Režie:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Otakar Brousek st. (vypravěč), Jiří Sovák, Miroslav Horníček, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Věra Tichánková, Libuše Havelková, Soběslav Sejk (více)Epizody(10)
Obsahy(2)
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)
(více)Recenze (248)
Jednoznačně nejlepší český komediální seriál minulé éry. To co Jiří Sovák a Miroslav Horníček předvádějí s humorem sobě vlastním způsobuje záchvaty smíchu. Improvizace na špičkové úrovni, která by se neobešla bez kvanta odborných knih...i s obrázky. Na počest tohoto veledíla jsem si ráčil vypůjčit pro uživatelské jméno "odborný vědecký termín" který zde zazněl. Dokáži si velmi dobře představit, že bych také odjel někde na chalupu a tam se do konce života oddával vědám, umění a filosofickým rozpravám - určitě lepší náplň života než chodit z práce do práce.. ()
Naprosto úžasná záležitost pánů Horníčka, Sováka, Roháče, Moučky, Hrzána,Dvořáka,Tichánkové, Jernekové a dalších. Scénář sice napsal Jaroslav Dietl, ale nazval ho pouze " psí boudou ", ve které si pánové Horníček a Sovák mohou dělat co chtějí.A přesně tak se i stalo. Herci věděli, o čem to bude, ale kompletní dialogy byla jedna velká improvizace. Ve výsledku můžeme zažít herecký koncert pánů Horníčka a Sováka pod vedením režiséra Jána Roháče dokreslený nádhernou hudbou Jiřího Šusta. Když vezmete v úvahu, v jaké době se seriál natáčel, je malým zázrakem, že se podařilo zachránit alespoň kopie filmového pásu, protože originály BOLŠEVIK nechal zničit !!! Myslím, že by to byla nenahraditelná ztráta, kdyby tento seriál nespatřil světlo světa !!! ()
Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů vůbec. Pomalý francouzský venkov, hlavní hrdinové - studovaní a moudří pánové v nejlepších letech, jako kontrast k nim prostí venkované, co mají v hlavách jen to, s čím se narodili. Oba hrdinové létají v oblacích, přitom se fyzicky pohybují ve velmi omezených až stísněných prostorech, jak nádherný obraz doby vzniku filmu. Vlídný a laskavý humor, moudrost servírovaná mezi řádky, zkrátka skvost české normalizační tvorby. ()
Tento seriál mám nesmazatelně přiřazen k nedělnímu dopoledni. Vždy potěší a pohladí na duši. Inteligentní humor, naprosto geniální herecké představení obou hlavních hrdinů a jejich úžasné improvizace, to vše doplněno i o dobrou práci ostatních herců, ze kterých bych vyzvedl Jaroslava Moučku. Co se týče počtu epizod, já jsem přesvědčen, že dobrý seriál (sitcomy teď pomíjím) má mít jasnou a ucelenou koncepci a za strop považuji dvacet možná třicet dílů, takže v tomhle směru mi Dva písaři vyhovují. ()
"Říká se,že moudrost přichází se stářím.Někdy však stáří přichází samo..." Miroslav Horníček, dlouholetý Kytlický chalupář.Kdo budete mít někdy cestu přes Kytlice u České Kamenice,zajděte na hřbitov u kytlického kostela a vzpomeňte chvíli u náhrobku Miroslava Horníčka,jeho ženy Běly a syna Jana..... ()
Galerie (18)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (38)
- Manželka pana Sováka uvedla, že smutně proslulá paní Balážová, náměstkyně ředitele Československé televize, vydala příkaz zničit všechny kopie seriálu. Jedinou kopii zachránil vedoucí výrobního štábu Miloš Čálek. (sator)
- Písaři si povídají: „Já mám o cvičení dokonce spoustu obrázků.“ „S knížkou?“ „Ne, bez knížky, jsem to vystříhal, byl tam cizojazyčný text.“ „Jak se to jmenovalo?“ „Kámasútra.“ Kámasútra je o jiném druhu cvičení, jedná se o starověký indický text pojednávající o lidské sexualitě, překlad je „Poučení o rozkoši“. (sator)
- Přítomnost grafika Vratislava Hlavatého v posledním díle nebyla náhodná, byl totiž vzduchoplavec, respektive držitel první balonové licence pro létání v Československu. A protože díl končí tím, že balon unáší oba písaře do neznáma, byl to on, kdo let řídil. (sator)
Reklama