Courage for Every Day
Režie:
Evald SchormScénář:
Antonín MášaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jan KlusákHrají:
Jana Brejchová, Jan Kačer, Josef Abrhám, Vlastimil Brodský, Jiřina Jirásková, Olga Scheinpflugová, Václav Trégl, Jan Libíček, Jan Cmíral st., Josef Krameš (více)Obsahy(1)
Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.
Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (77)
Jsou filmy, u kterých nevíte pár dní po shlédnutí, o čem byly. A pak jsou filmy, kdy na tuhle jednoduchou otázku nedokážete odpovedet ani v prubehu sledovaní. A to je přesně případ Schormova filmu. Právě v tom tápání hlavního hrdiny, který umí všechno, ale nedělá nic, je zakopaný onen kritický pes. Skutečně dokonalá výpověď o beznadějnosti doby, kdy padly vybásněné ideály let 50. a ještě nepřišlo šedesátkové uvolnění. Evald Schorm je zručný režisér. Neustále divákovi znesnadňuje orientaci v tom, kde se postavy zrovna nacházejí a jak dlouhá doba uplynula ve fikčním světě od scény poslední. Nevysvětluje a hodně toho nechává na domyšlení divákovi (smrt Abrahámova kouzelníka). Je vidět, že herci většinu doby "formanovsky" improvizovali dialogy. Každý den odvahu je dost nedivácký snímek, o dnes těžko představitelných problémech, což ho odsuzuje k roli nedoceněné šedé eminence Nové vlny. ()
"V poslední době se rádo zapomíná. Na moc věcí se rádo zapomíná." Vidět tenhle film někdy v sedmdesátých letech, byla by to bomba. Pro Ty, kdo nezažily, bude zřejmě nudný a skončí někde v odpadu. Zde nejde o nějakou agitku nebo alibistický film. Je tu sice líčen mladý soudruh, ale především jako člověk se svými vztahy. Reálie šedesátých let jsou pro mne navíc cenné, protože mi ukazují, jak vypadal svět, když jsem se narodila. ()
V první řadě zajímavá chemie mezi Kačerem a Brejchovou, která je tady skvělá. K tomu frackovitý Abrhám, sem tam vtipné momenty. Problém ale je, že ta hlavní struna příběhu narážející na tehdejší dobu a režim je vedená dost v náznacích a dnes už tolik neřekne. Rozervanost Kačera mi taky přišla místy moc na sílu. Lze souhlasit s tím, co jsem odposlechl při odchodu ze sálu, že jde o těžký film. Nepřekvapuje, že ho moc často v tv programech nevidíme. A nejspíš to nezmění ani restaurovaná verze ( díky všem, kdo na ní mají podíl ). 57. KVIFF ()
Vlastně dost nepříjemný film s ještě nepříjemnější a nesympatickou hlavní postavou, která tak nějak neví co chce, ale jde si za tím zarputile. V tomhle ohledu před Kačerem klobouk dolů, pojal ho dobře. Film bez záblesku pozitivity, bez špetky pozitivního světla. Film vedlejších postav a rolí. Skvělý kočky nenávidějící děda, neméně skvělá Jirásková, i ten Abrhám pobaví (hlavně když huláká z okna). No a Brejchová je kapitola sama o sobě, ta měla neskutečnou jiskru. ()
Existenciální socialismus v praxi. 1) Filmový debut 33letého Evalda Schorma mi dnes připadá už kapku vyšeptalý. 2) Socialistický "rebel bez příčiny" 25letý Josef Abrahám s manýry vlka ze seriálu "Jen počkej, zajíci" naslouchá Suchého "Klementajn". 3) "Poslouchá tě pan učitel?" ptá se chlapečka 44letý "zuřivý reportér" Vlastimil Brodský (mimochodem - sekne mu to stejně jako jeho filmové ženě 33leté Jiřině Jiráskové) zatímco úderník, který již zastával všechny funkce, 28letý Jan Kačer, vozí na kole svou milou okolo králíkárny...inu, ať se mládí vydovádí. 4) Zaujala mě trefná charakteristika práce socialistického novináře, tak odlišná od dnešní doby: Chválil jsem, chválím a budu chválit... ()
Galerie (12)
Zajímavosti (7)
- Podle vzpomínek Jana Kačera se coby začínající herec s tehdejší hvězdou čs. filmu Janou Brejchovou viděl poprvé právě při natáčení postelové scény. (hippyman)
- Natáčelo se v Teplicích a okolí. (optik)
- V závěrečných titulcích mezi herci je Jiří Menzel uveden jako Jiří Mencl. (bomber7)
Reklama