On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (263)
Viděl jsem to již několikrát a po posledním shlédnutí musím ještě o * přilepšit. Tohle je skutečně mistrovská detektivka! Rudla Hrušínský jako major Kalaš je můj nejoblíbenější český detektiv, kterého je požitek sledovat každou vteřinu. K tomu se přidává velmi dobrá zápletka a dobře zvolený černobílý koncept. No a když se na to člověk rád podívá, ikdyž ví, jaký je rozluštění, to je pro detektivku nejlepší vysvědčení! Škoda, že těch příběhů nevzniklo mnohem víc... ()
Dívat se na černobílý film je u mě takřka nevídaný jev,natož pokud jde o Českou práci,jenže tahle užvaněná kriminálka má v rukávu eso,herecké eso a tím je Ruda Hrušinský,který mě donutil se asi po deseti letech porvé koukat na 43 let starou kriminálku.Dobrá atmosféra a krásné herectví,víc sem ani nečekal. ()
Poctivá kriminálka se sympatickým Hrušínským, jenž v metodě svého výslechu lehce evokuje policejní tvrďáky z amerických bijáků, takže se nemůže dostavit nuda. Chvílemi jsem se sice obával, že film ukončí deux ex machina, ale naštěstí tomu tak nebylo. Kalaš je totiž nejen silný rétor, ale i dedukci má celkem silnou. 75% ()
S každým dalším filmem mě Rudolf Hrušínský utvrzuje, že je nejen můj nejoblíbenější český herec, ale že byl i nejlepší. Nedokážu si představit nikoho, kdo by zahrál moudrého, ale zároveň tvrdého vyšetřovatele líp, než on. Tohle je navíc snad nejlepší česká detektivka, příběh je dost dusný, zamotaný a napínavý, vrah je stěží odhalitelný před koncem, navíc tu není žádná komunistická propaganda, slovo soudruh se použije nanejvýš jednou, nebo dvakrát. Díky návaznosti na čskoslovenskou novou vlnu a použití neherců pak film působí neuvěřitelně realisticky. ()
Kalaš jede za prací, tohle skončí kastrací.. Honba za pedofilním deviantním vrahem a explicitní zobrazení mrtvých dětí rozhodně nepatří mezi časté filmové jevy v československých kriminálkách a tak tu máme Schulhoffovo odvážné píchnutí do společenských tabu. Vedle skličující atmosféry a širokoúhlé kamery Emila Sirotka je nedílnou součástí mozaiky i suverénní výkon R.Hrušínského. Jeho major po maigretovsku spoléhá na svou vytříbenou dedukci, když je potřeba, přitlačí na podezřelé či naklade past a co je nejdůležitější, při vyšetřování nepotřebuje žádné moderní CSI metody, protože dobře ví, že kdo se moc ptá, moc se dozví. V té souvislosti jsem jen čekal, kdy se na něj jeho chvilková bytná v podání Milady Ježkové obrátí se slovy: „Já když vám to neřeknu, tak neusnu..“ ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- V momentě, kdy Kalaš (Rudolf Hrušínský) dostane od Vlasty (Hana Brejchová) na stůl pivo, má pěnu až po okraj sklenice. Při střihu kamery a pohledu na dvůr má však pěnu rázem spadlou. (Karkanoid)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama