Co je vám, doktore?

Tohle mělo všechno. Perfektní mix komedie a drama o nástupu krize středního věku ve víru čím dál více nastupující kybernetiky a snaze tomu všemu nějak uniknout. Když je splín, hlásí se navíc nostalgie, hlavně v časech kdy se Bohouš Burda čím dál více odcizuje emancipované manželce. A tak vzpomíná na dětství a na časy, kdy se sice žilo tvrdě, ale mnohem klidněji. Jak sám říká - moje máma prala v neckách, ale času na nás měla i tak mnohem více než dnes má na mně manželka co pere v pračce. Není naštěstí sám, kdo se v tom chaosu moderního světa, který jiným vyhovuje tak trochu ztratil... Ačkoliv obklopeni lidským pulzujícícm sídlištěm, cítí se tito ztracenci velmi osamělí. Naštěstí Bohouš najde spřízněnou duši, která má pochopení nejen pro jeho povahu, ale i nahlížení na čím dál zmatenější a jemu se vzdalující svět.  --- Musíme si uvědomit v jaké době se film natáčel. Staré, mnohdy několik set let vlhké roubené chaloupky ustupovaly novým chatám nebo šumperákům a jejich modernějším verzím , mnohde se bouraly celé historické čtvrti aby se udělalo místo panelákům. Průmysl vyrábějící často neupotřebitelné a nikde nechtěné věci nehleděl na ekologii a tak u každého závodu nebo i JZD tikala časovaná puma v podobě skládek či kontaminované půdy, nehledě na čmoudy se sírou a popílkem co chrlily na naše lesy komíny fabrik. Zdálo se, že nemůže být hůře a téma ekologie začalo být velmi často zmiňováno už i na stranických schůzích. Pád režimu, alespoň tohle zastavil nicméně nástup kapitalismu a čím dál rychlejší zavádění počítačů a internetu do našich životů nebylo nám myslím jen ku prospěchu. Národ začal hloupnout, konzumovat, bavit se až k smrti. Ačkoliv jsme všichni vzájemně propojeni sociálními sítěmi, e-maily atd... leckdo se cítí osamělejší než dřív. Ne každému totiž vyhovuje (zejména těm starším) místo návštěvy nebo zavolání krátká zpráva přes třeba whatsapp - jak se máš? A tak leckoho dnes včetně mne tak skutečně dokáže vrátit k normálu jen vypnutý mobil, šumící les bez wifiny s nějakou opuštěnou chatkou či jen s oblohou nad korunami smolou vonících borovic. To je ta jediná pravá nabíječka našich z civilizace vyhořelých baterií. Ten únik. Návrat někam zpátky kam jsme patřili, ale z čeho jsme vývojem vpřed vypadli... Nebudu tu lhát, i já se pak zase rád po čase vrátím, dám si horkou vanu a přečtu na mobilu zprávy. Přesto si říkám co by bylo tu možnost vypadnout do přírody nemít ?  Toto téma se ve filmech objevuje zas a znovu, vzpomeňme třeba na Vorlovu Cestu z města i s jejími pokračováními. Dávám za 5 řezů Orient z Vitany. * * * * * (26.06.2022)

"Já se zrovna chystám na Onen svět, tak jsem si říkal, jestli byste třeba nechtěla jet se mnou." Čerstvej vzduch mám radši než čoudící fabriky, ale dokázal bych se vzdát všech technologickejch vymožeností, abych přírodu zachránil? Některejch určitě ano, zejména těch "chytrejch", ale na lovení potravy holýma rukama, shánění otopu v lese, několikakilometrový procházky do práce a praní v neckách se opravdu necítím. Přesto fandím každým ochránci přírody, kterej není organizován v nějaký "zelený" ekoteroristický organizaci a takovej Dr. Burda je. Naivní, idealistickej a vtipnej. Vždy jsem byl na jeho straně a přál jsem mu, aby uspěl v boji s projektanty přírody a ekologicky zkompostoval manželku. (13.09.2018)

Je úžasné, jak dobré filmy dokázal kdysi Olmer dělat. Jeho schopnosti jaksi s přibývajícími léty vyvanuly. Ale tady máme čest s nefalšovanou krizí středního věku jednoho zubaře, který má pocit, že má život za sebou a nic si neužil. V takové chvíli obvykle do života takového chlapa vstoupí mladá holka plná očekávání a ideálů, která staříkovi naslouchá a považuje ho za moudrého a zkušeného. No a krize je zažehnána. Heslo: Rodinný rozvrat. Pán se rozvede a může třeba začít nový život, jinak a lépe. Návratem k přírodě a lidem. Jako tady náš pan doktor. Nesmíme ovšem zapomínat, že život je kruh, vše se opakuje a jenom neustálá touha po změně to nevyřeší....80% (10.06.2014)

Pod zdatnějším vedením mohla tahle neškodná blbina nabobtnat jinačejších proporcí, tématický potenciál by tu přeci jen byl. Dnes se však bez ostychu může pochlubit pouze excelujícím Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli (jak jinak) a několika hláškami v pravý čas, po stránce filmařské je to katastrofa s velkým K. I tak zřejmě nejlepší Vítkův film. 2,5* (28.10.2008)

Vít Olmer patřil k vlně režisérů, která stárnoucí muže ve svých filmech viděla jako jedince chytající druhou mízu. Nabízela se možnost konfrontovat takového muže s autentickým prostředím a situacemi a vybrat hlavně někoho, kdo ústřední postavu stomatologa nebude až tak hrát, ale autenticky se s ní sžije. A to se právě překvapivě povedlo nalézt u scenáristy snímku Zdenka Svěráka, který svoji postavu obdařil kouzlem osobnosti. I když přece jen vypadal ještě nejméně o deset let starší, než měl být věk lékaře, kterého hrál, tak náročný úkol rozložení nejednoznačného charakteru postavy díky jeho osobitému hereckému projevu, ustál. Není nic neobvyklého na milostném vztahu generačně rozdílného páru. Chtělo to však, tak nějak ten trochu obyčejně vyznívající film, něčím ozvláštnit. Olmer v jeho nejlepším filmu "Bony a klid" právě takového ozvláštnění docílil obsazením brilantního Romana Skamene. Tady se scény střídaly někdy až téměř hekticky a trochu neukotveně až roztříštěně, což mělo za následek, že film jako celek nevyzněl do něčeho silného a celistvého. Občas v některých scénách byla cítit naléhavost, která se podle všeho do scénáře až tak pevně nevešla. Olmer byl svého času vynikající režisér, kterému hořké komedie šly pěkně od ruky. Výsledkem je film příznačný pro jeho dobu vzniku, s výborným hereckým obsazením a s nepříliš tvárným scénářem, ze kterého režisér vytěžil tak akorát, ale ne maximum. Ne však vlastní vinou. Scénář více neumožnil. Navíc tento film bývá často zaměněn za obdobně laděný snímek "Jako jed", jehož režii měl Olmer rovněž na starost. Mé hodnocení: 60% (29.11.2013)