. 80%. ()
Koprodukčný film, ktorý sa snaží, hoc pokrytecky, kriticky ukazovať na praktiky autoritárneho totalitného režimu, ktorému sú ideály dôležitejšie ako samotní ľudia. Videl som predtým aj dokument o Pol Potovi a teda viem, že sa diali ešte o triedu horšie zverstvá, ako sa objavujú v tomto filme. Pozitívom je exotika a námet. Bohužiaľ, spracovanie je, aké je. Kňažko je ešte v pohode, ale ostatní herci, akcia, výprava a aj réžia je poplatná vtedajšej (80-te roky) československej filmovej tvorbe. Jednoducho, tvorcovia si zobrali na bedrá príliš veľké sústo. ()
Filmový výlet do cizí země, její kultury a historie, tentokrát do slova a do písmene. Vše se událo v doprovodu milované československé produkce, leč tu před kamerou zaobstáraval po většinu času pouze nepříliš výrazný Milan Kňažko a jeho bloumání po kamboždském Phnompenhu ve znamení exotické romantiky mne nijak neoslovilo. Viděl jsem tu mnohem delší (127-minutovou) verzi, která by nejspíš bez dalšího přestříhání neměla tu ambici získat nominaci přímo na MFF v Cannes. Úvodní post-apokalypticky laděná scéna slibovala daleko větší zážitek, ten se s neskorším posunutím děje do válečného dění dostavoval hodně pomalu, patřičně mne oslovilo až Tomášovo hledání své ženy ztracené v dění kruté války. Pozoruhodného příběhu jsem se nakonec dočkal, pozoruhodné filmařiny bohužel příliš ne. Ve filmografii neúspěšného režiséra Muchny se zřejmě bude jednat o nejzajímavější snímek, ale rád jsem ho viděl – je téměř jisté, že koprodukční filmové projekty tohoto rázu v současné době již nevzniknou a podobné snímky ze starší doby tak zůstávají stále atraktivní raritou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()
Galerie (3)
Zajímavosti (7)
- Film bol natáčaný v meste Bin Hongphat v Kambodži. (dyfur)
- Film existuje ve dvou verzích: Původní sestřih (127 minut), který obsahuje např. rozšířený příběh hlavního hrdiny a jeho příjezd do Kambodžy (postavy na Kňažkově svatbě ztvárněné českými herci v něm mají větší prostor) a sestřih pro mezinárodní trh (100 minut), který se promítal v roce 1989 na festivalu v Cannes. (BoredSeal)
- Ve filmu revoluční khmérské oddíly „evakuují“ obyvatele před údajným hrozícím nepřátelským bombardováním a nutí je k vysilujícímu pochodu. Toto není ve filmu zcela vysvětleno, ale pravým účelem vylidnění měst bylo vytvořit novou, ekonomicky soběstačnou společnost, zcela nezávislou na vlivu západní civilizace. Tyto akce měly za následek smrt více než milionu obyvatel Kambodži následkem hladu, infekčních nemocí, otrocké práce, mučení a poprav. Pod Pol Potovým vedením byla vylidněna města, zakázáno organizované náboženství a soukromé vlastnictví, peníze a obchod zrušeny. Jednalo se o bezprecedentní genocidní kampaň. Jejími oběťmi byli třídní nepřátelé, bohatí kapitalisté, živnostníci, intelektuálové stejně jako bývalí vládní zaměstnanci. Terčem se staly také etnické menšiny – muslimští Čamové, Vietnamci, Číňané a Laosané. (Nick321)
Reklama