O Janovi a podivuhodném příteli

Tohle je neobjektivní a nefér a už to nikdy neudělám, ale u téhle pohádky prostě musím - viděla jsem ji jako dítě a znovu se na ni podívat rozhodně nechci. Pamatuju si, že se mi vůbec nelíbila, rodičům jsem říkala, že je "zlá" Dodnes když mám někdy špatný sen, bývá v něm scéna těch jezdců s rohama. Na konci jsem měla pocit, že tam snad není žádná kladná postava, byla jsem z ní dost pesimistická a doneška z ní mám špatný pocit. Pro dospělé možná zajímavý horor, ale jako dítě jsem chtěla vidět něco úplně jiného! (01.04.2011)

Nevěděl jsem, že ještě v devadesátých letech se natáčely tak poutavé pohádky. Tato má povedené herecké obsazení (jak sympatická ústřední dvojice, tak "přítel"), jen ji doprovází zbytečně zádumčivá hudba a pro malé děti je určitě strašidelná (hlavně živé oči soch). Za pozornost stojí zkamenělý velbloud a inspirativní jedení šípků. (30.01.2018)

Smutné vod sklepa až na půdu. Už ten začátek a mrtvý otec na vánoce. Já vím, že třeba popelčin tatínek je taky mrtvý, ale už je to ňákej pátek, není to aktuální a řeší se to jen zpětně. Ale tady příjde pohled na namodralého pana Brzobohatého, pak hrdlořez Zedníček s ještě záludnějším Labudou, načež se zjeví podivuhodný přítel o jehož motivech a sexuální orientaci mám pochyby dodnes. No nevím. Píšťalka Vejmělková odpískává jednoho hrdinu za druhým. Trochu thriller pro caparty myslím. 30% (28.12.2007)

Moje hodnocení se velice liší od názoru velké většiny divácké obce, mám pro to ale svůj důvod. Tradiční česká filmová pohádka má obsahovat humor a toho se mi zde hrubě nedostává. Zlo nemá být nemilosrdně zlé, nýbrž neskutečně hloupé a ve finále zesměšněné (Miloš Kopecký v Pyšné princezně, generálové Kemr a Vostřel v Šíleně smutné princezně, správce Preiss a kaprál Nárožný v pohádce S čerty nejsou žerty....). Tento snímek se tradice nedrží, je temný až hororový a dle mého názoru nevhodný na štědrovečerní primetime, kde jsem ho před lety jako dítě poprvé spatřil a zkazil si tím celé vánoce. (09.05.2006)

Představa, že pohádky jsou určeny převážně dětem, je naivní a poněkud nedospělá. Zejména to platí v případech, kdy pohádka přerůstá do mýtu a navíc se šatí do rozvinutých psychologických zázemí svých vůdčích postav. Původní poslání této vyprávěnky pak vícerozměrově ožívá a blýská ligotá ve více rozměrech. Připočte-li se k tomu kvalitní hudba, pozoruhodný scénář, mistrná Rážova režie, zdařilá koprodukce hned čtyřdomá, předjímá se tak trochu Rada Evropy ve své nejpozitivnější reprodukci. Skvěle - magickorealisticky - jsou dotaženy i postavy obou zlodějíčků. Důslednost v i v detailu zdobí skutečného mistra. A tady je těch mistrů hned přehršel. (02.04.2024)