Hlava-22

Ve své době byl tento film průbojným činem, depatetizací války, zdůrazněním její každodennosti a také těch, kterým se běžně říkalo "týlové krysy". Nedostatková ekonomika, a tou je tak trochu svým způsobem každá válka, vytváří neobvyklou skutečnost, v níž obvyklé věci mravnosti působí poněkud nezvyklým dojmem. Kapitán Yossarian, hlavní postava HLAVY, vstupuje do děje jako člověk, o kterém nevíme, zda umírá nebo se naopak do života vrátí: je totiž bodnut do citlivého místa a není jasné, zda tento pokus o vraždu přežije. Druhá konstitutivní linie díla, umírající kolega z letadla, jehož život se snaží zachránit, se naopak propadá ze života do neodvratné smrti. Yossarian bojující o jeho život a zápasící přitom s vlastní lidskou slabostí, tvoří v díle vyvažující prvek oproti hlavní dějové linii šmeliny a rozkladu, který se koncentruje kolem vyšších důstojníků leteckého útvaru, v němž je nucen sloužit. Realita s přibývajícími metry filmu nabývá na absurdnosti a postupně stupňuje v hlavním hrdinovi pocity bezmoci a rezignace i zoufalství, protože v náznacích silových situací opakovaně zjišťuje, že je bez šance byť na malý úspěch. Unavena je ale i druhá strana: její návrh, aby se po povýšení a udělení válečného vyznamenání vrátil do americké vlasti, to naznačuje s dostatečným důrazem. Konec, umocňující absurditu děje, Yossarianovo zoufalé vyplutí na leteckém záchranném člunu, takřka ztracená pouť za ztraceným lidským obsahem vlastního života, mluví za mnohé. Připomíná v tomto ohledu stejně pudovou reakci vojáka Čonkina v nedoceňovaném Menzelově filmovém zpracování novely Vladimíra Vojnoviče ŽIVOT A NEOBYČEJNÁ DOBRODRUŽSTVÍ VOJÁKA ČONKINA. I dnes zůstává HLAVA, ta podivná právní norma, kolem které se vine děj filmu, dílem zralým a ve své sladkohořkosti a bolestnosti divácky vděčným. (20.05.2015)

Pan Bates zanechal řízení svého motelu u cesty, opustil dům na kopci, i matku v něm, a vydal se zcela jiným směrem, než jakým bylo jeho dosavadní působiště. Někteří herci zůstanou v mé mysli navždy zapamatováni jako jedna postava. Jedním z nich je i Anthony Perkins. Zde ztvárnil postavu o poznání humornější, než jakou si ho většina lidí pamatuje. Knihu jsem nečetla, tudíž nemohu posoudit toto filmové zpracování literární předlohy. Je to film zajímavý, zvláštní, humorný, vážný a pro mě také ne zcela pochopený. První půlka je vtipná snůška dialogů a scén. V druhé je děj o poznání vážnější a výrazných vtipů ubyde. Což je možná i dobře, protože jsem pocítila, že čeho je moc, toho může být příliš. (03.02.2010)

Z ničeho je nebolela hlava tak jako z filmové Hlavy XXII, která je bez diskuse precizním řemeslem, ale pouze ilustrativního charakteru bez přidané hodnoty. (12.04.2008)

Mému hodnocení hodně napovídá fakt, že jsem dosud neměl tu čest, abych si přečetl knižní předlohu. Tudíž z mého pohledu neznalce se jedná o dvouhodinové absurdní tragikomično s nepřeberným zástupem svérázných postav, výborným hereckým obsazením, černočerným humorem a s několika šokujícími scénami, dohnanými do absolutního absurdna (scéna se Snowdenem, bombardování vlastní základny, vražda prostitutky). 85%. (29.11.2008)

Nečíst knihu, asi jsem z toho zmatená. Film je zhruba stejně přehledný jako Milovy obchody. Když si k tomu dáte bavlnu v čokoládě a vaše soustředění nebude mít rozptyl bombového náletu, odnesete si přesně ten správný pocit. Všichni máme svůj podíl, Mr. kulyk, který mi vnutil jak knihu tak film, zcela jistě. (28.04.2013)

Už dlouho mi v nějakém filmu nebyla některá z postav tak sympatická, jako kapitán Yossarian, kterého zde hraje Alan Arkin. Když na začátku ukáže vztyčený prostředníček, jako odpověď na povel k letu, věděl jsem, že HLAVA-22, bude snímkem přesně pro mě. No a pak už to jede... Parádní válečná satira (takový drsnější MASH) s obsazením hvězdnějším, než v Expendables a vynikajícím českým dabingem České televize (2008). Stejně dobré, ne-li lepší, než Dr. Divnoláska. (04.03.2024)

Zmatek, ve kterém jsem se ztrácel podobně jako kapitán Yossarian, nebyl zmatek válečný, ale zmatek scenáristický. Viděl jsem řadu skvělých scén, k popukání vtipných, absurdních i mrazivých, nicméně nakonec jsem měl pocit, že řadu z nich jsem ani vidět nemusel - že byly takřka zbytečné a že by Hlava 22 musela být mnohem delší, aby se je podařilo do děje pořádně začlenit a aby se všechny ty podivné postavičky v uniformách staly opravdovými postavami. Nicméně obžaloba války je to i tak působivá a hvězdné obsazení je vskutku hvězdné. (23.06.2019)

Dvojí hodnocení je zde namístě. Pro analfabety, neschopné si přečíst jedno z nejlepších děl světové literatury, půjde bezesporu o odpad. Pro nás, mistry slova, kteří jsme zvládli alespoň část druhého stupně základní školy a Heller nám proto obohatil slovník o výrazy typu Natelyho děvka, pumový rozptyl a Irwing Washington (či Washington Irwing), jde o vizuální dokreslení nepřekonatelné knihy. A kromě toho, všichni máme svůj podíl. (21.05.2012)

Označení "komedie" pasuje spíš jen výjimečně na některé scény, jinak je film plný satiry, absurdity a na klasickou komiku není místo (protože by rušila). Párkrát se zasmějete, mnohokrát zamyslíte, několikrát přeběhne mráz po zádech....K tomu si připočtěte povedený casting a výbornou kameru a máme na světě opravdu vynikající film, který si těch pět hvězd zaslouží i přes mírnou zmatenost. (12.08.2007)

Film, kterému jsem z nějakých důvodů nepřišla na chuť. Ale snažila jsem se, to jo, dokonce dvakrát. Pěkná kamera, dobré dialogy, má to myšlenku, jenom mě to nebavilo. (15.02.2016)

Trochu slabší čtyři. Pravdou zůstává, že ten, kdo nečetl knižní předlohu, se na začátku může v ději trochu ztrácet a hlavně se podivovat nad "dějem", který si v ničem nezadá s psychozáběry Davida Lynche. Prostě takové hodně zvláštní jsou počáteční minuty tohoto neobvyklého hollywoodského počinu. Po půl hodině znechucení se ale vše pěkně vyjasní a já konečně pochopil, že snímek se více než Drama / Válečný snaží být ostrou satirou, kde komediální stránka hraje spíše první, než druhé housle. Zábavných scének je tu spousta a vyzdvihnout jen jednu je obtížné... Hlava XXII se hodně podobá seriálu M*A*S*H, i kdyby to mělo být jenom tím, že jsem se u ní téměř nepřetržitě smál. Ale je to vůbec dobře, že jsem bral všechny podobné scény s humorem, když se jasně jedná o snahu dokázat společnosti, jak je byrokatismus (potažmo boj s absurdními pravidly, se systémem) špatný? Jak jsou jím lidé ovládáni a dokáží se s ním vyrovnat jenom v případě, že budou hrát onu "hru" spolu s ostatními - kolegy i nadřízenými? Tento film si asi nejvíce užijí dva typy lidí: Ti, co si prošli vojnou a Ti, kteří si dennodeně k*rví záda v kanceláři. (23.10.2009)

"Rád bych věďěl jak jste to dotáhl na kapitána." -"To vy jste mě povýšil..." Táto vojnová satira ma vždy udivovala svojou vizuálnou stránkou , dialógy samozrejme rovnako nadčasové, na ktorej vôbec nepoznať rok výroby 1970. Nebyť mladých tvárí známych hercov, tak filmu ani zďaleka netipujem 45 rokov. Asi najlepšie vyšiel z filmu kšeftár a priekupník J. Voight, ktorý sa na vojne potrebuje len a len nabaliť...Občas v deji vyskočí zopár hluchých momentov, pravdepodobne preto sa o knihe hovorilo ako o nezfilmovateľnej. Myslím, že bez nich by si film získal širšie publikum, ale u mňa spokojnosť. 70%. (24.03.2015)

Velmi zajímavý film... knihu jsem nečetl, ale myslím, že pocit absurdyty a hrůzy by se dal dohnat mnohem dál a taky bych z toho nedělal takovou (občas až) komedii... ale jinak dobrý, zajímavá koncepce, kdy kolikrát ani nevíte v které čísti příběhu jste, ale pořád víte o co jde... nebo nevíte ? (13.04.2005)

Vytecna adaptace skvele Helerovy knihy a dle meho nazoru jedna z nejlepsich kniznich adaptaci vubec. Cely film pusobi neskutecne verne, strida se v nem ironie s tragikomicno a ke konci uz jde takrka o dekadenci... A Milo je opravdu asi nejlepsi postava :) (19.04.2004)

Alan Arkin NENÍ Yossarian, jen si na něho hraje. A dost nepřesvědčivě. (13.01.2011)

Povedená válečká komedie podle knihy J.Hellera. První půlka je skvělá podívaná, druhá chvílemi nudí, ale i tak jsou některé scénky opravdu na úrovni. 75% (25.06.2008)

Klasika světové nadsázky a kritiky. Krásné a milé herectví pánů Arkina, Sheena, Voighta, Balsama aj... Skvost, zvláště v literární předloze.!!! :-)) (02.02.2010)

Jako obvykle to knize nesahá ani po chlupy v řiti, ale v porovnání s jinými válečnými komediemi, třeba z francouzské provenience, je to naprostá bomba. A odmyslím-li, že jsem knihu četl asi 100x a znám ji dost dobře, což mě nutí porovnávat, je to zcela suverénní a samonosný film, který pobaví a trochu i vzdělá všechny místní Všeználky, jejichž jediná historicko-válečná aprobace je fakt, že si stříkli do plíny, když na ně v televizi zamrkal Radar :-) (02.08.2011)

Přišlo mi, že filmová Hlava 22 se snaží bavit stejným typem humoru jako kniha, což mi moc nesedělo.. přeci jen tu absurditu si dokážu víc vychutnat na papíře než v televizi. Slabší 4*. (22.12.2004)

Film jsem viděl v době puberty, kdy coby milovník válečných leteckých snímků jsem zbožňoval Bitvu o Británii a Bitvo o Midway. Hlava 22 i přes krásné bé dvacetpětky mi svým nesrozumitelným dějem připadala jako blbost. Až po letech jsem se dostal k Josephu Hellerovi a jeho knihám. Yossarian a vůbec celá ta banda z letecké základny středních bombardérů na Italské Pianose mne uchvátila. Myslím, že je to jedna z Hellerových nejlepších knih a spolu s Jak jsem vyhrál válku druhá nejironičtější a nejsarkastičtější protiválečná kniha. Heller zde čerpal ze svých vzpomínek, kdy on sám sloužil jako bombometčík u 488. bombardovací perutě 340. bombardovací skupiny 12. letecké armády USAAF.Samozřejmě jsem snímek viděl po letech znovu. Tentokrát pohledem Yossariana který chce domů, Indiána, Majora Majora i plk. Catharta. V tomto ojedinělém případě se domnívám, že je nejlepší nejdříve přečíst před shlédnutím filmu knihu (nejen pro pochopení filmu, ale celkově pro její nadčasovost). I když nutno uznat, že režisér se s touto těžkou kadencí popral výborně. (28.07.2011)