Po stopách krve

Jakoby celý tenhle film nevznikl v socialistickém Československu. Velmi brutální vraždy dětí vrahem, který je úchylný na krev? Absolutně vyloučeno. Přesto to vzniklo v ČSR a přesně o tom to vypráví. Je to opravdu mrazivý zážitek, dokonalý Hrušínský, jehož Kalaš má k soudruhům z VB na míle daleko, je hlavní devíza filmu. Lidský, ale zároveň drsný a nesmlouvavý detektiv, s nímž rozhodně nechcete přijít do křížku. Všechno to navíc doplňují brilantně napsané a zahrané vedlejší postavy, které tu mají své pevné místo. Atmosféru, která je velmi ponurá a místy až depresivní, skvostně doplňuje výborná černobílá kamera. Je to hodně napínavé a rozuzlení je nejasné do poslední chvíle. Brilantní film, který se vymyká i tehdejší čs. tvrobě. Zatím dám 80% a čtyři hvězdy, ale je velmi pravděpodobné, že až si to pustim znovu, půjdu ještě o hvězdičku výš. (08.07.2010)

Spoilery! Snímek jsem si užil zhruba stejně jako předešlý díl. Vraždění dětí je totiž srovnatelně zábavné s vražděním žen a vždy se u toho rozplývám radostí. Líbí se mi, že takhle stará kriminálka dokázala v minulém díle nakousnout téma incestu a v tomto díle téma pedofilie. Úplně bych to v této době nečekal. Hrušínský je standardně výborný. Atmosféra dílu byla skvělá. Případ znovu zprvu příliš nezáživný, ale s postupem času se nádherně rozvinul. [80 %] (04.10.2023)

Viděl jsem to již několikrát a po posledním shlédnutí musím ještě o * přilepšit. Tohle je skutečně mistrovská detektivka! Rudla Hrušínský jako major Kalaš je můj nejoblíbenější český detektiv, kterého je požitek sledovat každou vteřinu. K tomu se přidává velmi dobrá zápletka a dobře zvolený černobílý koncept. No a když se na to člověk rád podívá, ikdyž ví, jaký je rozluštění, to je pro detektivku nejlepší vysvědčení! Škoda, že těch příběhů nevzniklo mnohem víc... (14.02.2008)

Posledná z Kalašoviek potvrdzuje moje slová, že Petr Schulhoff je režisérom divácky obľúbených komédií a zaujímavých detektívok. Osobitne detektívky s mjr. Kalašom, nakrútené v rokoch 1963 - 1969 boli niečím novým, čo sa v neskoršej normalizácii nemalo možnosť rozvíjať. Detektívky sú zbavené ideologizácie na najvyššiu možnú mieru, veľký dôraz je kladený na autenticitu zločinov, prostredia i vyšetrovania. Rudolf Hrušínský vtlačil svojej postave civilný ráz bez toho, aby oslabil jej kriminalistické schopnosti. Napriek všetkým vymenovaným i ostatným prednostiam si nemyslím, že išlo o mimoriadne diela, skôr o filmy na dobrej ceste. (11.10.2020)

Dobře napsaná kriminálka, kde divák často těká mezi podezřelými a říká si, že teď už je to přece jasné, kdo to udělal, aby se za chvíli ukázalo, že tam pořád zůstává strašně moc pochybností. Samozřejmě tu exceluje Hrušínský s tím lehce podmračeným výrazem a občas nějakým náznakem humoru. Tichým hercem je tu zbídačená a polorozpadlá severočeská vesnice, ve které všechny ty místní podivné existence fungují - obyvatelé cikánské osady, samotářský podivín s domkem u lesa nebo čerstvě propuštěný chovanec pasťáku. Ale vlastně i všichni ti "normální". (19.04.2020)