Co je vám, doktore?

Tak zas taková komedie to není, ale na Zdeňka Svěráka v roli, díky které se, podle vlastních slov, naučil hrát pro film, je radost se dívat... Je tu sice přehršle nesympatických, ne-li přímo záporných rolí, ale hlavní hrdina je tak opravdová postava s tak sympaticky nezkaženou duší, že ho musíte mít rádi... Průměr hodnocení tomu nechci kazit, myslím že 72% (1. 4. 2011), které to tu má, tak nějak dobře sedí... (01.04.2011)

Olmer byl v 80. letech na svém tvůrčím vrcholu a z jeho filmů je to cítit. Tady s vydatnou pomocí Mášova scénáře a výtečné, dodnes moderně znějící hudby jazzmana Jiřího Stivína, natočil velice příjemný a tak trochu posmutnělý film. Měl zde také šťastnou ruku při výběru hlavní role, která byla jako ušitá pro Zdeňka Svěráka a ten si ji také náležitě užil. Tuctová nebyla ani ruční kamera, která vyhledávala zejména potemnělé kouty bytů a venkovskou krajinu a sugestivně tak zachycovala pochmurnou podzimní atmosféru. Inu, není toho málo, co se musí sejít, aby vznikl dobrý film. Trochu mi vadila snad jenom postava Ondřeje Pavelky, kterého příliš nemusím. (31.12.2012)

V angličtině by název určitě zněl "What the fuck, doc?". Ale vůbec by to k filmu nesedělo. Při některých scénkách jde vidět, že Svěrák spolupracoval na scénáři (v hospodě, s kamarádem psychologem na zubařské sesli, no prostě všechno to vtipný). Jinak komunistické pojetí industriálního světa fabrik sice pěkně vystihuje dobu, ale ve spojení s nepříjemnou doktorovou ženou je to víc než deprimující. Téma rozpadajícího se manželství bylo tenkrát asi trošku tabu na to, aby se o tom točily filmy. Proto jsem se na to rád koukl, bavilo mě to, ale když to už neuvidím, tak si kvůli tomu patu sekat nebudu... (08.08.2008)

Jaksemi líbil tento film, když jsem ho v premiéře viděl v kině... Snad i proto, že jsem tehdy ve výpočetním středisku pracoval, a to prostředí velkých sálů počítače s magnetopáskovými paměti jsem zažíval denně. A postava Bohouše Burdy mi byla svou donkichotovskou filozofií velmi blízká. Nejlepší scéna filmu byla s prodávaným autem. Asi tak nějak bych prodával cokoliv i já, naštěstí jsem se obchodu nemusel ani v této době chytat... Tři ženy, tři muži (počítám-li i toho kameramana z televize) a jejich propletenec, který byl scénáristicky ne zcela zvládnutý, ploché postavy - Ondřej Pavelka coby vychytralý inženýr, který se šplhá výš a výš (dnes by to takhle mohl dotáhnout i na ministra), třebaže dělá podrazy i vůči své nadřízené, správně sebevědomý a liberálně uvažující, řeklo by se dnešním slovníkem. A snílek, který touží po zachování krásné přírody v době, kdy ji společnost devastuje... Krásná sympatická Tereza - a zase její vychytralá kolegyně, která sice zprvu míří za kameramanem, ale nakonec chytne za pačesy našeho inženýrka - a jistě dobře udělala, jen by se mělo natočit porevoluční pokračování... Mezitím proplouvá paní Hüttnerová... A zcela zbytečná postava Terezina otce. Tři hvězdy. (27.03.2016)

Co je vám, doktore? je velmi podobný o rok mladšímu snímku Jako jed, až jsem si po filmu říkal, proč vlastně byly natočeny oba. Humoru zde bylo více, avšak postava Zdeňka Svěráka na můj vkus nedostala tolik prostoru, což mě docela zklamalo (nevím, proč režisér považoval Pavelkovu postavu a jeho partnerek za důležité). Jak jsem napsal v úvodu, od filmu Jako jed se tématem zas tak moc neliší, vlastně jen tou ekologickou vložkou a návratem ke kořenům, které ale stojí za zamyšlení. A ten hořkosladký konec vyzněl tak nějak do ztracena. Takže stejně jako v případě výše zmíněného filmu to vidím na lepší průměr. "Jestli chceš něco na uklidnění, mám dobrý švýcarský prášky. Sám jsem si zobnul než jsem šel k tobě" - "A pomohlo ti to?" - "Ne." (11.11.2011)