The Seventh Day, the Eighth Night
Režie:
Evald SchormKamera:
Václav HanušHudba:
Jan KlusákHrají:
Jan Kačer, Bohumil Šmída, Jan Libíček, Květa Fialová, Josef Bek, Bohumil Švarc st., Luba Skořepová, Josef Němeček, Vladimír Jedenáctík (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.
Nadčasová studie o povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Filmová metafora o tom, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají... Příběh se odehrává v průběhu 24 hodin. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Právě to, spolu s jasnými náznaky souvislostí se sovětskou okupací v roce 1968, oddálilo o 21 let premiéru filmu, který je de facto završením Schormovy poetiky.
Ústřední půjčovna filmů převzala film 19. prosince 1969, nebyl však uveden do distribuce, premiéra se uskutečnila až v roce 1990. Režie pašijových her: Jan Kačer. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Myslím, že film nejlépe vystihuje úvodní titulek - FRAŠKA... Se všemi odstíny významu toho slova. Chvíli se smějete, chvíli se stydíte a klopíte zrak, pak je nechápavě kroutíte hlavou, aby vás následně zamrazilo v zádech. Je to vyjádření absurdity světa, lidského konání, dobra a zla... Rozhodně to není film na hezký nedělní večer. ()
Za svlekajici se Kvetu jsem ochoten udelit hvezdu. S podobenstvim (obzvlast v ceskem/ceskoslovenskem podani) mam staly a dlohotrvajici problem. Vzdycky mi to prijde strasne umele. Vystrik reziserskeho ega primo do ksichtu. Dekuji, nemam zajem. Ja jsem obycejnej kluk a mam rad normalni filmy. ()
Podle mě, zcela zásadní dílo české nové vlny. Společně s filmem Farářův konec asi nejzdařilejší filmy E.Schorma...Tento mysteriózní tak trochu Kafkovský příběh jednoho dne a noci je vskutku jedna velká metafora, skvěle odrážející dobu, v níž vznikl. Naprosto nutné vidět ! Nedivím se, že se soudruhům moc nelíbil... ()
Opravdu velmi zvlastni film na svou dobu opravdu nadcasovi... Ale je az tak zvlastni ze mu davam jen lepsi 3... Tezko o nem neco psat... To proste musite posoudit samy... Strach je tam ale opravdu vystihnut skvele... ()
V titulcích filmu uvedeno: název Den sedmý - osmá noc. ()
3,5...Plně chápu v kontextu s dobou. ()
Naprosto nepochopitelné jako většina Schormových filmů, divím se, že pod tím veledílem je podepsán Zdeněk Mahler. Tohle může pochopit jen hrstka intelektuálů nebo snobů. Vlastně se to podobalo dost některým dílům jednoho našeho světově uznávaného, ale mnou naprosto nepochopeného, dramatika. ()
Já vám povím co to bylo... Progresorská činnost... veškerý a veškeré. Ale báječné bylo to, jak si bulitelé sami navěsili bulíky. ()
Zajímavost z knihy o Schormovi: Před soudní persekucí prý autory zachránil p.Novotný z tvůrčí skupiny, která se na filmu podílela. Antedatoval smlouvy o scénáři na datum před okupací a tak když přišli tajní zabavit důkazy nutné k soudnímu procesu, odcházeli s prázdnou. ()
Dobře natočená studie strachu. Alegorie na srpnovou okupaci je velmi čitelná. ()
Československý alegorický film s vynikajícím hereckým obsazením, jenž byl ihned po natáčení uzamknut do trezoru. Děj filmu je složen zdánlivě nesouvislými scénami, vše je poněkud zahaleno kafkovským tajemnem, avšak přesto si drama udržuje svoji myšlenku až do konce. Zdá se, že se zde Schorm nejvíce ze svých filmů dotýká citlivých politických temat a možná i proto se ve filmu vyskytuje značný počet komických scén, jejichž cílem by mohlo být odvést pozornost. Lidé z vesnice se domnívají, že jsou napadeni neznámým agresorem a jsou rozděleni do dvou skupin, první vede melancholický předseda a vynikající herec B. Šmída a druhou excentrický provokatér J. Libíček. V průběhu filmu lidé začnou propadat panice z neznámého nebezpečí, vyjdou najevo pokřivené charaktery většiny osob a vše skončí rvačkou. Ve filmu vystupuje mnoho postav, které děj filmu jedinečně obohacují. Spolurežisér J. Kačer si zde zahrál intelektuálního pana učitele, který zejména ke konci filmu sype z rukávu jednu hlášku za druhou. Nedá mi to, abych nezmínil některé své oblíbené herce, kteří zde účinkují a jejichž hereckými výkony jsem byl nadšen. J. Lír v roli plachého pana účetního, který nepronesl téměř ani slovo a vše zahrál svou typickou geniální mimikou, byl jedinečný. Půvabná a sexuálně nevyužitá K. Fialová a její partner J. Bek zahráli rovněž vysoký standard. Malé role Schormova a také mého oblíbence V. Kotvy a V. Hrabánka s nakřáplým hlasem byly též zpestřením. Komickou vložku hon na prase, jehož se účastnila půl vesnice a který proběhl téměř v naprosté tichosti, hodnotím také velmi pozitivně. A na závěr si dovolím jednu moudrost z úst pana Šmídy : Kde jsou všichni vinní, není nikdo vinnej. ()
Zmätene nakrútený zlepenec o čomsi... Schormovi prísť na chuť je veru ťažké. ()
Jedno z největších zklamání českého filmu 60. let! Při vší úctě ke scenáristovi Mahlerovi i režiséru Schormovi je tento snímek úplně k ničemu. Vychozí situace, totiž pocit ohrožení, nikam nespěje, pořád se vytvářejí další variace na stejné téma, modelové situace bez nosné dějové linie začnou po chvíli nudit. (Ta jedna hvězdička patří ikoně 60. let Janu Kačerovi, ale i on vytvořil řadu zajímavějších rolí.) ()
Velmi zvláštní film. Prostředí české malovesnice, rušivé zvuky, bizarní postavy. Neobyčejně důležité i banální scény, občas nuda. Všudypřítomný strach. Z herců na mě nejvíc zapůsobili Květa Fialová a Jaroslav Wagner- Klenka. Nejsilnější obrazy z filmu: porážení prasete a znásilnění. „Nic je nové něco.“ ()
Zdařilá alegorická fraška, hlavně Libíček je dost libový, vnáší do děje chaos a paranoiu, taky se mi líbila postava holiče (herce neznám), starosty (Šmída) nebo nádražákovy ženy (Divíšková). Ovšem tempo občas trochu uvadá a taky konec mohl být nápaditější, takže např. Případ pro začínajícího kata nebo O slavnosti a hostech jsou u mě o něco výš. ()
Už chápu, proč v Polsku prý svého času říkali : "Je to divné jako český film". Tento snímek totiž je divný a těžce stravitelný k tomu. Jeden ze slabších scénářů Zdeňka Mahlera. Jako alegorii bych to - spíše než jako srpen 68 - pochopil jako strach z možného válečného konfliktu. ()
Skvělý a bohužel pohřbený nápad. Pár výborných scén a dobří herci celkově špatně napsaný a zrežírovaný film nevytrhnou. ()
Nejhorší je, že ve filmu není nic přehnané, lidé takoví skutečně jsou... ()
Jednoduše nadčasové. Už jen název filmu, naprosto současný titul. Scéna s nalétáváním nad objekty ve vesnici předběhla dobu o několik desítek let. Smysl v tom je a dokonce obrovský jen to chce mít otevřené oči, ale hlavně mysl! ;) Zatím jedna z top věcí, které jsem z tohoto období viděl. Ta alegorie, ta mrazivá atmosféra a velmi bravurně vymyšlený scénář, který neustále nadhazuje nebezpečí, ale nikdy ho nevysvětluje nebo nerealizuje. Je to o strachu z něčeho co existuje jen v našich myslích, případně o skryté hrozbě. A víte co je nejhorší? Mít strach ze strachu...! ()
je to zvláštní film, určitě oplývá nemalými uměleckými hodnotami, vytváří zvláštní postavy a vztahy mezi nimi ve stylo novovlné poetiky. Vlastně se mi většina snímku dost líbila, vrůstající paranoia vesničanů je zábavná. V paměti zůstane především pan Libíček jako organizátor odboje. Co však film sakra sráží je ten přepálený závěr. Jakoby se posledních patnáct minut uplně vymklo režisérovi z ruky. Asi to byl záměr vyhnat, celou situaci ad absurdum, ale mě tím film prostě ztratil. ()