Samotarji
Loners
Samotári
Režie:
David OndříčekScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Labina Mitevska, Jitka Schneiderová, Saša Rašilov nejml., Jiří Macháček, Ivan Trojan, Mikuláš Křen, Dana Sedláková, Hana Maciuchová, František Němec (více)Obsahy(1)
Sedm mladých lidí ve věku od 23 do 33 let se na konci devadesátých let ve velkém městě pokouší praktikovat cosi, čemu se dříve říkalo milostný vztah. A tak na sebe milostně narážejí a nechávají se unášet napříč dlouhodobějšími či krátkodobějšími vztahy, které je dovedou zpět do samoty. Robert pracuje v cestovní kanceláři a rád rozplétá a splétá osudy lidí. Napomůže rozchodu Hanky a Petra, který se pokouší pochopit život skrze nahrávky „opravdového života“ pouštěné do éteru. Zatímco je Hanka pronásledována Ondřejem, do té doby uznávaným lékařem a otcem rodiny, seznamuje se s Jakubem, jehož pozitivnímu pohledu na svět pomáhá pravidelné užívání marihuany. Na druhé straně to ale způsobuje zhoršování jeho krátkodobé paměti, takže se v jejich vztahu objevují problémy. Zklamaná Hanka hledá pochopení u rodičů, ale doma najde jen dvacet Japonců sledujících „normální rodinku při normální večeři“. (Falcon)
(více)Recenze (1 084)
film o mojej generácii? asi som starý mimozemšťan. ()
Ano, film mého mládí. Po jeho zhlédnutí v kině se mi točila hlava blahem. ()
Já si myslím že tady lidi málo hulej. Parádní výpověď doby, schválně si pusťte Samotáře po 20 letech, budete žasnout nad tehdejší svobodnou bezstarostnou dobou. 85% ()
Ojedinely cesky film noveho tisicileti. Krasne vykreslene postavy, skvele dialogy a bezchybne herecke vykony - nikdo nevybocuje z rady, vsichni proste hraji uzasne. Samotari jsou krasnym, pohodovym filmem, ktery zobratuje vsedni problemy lidi nevsedni formou. ()
U většiny českých filmů z poslední doby se buď nudíte a nebo se vám z té trapnosti chce zvracet. Samotáři ovšem mezi tyto filmy nepatří. Copak se ale stalo v roce 2000? Ondříček se vynořil ze zabředlých českých kinematografických vod a v ruce nám přinesl vtipnou, inteligentní, netrapnou a hlavně JINOU komedii, na jakou už čeští diváci dlouho čekali!!! Film je dělaný hlavně pro mladé, díky čemuž působí až nečekaně svěžím dojmem a navíc si taky za velmi krátkou dobu získal kultovní status. Nebudeme si nic nalhávat - může za to především životní role Jiřího Macháčka, z jejíhož stínu už nikdy navystoupil a v každém přicházejícím filmu už jen paroduje sám sebe. No a nesmím zapomenout také na úžasnou Muchowovu hudbu. ***Věděli jste, že: Jiří Macháček si ve filmu celkem 37x potáhne marihuany.*** ()
Skvěle zhulený Macháček, ovšem až na pár scén a hlášek mě film nijak zvlášť neoslovil. Tohle není realita, se kterou bych se dokázala ztotožnit, tohle prostě není můj styl humoru - mně sedí Svěrák a Hřebejk:-). 50% ()
Málokterej film byl pro mě a vrstevníky z mojí sociální bubliny tak silnou generační záležitostí. Lámalo se tisíciletí, bylo nám náct a Samotáři byli o nás a našem okolí. Identifikovali jsme se v nich, oni si z nás dělali srandu, připadali nám cool. Generace ovlivnila film, ten zase zpětně ovlivňoval generaci - co pro nás, mladý a emocionálně zdivočelý trotly, mohlo bejt lepší než hořkosladká karikatura nás samých? A pořád se na to dobře kouká. Hlášky jsou pořád v pořádku a hudba je pořád fajn. Objev Macháčka s Trojanem si dávno odnesl svoje zásluhy, každopádně zlatej rámeček si zaslouží i Labina Mitevska, Mikuláš Křen a Jitka Schneiderová. Mokrá momentka poslední jmenované navíc patří k tomu nejkrásnějšímu, co jsem kdy v českým filmu viděl! ()
Tohle jsem viděl v kině asi třikrát a svého času jsem tím teda byl fakt nadšenej (v 12:) ). Je to sice takovej lepenec ne úplně vtipnejch scének a Macháček hraje dost příšerně, ale Ondříček tam umí hodit pěknej filtr, Muchow zase zahraje na diskonotu a je to v ouklandu. ()
Komedie na úrovni. Zhulenej Macháček nemá chybu. Některé hlášky jsou nezapomenutelné. 80% ()
Klasika z naší porevoluční komediální tvorby.. :-)) ()
Film, který mě absolutně dostal do svojí moci (( :: ()
Hodně vychvalovaný český film, ale pro dnešního diváka je to tak trochu cizí prostředí, i když jsem v něm tak trochu vyrůstal a Samotáři mi opět připomněli, že ta doba byla v něčem fajn. Vymaštěný mozek Macháčka mě ještě bude strašit dlouho, v dobrém. :-) ()
Další film, u kterého mi chybí koment, to je divný...? Každopádně jde o jeden z těch zlomových, i když po Knoflíkářích už ne překvapivých, filmů, které zasáhly celou republiku. Nás, myslím pamětníky, tím, jak otevřel téma hulení, vztahová promiskuita, magoření a směšnost pravidelné práce, ty předtím tím, jak jim ukázal, jak a čím žije minimálně část jejich budoucnosti, a smrádky, co v době premiéry ješte kadili do pampersu tím, jak jim dnes ukazuje, že i fotr balil špeky:-)))) ()
9,1 gandža koláčků z 10 za stonera Macháčka, hypnotická intermezza s lávovou lampou, filozofii mámvpičismu a státní hymnu tyvole. ()
Co se mi vybaví, když si s odstupem času na Samotáře vzpomenu? Především asi zhulený Macháček, který hraje svou nevěrohodnou roli naprosto věrohodně a přirozeně, rozcuchaný Trojan sápající se po bejvalce Jitce Schneiderové, Němec s Maciuchovou při večeři uprostřed japonských turistů, Rašilov s Mitevskou čekající na přílet UFO...... A to všechno navíc v tak zábavném a neotřelém balení a podpořené bezchybně vybranou muzikou, že v hitparádě českých porevolučních filmů si řekl David Ondříček tímto dílem o hodně vysokou pozici. A na druhé shlédnutí to může být ještě mnohem lepší :-) 4 a 1/2* ()
Film mladých tvůrců o mladých lidech, a přesto (nebo právě proto?) neuvěřitelně zábavný, spousta absurdních situací a skvělých hlášek. "Hulení tady nemá žádnou tradici" :-) ()
Né všechny ,,epizodky'' mi sedly a ne všechny do sebe zapadly aniž by to skříplo, ale to neva. Dobře jsem se bavil a zhulenej Macháček je pro mně doposud nepřekonanej i když mu na paty šlape zhulenej dredař z Vorlova Gymplu :-). Osobně bych to nazval solidním nástupcem Knoflíkářů. Kdo mi tam nesedl byla Labina Mitevska. Ale jinak super a další z filmů, který češtinu obohatil o pár kultovních hlášek. * * * * ()
Nesympatické postavy, nevyrovnaný scenár, otravné kratučké scény a zahmlievačky, ale aj skvelý Macháček a Mitevska a najmä podmanivá atmosféra svojej doby. Kult generácie - ale nie tej mojej. ()
Inteligentní komedie o mladých pro mladé, která objevila Jiřího Macháčka. Od té doby je totiž uplně všude. ()
Související novinky
Zemřela herečka Hana Maciuchová
Ve věku 75 let dnes v Olomouci po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Hana Maciuchová. Nejvíce diváku si ji jistě bude pamatovat z televizních obrazovek. Zahrála si v… (více)
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)
Tvůrci Samotářů natočili kontroverzní seriál
Produkční dům Davida Ondříčka Lucky Man Films má za sebou práci na celovečerních trhácích, jako jsou Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Anthropoid. Novinkou v už tak pestrém portfoliu je seriál… (více)
Filmový festival Finále Plzeň oslaví třicetiny
Jubilejní třicátý ročník filmového festivalu Finále Plzeň se uskuteční v termínu od 20. do 26. dubna 2017. Hlavním pilířem největší přehlídky českých a slovenských filmů bude i letos soutěž… (více)
Samotáři režiséra Davida Ondříčka a scenáristy Petra Zelenky čerstvě slaví 20 let. Tento film je poté společně třeba s Kouřem, Koljou, Vratnými láhvemi, Hořícím keřem, Kobrami a užovkami nebo Vlastníky jedním z nejzajímavějších a nejlepších zástupců českého filmu po roce 1989. Samotáři sice rozhodně nejsou dokonalým filmem a scénář obsahuje některé vyloženě přehnané momenty (scéna s japonci sledujícími či rovnou natáčejícími si klasickou českou večeři nebo až přehnaně zpracovaná posedlost postavy Ivana Trojana postavou Jitky Schneiderové), přesto jde ale opravdu o jednoho z nejlepších zástupců českého filmu posledních 30 let. Samotáři jsou filmem o životní křižovatce. Každá z postav se najednou ocitá na skutečné křižovatce života a prožívá různé problémy: Rozchod po dlouhodobém vztahu či přílišná závislost na trávě, láska na úrovni posedlosti. Se sedmi hlavními postavami nemusíte sympatizovat (je to vlastně ve finále příliš obtížné), přesto je ale divák může snadno pochopit, protože se stejně jako on pravděpodobně jednou objeví na právě té zásadní životní křižovatce. Je také ve finále jedno jestli vás sere jednání postav, protože má tento film jednu zásadní kliku a to v bravurních hereckých výkonech. U takového Jiřího Macháčka je těžko říct jestli skutečně roli zahrál nejlíp jak mohl nebo mu k tomu značně pomohl pokyn režiséra Davida Ondříčka a většinu natáčení strávil pod vlivem, nutno ale uznat, že Jiří Macháček je v téhle roli skvělý a právem si za svůj výkon došel pro Českého lva (v době kdy se tato cena opravdu dala brát za víceméně prestižní). Ivan Trojan se poté nedrží zkrátka a Samotáři se dají brát jako jeho průlomová role, kterou si postupně vykráčel cestu k statusu jednoho z nejschopnějších českých herců současnosti. Ani zbytek castingu jako Saša Rašilov, Jitka Schneiderová či Labina Mitevska ale není vůbec marný a minimálně každý z hlavního obsazení (a většinou i někdo z vedlejších rolích jako Hana Macuichová či František Němec) dostanou možnost zazářit. Samotáři nikdy nebyli filmem, jehož příběh by byl kdovíjak silný a zajímavý. Jde skutečně jen o průlet napříč lidskými osudy, který má problém v tom, že je většina hlavních hrdinů jednoduše na úrovni lofasa. Přesto jsou Samotáři filmem nejenom zábavným ale v některých ohledech i skutečně zajímavým. Zelenkův scénář zde doprovází především povedená volba soundtracku Jana P. Muchowa a kamera Richarda Řeřichy, která by sice asi nevyhrála v soutěži vizuálně nejzajímavějších českých filmů a neumístila by se ani na takové čestné pozici, přesto ale i obrazová kompozice a některé záběry obsahují další plusové body co se týče kvalit tohoto filmu. A především když se spojí zfetovaný a nahatý Jiří Macháček a billboard Mattoni tak vznikne asi nejlepší možný product placement všech dob. Samotáři jsou sice především komedie, zároveň jsou ale dramatem. Obsahuje emočně vyhrocené momenty, které občas vyjdou i dokonce v momentech, kdybyste je nečekali (například bych jí skutečně nečekal zrovna ve scéně s japonskými turisty a přesto možná i právě proto jde v takovém hojném kolektivu o tak silný moment) a především fungují i přesto, kdybyste k hrdinům neměli kdovíjak silný vztah. Když vám totiž ve finále vychází nejlíp věčně zhulený Jiří Macháček, co dost možná zapomene (nebo už zapomněl) své vlastní jméno tak je něco špatně. A ve finále mě vlastně na Samotářích mrzí fakt, že si na konci divák může uvědomit, že se dost možná hlavní hrdinové nikam skutečně neposunuli. Minimálně takový mám já dojem ze závěrečných scén a i když mi většinou žádný vývoj u postav u filmu vadí, tak zrovna tady je ono to provedení životních osudů tak zmáknuté, že mi ve finále vlastně nevadí, že si stojím za tím, že jsou hlavní hrdinové spíše hovada a sympatizovalo se mi s nimi těžko. Přesto i tak se ale dá v Samotářích něco najít a dá se vlastně pochopit, proč hrdinové nechtějí vycouvat ze své bezpečné zóny. Většina z nás to totiž ve skutečnosti nechce. Nechceme zásadní životní změny. A i když bychom mohli dělat něco sami se sebou, tak to vlastně dělat nechceme. Hlavní hrdinové Samotářů vám tak ve finále skutečně nemusejí přijít sympatické, ve skutečnosti ale dost možná mají prvky, které máte i vy v sobě. Možná hluboce zakořeněné, ale máte. Z diváckého pohledu jde o hodně těžký konflikt, který se mi asi nedaří rozseknout a ve finále tak jen kvůli tomu hlavní hrdiny Samotářů neodsuzuji takové jací jsou. Dost možná totiž ve mně opravdu je něco z postav Ivana Trojana nebo Saši Rašilova. Samotáři jsou právem víceméně českou kultovní klasikou, která má i po letech šanci zaujmout a po svém říct o čem možná ten život je. Závěr filmu možná trochu může překvapit v podstatě nulovým vývojem hlavních hrdinů, z lidského pohledu jde ale o hodně realistické předvedení faktu, že se lidé mění jen hodně těžko. Po vizuální stránce jsou Samotáři solidní český nadprůměr, jinak jde ale nejenom o povedenou komedii ale také velmi zajímavý pokus o studii lidské duše na životní křižovatce. Samotný scénář Petra Zelenky bych možná neoznačil za veskrze geniální, přesto v sobě ale má povedeně napsané postavy a povedeně propojené životní osudy sedmi různých postav, kterým rozumíte i když je snadné je nesnášet. Skutečně jeden z nejpamětihodnějších a nejlepších zástupců českého porevolučního filmu, který nestárne tak jak by se mohlo zdát.... () (méně) (více)