Režie:
Hynek BočanScénář:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrají:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (více)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (155)
A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům... Vězeň s ironickým příjmením Svoboda a tváří Jiřího Schmitzera se na vlastní kůži přesvědčuje, jak chutná bezmoc a prach země a podzemí komunistického lágru. Někdejší vrchní bachař s neméně ironickým příjmením Dobrý dostává ochutnat vlastní medicíny, když se rozmarné kolo dějin zase jednou pootočí a potopí ty, kteří se ještě včera rozhlíželi z jeho vršku. A oba okoušejí zmíněný novozákonní citát ze všech úhlů. Přes některé formální nedostatky není Bumerang obyčejným zahnutým klackem, ale hříčkou, jež se i poněkolikáté dokáže vrátit a udeřit diváka do hlavy plnou silou. Mrzí mě jen, že je jedním z mála svého druhu a že když jej chci ocenit, musím tak činit prostřednictvím pěticípých rudých hvězd. ()
Tak neskutečně brutální a depresivní film,že se ani nedá skoro dokoukat.Beznaděj,bolest,utrpení,nespravedlnost...ale i čest a odvaha.Kdo přede mnou někdy řekne,že za komančů bylo líp,nebo že je volí,vlastnoručně ho rozmlátim na atomy a ještě mu poseru hrob.Děda byl malíř,kterýho vyslýchali pořád,protože nebyl ve straně a tátu kvůli tomu nenechali studovat strojní průmyslovku a musel na učňák tiskaře.....grrrr i hate fucking comunist! ()
Předzvěst tvůrčí senility. Vážný námět, scénáristicky a režijně zpracovaný sklepáckým způsobem, který kouzlem nechtěného humoru překonává ten chtěný z Černých baronů. Co se od Stránského ve filmové podobě někdy povedlo ? Kromě skvělého Schmitzera hromada výkonů, zapomenutím vysvobozující jejich představitele, nejvypjatější scény jsou zpracovány lajdácky. Pokud se herectví v obsazením skromnějších scénách usadí, mění se tempo k nudnosti. Stivín se jako příliš často s příběhem (když styl filmu schází) míjí, Šlapetova kamera je nevyužitá a zde zcela zaměnitelná. 2-3* ()
Velmi dobrý snímek s unikátním pohledem na totalitní režim. Děj byl skvěle napsaný a velmi působivý, konec mi ale přišel trochu slabý. Postavy byly také velmi působivé a všechny mezi sebou měly skvělou dynamiku, hlavně díky výborně napsaným dialogům. Herecké výkony byly téměř všechny skvělé, Jiří Schmitzer si svého Českého Lva za tuto roli určitě zaslouží. Prezentace byla fantastická a hudba také. 8/10 ()
Sesbíral několik filmových cen, největší pozornost na sebe strhl civilní ypsiloňák Jiří Schmitzer. Dusivá tíha řady let bez naděje ale možná dopadla na každého, jenž se tohohle natáčení zúčastnil. A na leckteré diváky jakbysmet. V pracovním lágru se léta páně 1958 objevuje bývalý náčelník, který byl ještě nedávno neomezeným pánem, jenže tady hned zkraje schytá od spoluvězňů nakládačku. Pomůže mu politický vězeň Svoboda, šlachovitý a zachmuřený bývalý lesák, odsouzený na dvanáct let za velezradu. Ač si leckoho popudí proti sobě. Je patrné, že tvůrci kvůli maximální věrohodnosti načetli dostupnou literaturu i vycházeli ze vzpomínek pamětníků, ostatně autor námětu a scénáře Jiří Stránský sám politickým vězněm byl. Škoda ovšem určité plochosti a patosu i slabší gradace příběhu, silné téma si občas zasloužilo i pevnější vedení. 70% ()
Galerie (6)
Zajímavosti (10)
- Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)
- Scény filmu z prostředí dolů byly natáčeny v železnorudném dole v Chrustenicích u Berouna. Filmovalo se také v památníku Vojna u Příbrami. Památník je věnován obětem komunismu. (Spiizy)
- Ve filmu několikrát zazní jako ústřední hudební motiv 7. symfonie Ludwiga van Beethovena. (claudel)
Reklama