• stration
    ***

    Ikdyž ještě pořád dívatelný, asi nejslabší "Kalašův" film.(29.12.2008)

  • argenson
    ***

    Inu, na starší příběhy majora Kalaše to sice nemá, ale bavilo mě to. A to i přesto, že tomu naprosto chybí spád a napětí. Dynamice děje zvláště neprospěly intelektuální debaty Hrušínský-Ornest, nicméně příběh je solidní. Pointa sice nečekaná, ale moment překvapení se nekonal. Jako vždy je na místě obligátně zatleskat Rudolfovi Hrušínskému, zaujme i poměrně málo známá Drahomíra Hofmanová ve velké roli. Ale až teď mě napadla jedna nelogičnost, která se objevuje i v desítkách jiných filmů a seriálů - proč obviněný/podezřelý musí vždycky ve stresu žádat o cigaretu vyšetřujícího policistu? Když už kouřím, tak mám cigára svoje a nemusím se o ně doprošovat nějakýho tajtrlíka, kterej se mě snaží dostat do lochu, ne?:-)(16.11.2008)

  • Aven
    **

    Oproti prvním dvěma dílům podstatně slabší ve všech ohledech. Atmosféra je pryč, napětí téměř také - do velké míry je to dáno přechodem na barevný film, který majoru Kalašovi moc nesvědčí.(8.9.2010)

  • sud
    ***

    Jasným plusem jsou herecké výkony, civilnost a uvěřitelnost děje, mínusem těžkopádnost a dýchavičnost vyprávění. Avšak díky zmíněným kladům se ani nejslabší film s majorem Kalašem zavrhnout nedá. 60%.(27.3.2006)

  • Radek99
    ***

    Jasně nejslabší kalašovka. Je až k neuvěření, že Diagnózu smrti režíroval a hlavně napsal stejný Petr Schulhoff, který dal vzniknout dnes už legendární volné sérii pochmurných černobílých detektivek s majorem Kalašem v hlavní roli. Fuč je magie a uhrančivost černobílého obrazu (přechod na barevný film atmosféře hodně ublížil), stejně jako až depresivní vyznění, o které se nyní stará už jen silně expresivní hudba. Vjem ruší také mizanscéna, dobová realita normalizovaného Československa diváckému zážitku věru nepřidá. (Místy mi skoro přišlo, že Schulhoff dostal ideologický úkol propagovat úspěchy socialistického zdravotnictví a coby úlitbu režimu cosi takového do svého krimi filmu infiltroval.) Co ovšem schází oproti předchozím dílům kalašovek nejvíce, je napětí a nepředvídatelnost, když je neustálým exponováním dotyčné postavy zhruba od poloviny filmu zjevné, kdo je vrah, musí ono udivené ,,Opravdu?" vycházející z Kalašových úst zahrát jedině takový herecký velikán, jakým byl Rudolf Hrušínský, který jediný film drží nad vodou, jinak by vyznělo skoro až směšně...(24.7.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace