Riders in the Sky
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (více)Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává za druhé světové války v Anglii. Nebeskými jezdci jsou nazýváni letci britské RAF. Proti německým fašistům v této jednotce bojují bok po boku Angličané, Kanaďané, Poláci a Čechoslováci. Film líčí dramatické příhody posádky anglického bombardovacího letounu typu Wellington, kterou tvoří Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci. Střízlivým způsobem, nesporně poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství řadových bojovníků, nečinících si nárok ani na slávu, ani na vděčnost národa. Podle slov režiséra J. Poláka měl být snímek „alespoň částečným splacením dluhu těmto lidem“. (Bontonfilm)
(více)Recenze (343)
Fantastický film, natočený za neuvěřitelných podmínek, málem nedokončený díky okupaci v roce 1968. Pojednává o našich letcích v Anglii u bombardovací squadrony RAF. Příběh nás seznamuje s mezinárodní osádkou bombardéru Wellington (Kanaďan, Slovák, 2 Češi, Brit atd...). Jelikož Welouš nebyl k dispozici přestavěl štáb nákladní Dakotu. S letci prožíváme nejen strach při nočních náletech, ale i jejich radosti (tancovačky, pytlačení u letiště) a lásky v dobách odpočinku mezi akcemi. Film je natočen podle knihy Richarda Husmanna (píšícího pod pseudonymem Filip Jánský) která se jmenuje taktéž Nebeští jezdci. Autor v knize zúročuje své vzpomínky na své působení u 311. bombardovací peruti RAF, kde působil jako zadní palubní střelec. Husmann měl u peruti zvláštní pověst, prý neměl stabilní osádku a ,,hostoval' po letounech. Prý se stávalo, že si k někomu odmítl sednout do bombardéru a misi absolvoval s jinou osádkou. Letoun ve kterém měl měl letět se z mise nevrátil. Nebo se prý vsadil o pivo, že projde mezi roztočenými vrtulemi těžkého čtyřmotorového bombardéru B24 Liberator..... Postava Prcka, brilantně zahrána Jiřím Hrzánem je vlastně o něm samém. Dávám 5 modrošedých nášivek CZECHOSLOVAKIA. * * * * * ()
Pozeral som Nebeských jazdcov z pohľadu dnešného diváka, čiže som nepremýšľal nad tým, čo ten film vo svojej dobe znamenal. No a asi preto nie som schopný mu udeliť plný počet. Spočiatku ma príliš nebavil, nie som fanúšikom onej hrdinskej, i keď nie patetickej a národniarskej oslavy domnienky, že my sme boli tí správni chlapi na svojom mieste a bez výnimky. Stále nie som uzrozumený s tým, že letci, zhadzujúci bomby na mestá sú stopercentne kladní hrdinovia. Lenže postupne prichádzali stále silnejšie a silnejšie scény a aj z Nemcov sa stali nakoniec ľudia, nielen anonymné zlo v lietadlách. Nakoniec potešila aj dramaturgia a odklon od klasicky rozprávaného príbehu, čím sa Polák priblížil realite. ()
O existenci tohoto filmu jsem dlouhá léta neměla ani tušení, což byla škoda. Jsem ráda, že jsem Nebeské jezdce mohla zhlédnout, určitě je to jeden z nejlepších českých válečných filmů, ne-li úplně ten nejlepší. Působí hodně světácky, jako by ani nebyl z naší produkce. Je syrový, realistický, na nic si nehraje a poukazuje na krutost války i zničené životy všech, kteří museli bojovat. Možná to není film tak atraktivní jako modernější Tmavomodrý svět, je přece jenom civilnější, odtažitější a chybí mu milostná linka, která by hrála větší roli (tohle je totiž vždy lákadlo pro diváka, zvláště divačky), ale je potřeba jej ocenit. ()
Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (méně) (více)
(3x) ,,Prezident nás bude vítat, plno ženských, květin, tulipánů..." Nestalo se, napokon nejen pro tragický osud protagonistů. Nakonec i ty hroby a pomníky padlým československým(!) letcům, které vidíme v úvodní scéně, postavili Angličané! Tahle dodatečná pocta in memorian v podobě filmu z dílny Jindřicha Poláka je snad vedle Sequensova Atentátu naším nejlepším válečným filmem. Jednak pro téma, které vzdává hold účasti našich leteckým aktérům západního odboje v Anglii a jednak pro výborně sestavený dokumentarní rámec v podobě pečlivě vybraných archivních záběrů, které souběžně propojují hrané scény z válečných akcí. Oceňuju taky celkové vyznění filmu, kde letci nejsou pouze super hrdinové, ale normální živí lidé, prožívající vedle své válečné činnosti i každodenní starosti, trocha i té zamilovanosti a mají smysl pro humor. Dobrodružství, ke kterým bylo potřeba hodně odvahy, postupně vygradují až do strhujícího závěru, ze kterého v posledních minutách bere dech, včetně nenápadného navázání přátelství mezi nepřátely v posledních těžkých minutách nekonečného umírání... Experimentování se scénářem s autentickým vyzněním dialogů, byť v drvivé většině v angličtině s titulky, rozhodně zabodovalo, stejně jako obsazení málo známých tváří i mnoha cizinců. Spolu s Hlídačem (1970) asi nejzajímavější filmová role a výkon Jiřího Hrzána. Vynikající výběr hudby (zejména titulní skladba Riders In The Sky). 100% ()
Galerie (7)
Zajímavosti (35)
- Ako do československého filmu obsadiť nevyhnutne anglických hercov a pritom im sľúbiť len honorár v korunách, bol trochu problém, ale anglická agentúra nakoniec troch takýchto našla. Boli jednoducho zvedaví na Československo, o ktorom sa veľa hovorilo vďaka politickým udalostiam roku 1968. (Raccoon.city)
- Pretože sa natáčalo iba s jedným lietadlom, scénu jeho núdzového pristátia a zničenie si filmári nechali až na posledný, tridsiaty natáčací deň. Dôležité zábery snímalo hneď päť kamier, lebo opakovanie nebolo možné. Do lietadla si sadli dvaja skutoční piloti, ktorých nesmelo byť vidieť. V blízkosti hliadkovali hasiči aj lekár s vojenskou sanitkou. V plnej pohotovosti bolo aj niekoľko záchranárov v azbestových oblekoch pre prípad, že by lietadlo začalo naozaj horieť. (Raccoon.city)
- Jana Nováková (Patricia Watkinsonová) se nezúčastnila premiéry, protože ji žárlivý manžel nepustil. Zároveň šlo o poslední film herečky, protože byla ještě v témže roce zavražděna. (Terva)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama