Rebelové

„To sme si asi fakt nerozumeli.“ Rebeli majú tendenciu zasiahnuť vaše srdce. Začínajú nenápadne. humorne, nezáväzne. Renč len občas príde s niečím vážnejším, čo naznačuje, že sa nepohybujeme v až tak neškodnom letnom dobrodružstve, ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad. O to sa postará jednak výborne mužný otec Tomáš Hanák, ktorý nikdy v ničom predtým a ani potom nebol taký dobrý ("Jeho nepoznám, ale ju áno a to mi stačí.“) a jednak občasné nenápadné, ale o to mrazivejšie detaily (všetci v kine sa bavili, ale keď akoby len tak mimochodom zaznel rok 1968, rozhostilo sa v sále hrobové ticho). Prvú hodinu sú to každopádne naozaj len detaily, ktoré sú prebíjané sympaticky roztatárenými spevácko-tanečnými výstupmi. Tie svojou úprimnosťou, nákazlivou radosťou zo života a originálnou vizuálnou stránkou berú dych. Renč pracuje s peknými, no slabými mladými hercami podobne, ako svojho času Verhoeven vo Vesmírnej pechote. Do toho výborné kostýmy, výprava zaspatej pohraničnej dediny topiacej sa v letnej páľave a starí machri v cameách (Bohdalová, Svěrák, Neměc, Štepka). A potom sa zrazu všetko blbnutie končí a prichádza strhujúci záver, ktorý v mojich očiach predbehol aj fenomenálne smutné Pelíšky. Renč nás šokuje silnými zábermi na stratenú platonickú lásku, žaláre trhajúce krásne vzťahy, vlaky spomalene odchádzajúce do diaľky za zvukov vypaľovačky o San Franciscu a pomýleným politickým systémom, kŕčovito sa zmietajúcim v narastajúcom strachu a neistote. Takisto ma bavila detektívna hra na bonzáka (vtedy ma fakt zaskočilo, že ním bola tá osoba, ktorá ním nakoniec bola, ale dáva to logiku: ľudská hlúposť sa nejeden raz skutočne ukrýva na miestach, na ktorých by ste ju čakali najmenej a nejeden raz ten, ktorý sa správa ako idiot, v skutočnosti žiadny idiot byť nemusí). Musím spomenúť aj asi tonu kultových hlášok ("Otvorte okno, cítiť tu alkohol."). Bravo. Kino Považan NMnV 2001 (12.01.2009)

Pěkný film z pěkého období, s pěknými herci a herečkami. Možná i proto, že jsem muzikální typ, tak se mi tento muzikál opravdu líbí. Samotný soundtrack filmu je skvost! Herecké výkony bohužel malikno pokulhávají za kvalitním scénářem, ale i to se lehce ztratí při sledování hezkého příběhu skupiny lidí v kritickém odbobí naší země. Je zde znázorněno, tak se který typ člověka se situací vyrovnává. Někteří emigrují, jiní zůstávají, ale čelí, jiní se zase úplně poddávají nové nadvládě. Tak či tak ve filmu hraje půvabná Zuzana Norisová která na mé straně úroveň filmu alespoň trochu pozvedá. Chválím vyýpravu filmu - výborné rekvizity a dekorace ve studiových scénách a vynikající choreografie. Doporučuji. (20.09.2004)

Muzikál nepatrí medzi moje najobľúbenejšie žánre, no v tomto prípade som bez váhania dal päť hviezdičiek. Bez ohľadu na to, aký jednoduchý to má dej, všetko to na mňa pôsobilo tak úprimne a živo. A prejavila sa aj moja slabosť pre staršie piesne, lebo tie som si tu zamiloval, rovanko ako Zuzku Norisovú. No to by samo o sebe určite nestačilo na plné hodnotenie, to by bolo tak na úroveň Starcov na chmeli, to je na štyri. To, čo spôsobilo, že som pridal ešte jednu hviezdičku, je záver, ktorý po všetkej tej bezstarostnosti dodal filmu hĺbku a silu a taký punc vtedajšej smutnej reality, čo sa v muzikáloch často nevidí. (26.03.2005)

Použít hezké písničky, zastylizovat se do Godardova filmu Žena je žena, zkopírovat Mélièsovu scénu z Cesty na Měsíc, upatlat bezduchý příběh a doplnit hloupými dialogy a mimořádně stupidními a omšelými vtipy, tomu snad nemůžeme říkat umělecký výkon ani při té nejlepší vůli. Renč zřejmě bral hodiny u Trošky. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (04.04.2015)

Tak jsem tohohle hrdého nástupce Starců na chmelu konečně zřel a měl jsem hodně, opravdu hodně, práce, abych ho bez velmi přímočarých projevů mořské nemoci pozřel. To, co je filmové, je v tomto filmu provařeně kýčovité, jak již bylo napsáno v jednom hezkém předchozím hodnocení, a to, co je hudební, je o dost lepší (na filmu vlastně jediné dobré), jenže zkrátka kradené! Scénář, to je vlastně neskutečný obrazový blábol, míchající a rovněž vykrádající všechno možný, převalující se od scén, které by mohly vcelku vyváženě zprznit Prci, prci, prcičky k variacím na Holky to chtějí taky, s povinnou příměsí politické agitky (aby bylo jasný, že to za toho socialismu moc jásavý nebylo). Vrcholem vše spojující a mořskou nemoc vyvolávající je celková kompozice ve stylu retro, vyvolávající desítky pocitů, z nichž ale ani jeden nepamatuji ani při prožívání oné doby (a o tom by retro snad mělo trochu být, ne?), ani při sledování jiných, zdařilejších retro kousků. Vlastně nevím, proč tuhle nemotornou lež nestrčím do odpadu, asi tak trochu chápu, že tenhle mladý tým, který film točil, má jisté právo na pochybení, když má s onou dobou tak málo společného... Probůh, jak mohl Filip Renč spáchat něco takovýho.... (17.08.2007)