Režie:
Hynek BočanScénář:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrají:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (více)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Tématicky hodně silný film, který se jako jeden z mála snaží vyrovnat s tíživým dědictvím represí 50. let, kdy se na sto tisíc lidí ocitlo v lágrech a věznicích a poznamenalo je to většinou na celý život. Snímku vévodí přesvědčivý výkon Jiřího Schmitzera coby hlavního hrdiny. Do své postavy dokázal patrně přenést vlastní zážitky z vězení, kde se ocitl po tragické autonehodě. Jeho výkon je zcela autentický a po právu si za něj odnesl Českého lva. Drama je zajímavé svým hereckým obsazením, řada herců se objevuje v netypických rolích (Šteindler, Krampol i jiní), nicméně výsledný dojem sráží průměrný scénář a režie. Celkový dojem: 75 %. ()
Tak neskutečně brutální a depresivní film,že se ani nedá skoro dokoukat.Beznaděj,bolest,utrpení,nespravedlnost...ale i čest a odvaha.Kdo přede mnou někdy řekne,že za komančů bylo líp,nebo že je volí,vlastnoručně ho rozmlátim na atomy a ještě mu poseru hrob.Děda byl malíř,kterýho vyslýchali pořád,protože nebyl ve straně a tátu kvůli tomu nenechali studovat strojní průmyslovku a musel na učňák tiskaře.....grrrr i hate fucking comunist! ()
Od začiatku až do podstatnej časti stopáže nám text v obraze popisuje totožnosť, bývalú profesiu a trest jednotlivých odsúdencov, keď sa prvýkrát zjavia na plátne, čo pôsobí, ako keby nás čakal ich dôkladný psychologický portrét. Film je však krátky a stručný, kvôli čomu sa s niektorými z "predstavených" stretneme už potom len v pár scénach. Takže detailné informácie o nich hádam ani neboli potrebné. Stačili by úvodné a záverečné riadky, ktoré mali z celého filmu žiaľ asi najväčšiu intenzitu. ()
Předzvěst tvůrčí senility. Vážný námět, scénáristicky a režijně zpracovaný sklepáckým způsobem, který kouzlem nechtěného humoru překonává ten chtěný z Černých baronů. Co se od Stránského ve filmové podobě někdy povedlo ? Kromě skvělého Schmitzera hromada výkonů, zapomenutím vysvobozující jejich představitele, nejvypjatější scény jsou zpracovány lajdácky. Pokud se herectví v obsazením skromnějších scénách usadí, mění se tempo k nudnosti. Stivín se jako příliš často s příběhem (když styl filmu schází) míjí, Šlapetova kamera je nevyužitá a zde zcela zaměnitelná. 2-3* ()
Nedoceněný film, u kterýho si divák vychutná každou minutu. Perfektní je již úvod, kde jsou popsány podrobně postavy, jejich obvinění, délka trestu, jakoby na psacím stroji, u těch hlavních i méně důležitých, určitě se jedná o nejlepší film z dějin komunistických lágrů 50. let, navíc se skvělou hudbou. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (10)
- Hynek Bočan využil k natočení filmu částečně reálií i herců z probíhajícího natáčení seriálu Zdivočelá země (od r. 1997). (sator)
- Scény filmu z prostředí dolů byly natáčeny v železnorudném dole v Chrustenicích u Berouna. Filmovalo se také v památníku Vojna u Příbrami. Památník je věnován obětem komunismu. (Spiizy)
- Film měl podle Jiřího Stránského původně natočit již v roce 1968 režisér František Vláčil. (ForGump)
Reklama