Válka barev

První polovina 90. let minulého století byla magická! V rámci české kinematografie se našly peníze na nejrůznější obskurnosti a Filip Renč frčel na Antonionim, Geislerce a Lynchovi. To všechno, spolu s (pro Renče typickou) sebestředností, nespoutanými ambicemi i potřebou vypořádat se s počítačovou animací a amorálností raného kapitalismu v Čechách, dalo vzniknout Válce barev, režisérově v pořadí druhé zásluze o stát v oblasti umění (vždyť Tomáš Hanák má srovnatelné fluidum jako Dáma s polenem!!!). Za zmínku stojí, že tuhle slátaninu zadotoval tehdejší guru komerčního televizního vysílání Vladimir Železný. Těžko se proto ubránit vzpomínce na Vladimírovo vystoupení v legendární novácké freak show Volejte řediteli, kde se hrozící divácký nezájem a finanční provar snažil odvrátit tím, že Válku barev vydával za „chvályhodný pokus o Zvětšeninu pro mladou generaci“. Už tehdy bylo z jeho strnulého úsměvu poznat, že odteď bude JEHO televize financovat už jenom neškodné komediální výplachy. (02.09.2016)

Každý režisér by si měl natočit svou Zvětšeninu. Ať ofiko jako film pro masy, nebo neofiko jako amatérské porno. Filip šel ofiko cestou a ještě než se sám odepsal podporou pana prezidenta, natočil poměrně zábavný kousek. Jedna z mých gylty pležr. Soundtrack je skvělý (na české poměry). (27.10.2021)

Točilo se i na na místě osady jménem Vystrkov na břehu přehrady Orlík kde začátkem 60. let vyrostlo skryté letní sídlo pro vysoké představitele režimu. Moderní vilový resort navrhovali nejlepší věznění architekti té doby. Mezi nimi i otec Lukáše Vaculíka (Ondřej) Jaroslav Vaculík. Stavbu zajišťoval Technický ústav ministerstva vnitra a měl krycí pojmenování Basaprojekt. Na výstavbě areálu se podíleli trestaní technici, řemeslníci a stavbyvedoucí. Rekreační areál šel po roce 1989 z ruky do ruky a je v provozu dodnes. (19.11.2015)

Až dosud jsem neměl možnost tento film vidět - a po pravdě mi to ani moc nechybělo, protože jsem o něm nikdy neslyšel nic dobrého. Když jsem však zjistil, že to bude po letech reprízovat Dvojka, a v televizní ukázce jsem zahlédl mladého Hanáka a Geislerovou, zatoužil jsem to ze studijních důvodů vidět. Což se mi nyní jeví asi jako jediný rozumný důvod, proč tuhle blbost zhlédnout - občas asi neuškodí si připomenout, jak děsivé filmy u nás tehdy vznikaly a kdo všechno si v nich zahrál (čti: kdo se ztrapnil až na půdu). Ale tím to hasne: veškerý můj zájem a potenciální sympatie k tomuto filmu vyhasly v momentě, kdy jsem zhnuseně seznal, že je to ubohá vykrádačka Lynche a Antonioniho (dokonce i tu scénu s tenisem bez míčku ze ZVĚTŠENINY si Renč neodpustil vykrást, bože!). Herecké výkony jsou směšně trapné a posouvají film do roviny bezděčné směšnosti s náběhem až k parodii. (Potěšil snad jen Honza Svěrák coby reklamní režisér). Soukupova hudba by byla supr, kdyby to pro změnu nebyla vykrádačka Badalamentiho. Celkové technické provedení působí nevalným dojmem a film po letech nejvíce zaujme coby ohlas starých dobrých analogových časů, kdy se ještě fotilo na kinofilm a vlastnictví mobilního telefonu bylo vyhrazeno jen pár vyvoleným (a kdy se mimochodem platilo i za příchozí hovory). Uvážím-li, že se v české společnosti dodnes pohlíží na většinu podnikatelů jako na kriminálníky a mafiány, nikdo mi nevymluví, že na tom mají podíl i podobné filmy, jako je VÁLKA BAREV, které tento mýtus vydatně přiživily. Samozřejmě nechci relativizovat tehdejší skutečnou hospodářskou a další kriminalitu, ale nikdo mi nevymluví, že tento film má k jejímu reálnému postižení na míle daleko, a představuje mnohem spíše idealizovaný a naivní pohled někoho, kdo o tomto světě nic nevěděl - Renč podle mě v té době neměl ani náhodou na to, aby natočil nemilosrdnou sociologickou sondu ze světa podsvětí a velkých peněz, jak se snad pokoušel - třeba jen ty všechny kamerové tríčky s počítačovou grafikou apod. musely snad už tehdy působit jen otravně a samoúčelně - a scénář je celkově prostě špatný a nepřesvědčivý. Závěrečné rádoby překvapivé rozuzlení tak vyznívá spíše naprázdno a člověk se prostě neubrání pocitu, že všechno v tomto filmu je zkrátka špatně a nepřesvědčivý závěr tomu jen nasadil korunu. Jednu hvězdu ze soucitu a nostalgie k devadesátkám... (24.07.2014)

Vidět svět z výšky neznamená vidět opravdovou skutečnost. O tom se přesvědčil i divák spolu s hlavní postavou fotografa Ondřeje, který se až příliš zaměřuje na to, co vidí, spíše než na to, co fakticky je - zřejmě profesionální deformace... Celý příběh je tak vystavěn na tenké hranici mezi realitou a jejím zdáním. Souhlasím s uživatelem PCHE, že zvuková stopa k Válce barev (Ondřej Soukup) je do jisté míry hudební parafrází soundtracku k Twin Peaks (Angelo Badalamenti). Nicméně právě proto mi přišla daná hudba skvělá a vkusně spoluvytvářející atmosféru tohoto tajuplného filmu. Stejně jako hudba, ani hlavní zápletka není příliš originální - odkaz na Antonioniho Zvětšeninu je patrný (nemluvě o scéně na tenisových kurtech). Originalitu od tohoto snímku nečekejme. Můžete se však připravit na příjemný let, který vás nudit nebude. Atmosféra a vizuální stránka stojí za to. Na české poměry zajímavé dílo, které je dle mého názoru neprávem opomíjeno. Čtyři hvězdičky hlavně za odvahu natočit u nás koktejl z Lynche a Antonioniho. A Mejla Hlavsa v roli ruského mafiána mě fakt odrovnal! (10.08.2010)