Režie:
Hynek BočanScénář:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrají:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (více)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Na Bumerangu je vidět, že jej napsal člověk, které má prostředí komunistických lágrů pěkně zažité - tedy bývalý mukl. Žádný zbytečný patos, žádné černobílé postavy, syrovost a velice lidský příběh. Atmosféře napomáhá i to, že se točilo v bývalém pracovním táboře Vojna u Příbrami. Film ale stojí a padá hlavně s Jiřím Schmitzerem, který tady předvedl v pravdě životní výkon. Ale i ostatní herci, byť v malých rolích válejí (Goldflam, Krampol, Suchařípa, Dlouhý, Steindler, Holub...). To vše dělá z Bumerangu jeden z nejlepších tuzemských filmů devadesátých let... ()
Jak je uvedeno, do tábora přichází ten, kdo část z věznů do tohoto lágru dostal. A to je vlastně vše - je jasné, že jedna skupina vězňů by nově příchozí kolegu nejradši zabila, druhá část ho brání. Hodinu a půl sledujete nelidské zacházení s vězni, svévůli bachařů - konce a vlastně ani děje se nedočkáte. Prostě ztráta času, byť téma, kterému se film věnuje, by nemělo být zapomněno. ()
Neskutočne ma lákal námet v podobe nútených prác pre politických väzňov v lágroch. Tradovali legendy o tom, akým spôsobom tam boli ľudia s opačnými názormi doby, ktorá si to vyžadovala či vynucovala - týraní. Najmä preto som tak nejak dúfal, že ma snímok vtiahne do deja, že ma samotná skúsenosť bude aspoň čiastočne bolieť tak, ako hlavných predstaviteľov. Lenže ono to má taký zvláštny nádych, k čomu prispelo najmä herecké obsadenie, ktoré vďaka svojim nesympatiám, nedokázalo vo mne vyvolať žiadnu empatiu či antipatiu. Taktiež neviem, ako si ma môže získať film s tak výborným námetom, keď (ako píše užívateľ "misterz") dejovo negraduje, či samotná eskalácia konfliktov v podstate skoro neexistuje. Na jeden krát možno nie najhoršia skúsenosť. Ako snímok, ktorý by mal odstupom času pobúriť, respektíve vyvolať odpor voči dávnemu režimu - nefunkčné. Prišlo mi to ako zážitky "z vojenčiny" Slovákov v Aši, respektíve Čechov v Spišskej Novej Vsi. Dokonca aj tam bola väčšia šikana .. ()
S využitím psacího stroje to byl moc dobrý nápad. Perfektně to totiž dolaďovalo atmosféru a vlastně si tak člověk mohl udělat představu za co tam ti lidé byli, i když stejně všichni měli v papírech špionáž a vlastizradu. Při záběru na nápis "Prací ke svobodě" mě mrazilo v zádech, protože jsem si vzpomněla na nacistické lágry. Ty na svých branách měly napsané úplně to samé. Těžko říct, ve kterých to bylo horší. Schmitzer byl vynikající. ()
Ťažká atmosféra lágru na mňa doliehala a tú zimu som cítil až v obývačke. Ide však o možnosť odpustenia aj tých najhorších hriechov a že to nie je vôbec ľahké. Spravodlivosť vtedy, a trochu aj dnes, mala pokrivené váhy a najviac to vidno na titulkovom dodatku k filmu o počtoch obetí a uväznených. Film je na mňa až príliš psychologický, s minimom deja ma nezaujal tak, ako iné protikomunistické výpovede. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (10)
- Jiří Schmitzer pro svou roli odmítl trénink v posilovně, jelikož tvrdil, že svaly z posilovny vypadají jinak, než svaly z trestaneckého tábora. Jako alternativu si pro přípravu vybral rozbíjení betonových kvádrů krumpáčem, ze kterých na žádost svého švagra vysekával ocelové trubky. (Jizni Tlapa)
- Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)
- Hynek Bočan využil k natočení filmu částečně reálií i herců z probíhajícího natáčení seriálu Zdivočelá země (od r. 1997). (sator)
Reklama