O Janovi a podivuhodném příteli

Je to temné, depresivní, smutné, znepokojivé a nepochopitelné, co je to? Další Morienin oblíbený kousek! ♥ 2021: Dodávám svůj tradiční výkřik: Hapka! Struktura scénáře je velmi zajímavá, inspirace Hansem Christiánem je tam jasně zřetelná. Každý zvrat a krok je předpřipraven a podmíněn vnitřní logikou, nic se tam neděje jen tak halabala, děj i ideje odpovídají pohádkovému mýtu. V tom je to tradiční a nadčasové, ale zároveň jde o léčení princezniny deprese a to je zase velmi moderní prvek. V rámci filmových pohádek mi přijde výjimečné, jak obratně tady filmaři pracují s mimoslovním vyprávěním a "prostou" hereckou interakcí. Závěrečný "twist" je extrémně skvělý a vždycky mě při něm napadne, že kdyby byl David Lynch Evropan a natočil pohádku, vypadala by nějak takhle. (19.11.2006)

Mistrovsky natočená televizní pohádka, která v ledasčem převyšuje pohádky směřující do kin. Pro mě je to obrovské překvapení. Pomáhá tomu samozřejmě německý kapitál, jenž byl do ní vložený a je to hodně poznat. Jedná se o o trikově povedenou pohádku, zároveň skvěle nasnímanou, bohatě výpravnou se strašidelnou hudbou. Natáčelo se jak u nás v Čechách (Bouzov, Panská skála), tak v Německu, v Alpách a u moře. Po celou dobu je pohádka temná až hororová. Připomíná spíše filmy Juraje Herze jako PANNA A NETVOR. Na začátku umírá Janův otec (Radek Brzobohatý), který je pochován vedle chalupy pod březovým křížem. Po okolí se prohání tři tajemné víly na koních, oděné do zelených šatů a na hlavách mají prazvláštně zakroucené rohy. Přináší poselství o princezně... Z těchto víl se vždy stanou tajemní rytíři se stejně zahnutými rohy, které se pro mě staly takovým symbolem pohádky. Jan se za nimi vydává, tedy spíše za princeznou a na své pouti potká dva lupiče, jak vykrádají rakev v kostele. Opět taková temnější, morbidní symbolika. Ale aby princeznu získal musí uhodnout tři hádanky, což se ještě nikomu nestalo a každý byl za špatnou odpověď proměněn v sochu. A tak v hradní zahradě stojí desítky soch... Vypadají strašidelně a zároveň úchvatně. Snad úchvatnější bylo jen ono samotné zkamenění těch, kteří neuhádli. Především prince z arabské země, Martina Dejdara. To vše je doplněno o již zmíněné zdařilé triky a dokonalou kameru, která se především vyznamenala při záběrech koňů ve skocích. A aby to byla správná hororová pohádka, musí tu být i zlý čaroděj. Ten mi nejenom svojí vizáží, ale i chováním a smrtí připomíná Mrakomora. Jeho postava je naprosto úchvatná, tak jako jeho jeskyně, jejíž dominantou je trůn v chřtánu kamenného baziliška. [4052. hodnocení, 190. komentář, 72%] (29.01.2020)

Nevěděl jsem, že ještě v devadesátých letech se natáčely tak poutavé pohádky. Tato má povedené herecké obsazení (jak sympatická ústřední dvojice, tak "přítel"), jen ji doprovází zbytečně zádumčivá hudba a pro malé děti je určitě strašidelná (hlavně živé oči soch). Za pozornost stojí zkamenělý velbloud a inspirativní jedení šípků. (30.01.2018)

----- "Svět je plný bezpráví." ----- A právě proto existují POHÁDKY. Aby alespoň na chvilku obnovily ztracenou rovnováhu ... aby umožnily dobru zvítězit v odvěkém souboji se zlem. Protože je to právě dobro, kdo je zákonitě v nevýhodě: Povahou bývá naivní až dětsky důvěřivé - velkého, nepřátelsky naladěného světa obyčejně neznalé ... a běžné praktiky zla jsou mu bytostně cizí. Příběh Jana a jeho podivuhodného přítele je pohádkou VELICE atmosférickou, obestřenou tajemstvím temným jako odvrácená strana Měsíce. Tímto skládám hlubokou poklonu Ludvíku Rážovi, neboť dosáhl kýženého cíle za pomoci prostých, leč nápaditě využitých filmařských triků umocněných působivým, místy trochu zádumčivým hudebním doprovodem. Každopádně je škoda, že nejrůznější důmyslné vychytávky vzaly za své s příchodem digitální animace. Najednou už není třeba přemýšlet, kterak dosáhnout požadovaného efektu a zároveň nepřekročit rozpočet. Kouzlo, originalita i poezie starých filmových triků jedenadvacátému století občas viditelně schází. (18.08.2014)

Tak jako mnoho mých vrstevníků, i já jsem se při prvních setkáních s touto "pohádkou" spíš bál a měl celkově nepříliš příjemné pocity - jako u některých starších vyloženě studiových "pohádek" (však víte, takové ty hodinovky) nebo u nejlepších záležitostí Juraje Herze jako byla Panna A Netvor nebo Deváté Srdce - však také i zde má hudbu pod patronací Petr Hapka. Pan režisér Ráža nicméně přesně vystihl pro dětské hlavičky asi až do dvanácti let nevhodné Andersenovo vyprávění dokonale. Zážitek je to rozhodně silný, rozhodně převyšující mnohé pohádky směřující přímo na plátna kin. "Jen" bohužel opravdu moc není pro děti:) 80% (13.12.2013)