The Seventh Day, the Eighth Night
Režie:
Evald SchormKamera:
Václav HanušHudba:
Jan KlusákHrají:
Jan Kačer, Bohumil Šmída, Jan Libíček, Květa Fialová, Josef Bek, Bohumil Švarc st., Luba Skořepová, Josef Němeček, Vladimír Jedenáctík (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.
Nadčasová studie o povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Filmová metafora o tom, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají... Příběh se odehrává v průběhu 24 hodin. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Právě to, spolu s jasnými náznaky souvislostí se sovětskou okupací v roce 1968, oddálilo o 21 let premiéru filmu, který je de facto završením Schormovy poetiky.
Ústřední půjčovna filmů převzala film 19. prosince 1969, nebyl však uveden do distribuce, premiéra se uskutečnila až v roce 1990. Režie pašijových her: Jan Kačer. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Snímek je bezesporu zajímavý, ale mám tak nějak pocit, že hlavně pro dobu vzniku a tehdejší situaci u nás. Já na tyto "podivnosti" zrovna moc nejsem, takže mne to nijak moc neoslovilo. 201109029812/10001 ()
Genialni podobenstvi, plne smutku a humoru. A absurdity. A to nejlepsi, co predvedl Kacer, kteryeho dost casto nemusim. ()
Černobílý formát 4:3. Některým filmům z té tzv. nové vlny prostě já nerozumím, viz tento nebo třeba O slavnosti a hostech (1966). Nejzajímavější mi tu přijde dvojice Bek+Fialová. 4/10 ()
Výborné podobenství o srpnu 1968, jež měl vidět Shyamalan před natáčením Stalo se. (Alena Prokopová, Ci 09/2008) ()
Velmi zneklidňující, nervózní a nepochopitelná atmosféra, která jako by vyplynula z nějakého Kafkova románu. Zdánlivě (a nejspíš i do značné míry skutečně) nahodile navazující série scén, které gradují až k touženému závěru, který však není žádnou katarzí, nebo snad je? Nevím. Film kde blázen je skutečně blázen a ne moudrý blázen, jak zde bylo trefně poznamenáno. K tomu hromada bizarních a přitom naturelně natočených postav a scén: egocentrik Bek, neurotička Fialová (jejíž ňadra - ať už vykukující ze zrn pšenice nebo drcená Bekovou pravačkou - byla zážitek), vystrašený a schizofrenní Kačer, ďáblík Libíček, znásilněná Skořepová.... ()
Byl jsem na projekci, kde byla po filmu krátká diskuze s Janem Kačerem. Z filmu i následného vyprávění jsem byl naprosto unešen. Dobu jsem nezažil a ani si ji nedokážu představit, ale panika v celém snímku to vyjádřila naprosto dokonale. Nejen to, celý snímek byl dosti nadčasový a dá se uplatnit na současné tlaky masových médií, které dokáží zburcovat stáda ovcí v podstatě k čemukoliv. Začátek filmu se táhnul, ale jakmile se rozjel strach ve všech občanech vesničky a paranoia, dostávalo to obrátky až to vyvrcholilo v epický závěr. Přiznám se, že mi spousta biblických souvislostí určitě unikla a závěr jsem moc nepochopil, ale jedná se o hodně náročný snímek, tak se není zač stydět. Určitě patří k perlám kinematografie té doby. ()
Skoro týden uvažuju, co o tom filmu říci. Atmosféra je skvělá a vystihující, mě asi plně nepochopitelnou, dobu. Na druhou stranu je na filmu vidět, že ho Schorm s Mahlerem chtěli natočit co nejdříve, než jim to stihnou zakázat, takže v hodnocení asi trochu nadsazuju, ale je to povedená fraška. ()
Jak to řekl v bonusu Kačer: Nehodnotím uměleckou úroveň filmu. Je to svědectví o době. ()
Skvělý Josef Bek jako Kristus, který dává požehnání ("áž na věky věkůůů" :))) a zpívá jako operní zpěvák. ()
zajímavá výpověď přímo od režiséra,že v době překotného natáčení dopomohla atmosféře filmu skutečnost,že režisér osobně ani nikdo jiný ze štábu a herců nevěděl kdo schvaluje srpen, kdo donáši nebo kdo ne...dalo to filmu další level autentičnosti a hnusu doby ()
"Co sníme, to nám nikto neveme." ()
Trochu zmatené až chaotické,celkově to vylepšují postelové scénky Jožky Beka a Květulindy Fialovic. ()