Tankový prapor

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. (20.10.2013)

Knihu jsem četl dříve a tento film jen udělal hrubý výcuc, nic nepřidal a zabalil se do úděsného kabátu. Některé nádherné dialogy a scénky z knihy ve filmu totálně vyšuměly, vůbec už nejsou vtipné, ani lehké usmání se na mém obličeji neobjevilo. Navíc Olmerova režie je nulová a "hudba" ještě horší - trapné pokusy o imitaci amerického country či co to vůbec mělo znamenat neladí se scénami a jako kontrast to je ještě horší. Co jde na filmu ocenit jsou některé herecké výkony, obvzlášť Donutilův výkon. Ostatně za ty herce dávám tu jednu ušmoulanou hvězdičku. (25.08.2004)

Z Olmerovy filmografie je Tankový prapor jeden z mála filmů, který je koukatelný. Samozřejmě se mi knižní předloha líbila víc než film, přeci jenom jsem jeden čas Škvoreckého knihy hltal, ale i tak si myslím, že filmové zpracování nedopadlo vůbec špatně. Hodnocení by v porovnání bylo jasné: knižní předloha - silných 5 hvězdiček x filmové zpracování - slabé 4 hvězdy. (02.05.2008)

"Udělal jsem to z nedbalosti a lehkomyslnosti." Každý, kdo někdy sloužil v rotě ČSLA s dalšími soudruhy reakcionáři, tak musí mít Tankový prapor rád. Já mám tedy raději knižní formu, protože nejeden vtípek se na obrazovku přenést nepodařilo, ale s jízdou npor. Růžičky na tanku, kanonádou rtn. Maňase či sexem ve vězení rozhodně jsem spokojen. Jen mě mrzí, že mi pro výkon služby pracující lid nesvěřil k ochraně vlasti tank a že mí velící důstojníci nebyli až takoví dementi jako tato bolševicko-alkoholická sebranka. (08.01.2017)

Ve své době očekávaný snímek, protože jako první vstoupil na tehdy neznámou půdu soukromého filmu. Už rekordní tržby dokázali, že to pozdější smutná figurka našeho filmu devadesátých let zvládla. Ale nenechte se mýlit, nejde rozhodně o bezchybný film, kniha Josefa Škvoreckého je především atmosférou někde jinde a herci přehrávají až moc okatě. Naštěstí Olmer to útahl s přehledem a ten místy řídký děj nafilmoval dobře a vtipně. Co se s ním pak ale stalo? (28.10.2005)