Reklama

Reklama

Epizody(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (182)

zette 

všechny recenze uživatele

Nechapu, jak me mohl cely muj doposavadni zivot mijet tento vyborny serial? Podle me jeden z peti nejlepsich ceskoslovenskych serialu, ktery jsem videl. Serial se odehrava v dobe 1936-1945 a mapuje osudy lidi jednoho pavlacoveho domu v Praze. Serial me bavil od zacatku do konce, zajimavy namet, velmi dobre vykresleni hlavnich postav, pekne dialogy a predevsim nekonecny zastup ceskych hereckych es a to az do te nejmensi role. Takove herecke obsazeni nepamatuji snad v zadnem serialu (pravda, tento ma bohuzel jen pet dilu). Herecke vykony velmi nadstandartni, pokud bych i presto mel nekoho vyzdvihnout, pak zcela urcite Milose Nedbala (jak Marlon Brando ve Kmotrovi), cynickeho Adamiru a blazniveho Karla Hogera. Serial, ktery uz dnes nikdo nenatoci. ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Naprosto geniálně obsazený (až na ty puberťáky ztvárněné třicátníky) historický seriál, podle mě i minimálně zatížený dobovou ideologií. První dva díly byly vyloženě rozjezdové, malinko drhly, o to větší zážitek mi ale připravily zbývající epizody. Menšík Čepkovi (budoucímu zeťovi) před mobilizací: "Kdyby se ti tam něco stalo, buď klidnej, já se o to postarám. A jmenovat se to bude po tobě!" "Ne, to radši ne..." "Já ani nevím, jak se jmenuješ." "Adolf." ()

Reklama

Pavelpi 

všechny recenze uživatele

Seriál,který se povedl hlavně díky plejádě známých českých herců.Osudy obyvatel domu v Bagounově ulici mě dokázaly přitáhnout k televizi po sedm večerů.I když atmosféru Protektorátu znám pouze z vyprávění a z knih,myslím,že je tady velmi zdařile vykreslena.Jediné,co mi nesedí je postava ilegálního pracovníka ( hraje Řehoř ),který byl zřejmě napsán,aby byl seriál připuštěn na obrazovky.Nechybí tady napětí,humor i strach a odvaha.Hodnotím ho jako jeden z nejlepších seriálů,který byl u nás natočen. ()

Helmutek 

všechny recenze uživatele

Neni to pro mě čistě stoprocentní záležitost, ale kvůli atomosféře, střízlivýmu rozsahu a hlavně hereckejm výkonům a naprosto neopakovatelnýmu obsazení(!) dávám za pět. Hodně se tu ale mluví o tom, jak je to plný komunistických agitek, charakterů apod. - a s tim rozhodně nesouhlasim: jedinou výraznější úlitbou komoušům byl podle mě detailní záběr na vyvěšení Rudýho práva během Pražskýho povstání, ale to mi je srdečně naprosto u prdele a vůbec mě to netrápí, nepohoršuje ani to nepůsobí nijak nepatřičně, protože na konci války ta nálada rudě naladěná prostě byla a tohle nebylo nic, co by nějak vybočovalo z nějakýho střízlivýho rámce. A to jsem na všechny možný bolševismy, myslim, celkem háklivej. I ten odbojář Hrach starší (Řehoř) mi nijak přehnaně komunistickej nepřijde, ani si upřímně řečeno nevybavuju, že by se to tam kdy nějak víc řešilo. Každopádně nijak zidealizovaně vybarvenej nebyl - táta, kterej opustil ženu a ani se nijak nemá ke svýmu synovi atd., ten rozhodně neni žádnou vlajkovou lodí komunistickýho odboje. Pokud by se na tom někdo chtěl svézt, vypadalo by to jinak. Trošku mě ale zamrzely nedořešený osudy některých (rodina Nerudných - Patrokles i ostatní bratři, jak "kolaborant", tak "vlastenec", pak Pipina v rajchu, pilot Přemek Tvaroh, v domě přechovávanej Němec...), a taky mi trochu nehrála už celkem stará Hudečková hrající Pipinu jako malou holku. A z toho domu, jakkoliv byl udělanej hezky, ta ateliérovost bohužel jen sálala. ()

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejlepších děl naší filmové kinematografie a to hlavně díky hereckým výkonům našich největších hereckých hvězd. Scény jako odchod mužů při mobilizaci ("A nebojte, my jim to ukážeme."), reakce Vl. Menšíka na mnichovskou zradu, sešlost v hospodě po atentátu ("Tady českej lev konečně zalomcoval řetězem.."), J. Vinklář učí J. Hanzlíka boxovat a další a další jsou opravdu hereckými koncerty a nejen to - režie Františka Filipa i scénář jsou tak krásně česky lidské, že toto dílo spolu s Chalupáři tvoří špičku televizní tvorby. A poslední scény na barikádách ? Myslíte si, že lidé v té době sovětské tanky nevítali ? Že se nevylepovalo Rudé právo ? Nebo že se nepředvídal zánik drobného podnikaní ? Tento seriál je naopak historicky věrný a to navzdory době, kdy vznikal. Jen ten poslední záběr na tank 23 tam nemusel být, ale taková byla doba. Na to, že se v seriálu mohlo mluvit a soukromém podnikání, Masarykovi, legionářích nebo atentátu, je to ještě přijatelná daň. ()

Galerie (142)

Zajímavosti (74)

  • Pojmenování „trafika“ pochází z italského „traffica“, což znamená obchod. Trafiky byly rozhodnutím císaře Josefa II. přednostně přidělovány válečným invalidům či vysloužilcům za prokázané služby v boji. Slovo se dostalo časem i do politiky, kde má pejorativní význam a je projevem klientelismu a nepotismusu, tedy zvýhodňování přátel a rodinných příslušníků tím, že jim jsou poskytovány místa nebo zásluhy, na které nemají nárok. (sator)
  • Na fotografických materiálech uložených v archivu České televize se dochovaly scény, které nebyly buď vůbec natočeny, nebo byly při finálním sestřihu vystřiženy. Vystupují v nich herci, kteří se jinak v seriálu neobjevili: Dana Syslová a Josef Čáp (pracovní tábor v Německu), Bohumil Švarc (vojenská nemocnice), Viktor Preiss a Vlastimil Hašek (v kuchyni Anděly Hrachové). Osudy jednotlivých postav se v seriálu měly více rozvinout. Např. pilot Přemek Tvaroh (Václav Postránecký) se objevuje ve vojenské nemocnici, promítač Adolf Svárovský (Petr Čepek) se ocitá v koncentračním táboře, Pipina Ulčová (Eva Hudečková) je vyfotografovaná v pracovním táboře v Německu. (Bart)
  • Natáčení probíhalo od září roku 1973 do února 1974. (M.B)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama