Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (264)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Po stopách krve stylem přímo navazuje na Vraha, který marně skrýval tvář. Ten mi přijde trochu napínavější, ale celkově jde o filmy na stejné úrovni, s velmi temnou atmosférou, perfektně propracovanou psychologickou stránkou a velmi syrovým rozuzlením. "Proč jste nespálil taky ty boty? - Byly nový." ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

,,Cikáni většinou nevraždí své děti. Na to nejsou dost civilizovaní." Ponurá kriminálka s R.Hrušínským v roli majora Kalaše. Nemůžu si pomoct, ale mně se jeho výkony z filmů 60.let slévají v jeden - skvělý. Zavřu oči a slyším pana Kopfrkingla, otevřu je a vidím Kalaše. Černobílá kamera světel a stínů spolu s hudbou dodávají snímku až mrazivé strašidelnosti. Divák je záměrně veden k různým pachatelům, aby ho nakonec odhalil až Kalaš. Potěšily Milada Ježková i Hana Brejchová (zvláštní, má stejný hlas jako sestra Jana). Ani po opakovaném zhlédnutí film nenudil a nezklamal. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Dobře napsaná kriminálka, kde divák často těká mezi podezřelými a říká si, že teď už je to přece jasné, kdo to udělal, aby se za chvíli ukázalo, že tam pořád zůstává strašně moc pochybností. Samozřejmě tu exceluje Hrušínský s tím lehce podmračeným výrazem a občas nějakým náznakem humoru. Tichým hercem je tu zbídačená a polorozpadlá severočeská vesnice, ve které všechny ty místní podivné existence fungují - obyvatelé cikánské osady, samotářský podivín s domkem u lesa nebo čerstvě propuštěný chovanec pasťáku. Ale vlastně i všichni ti "normální". ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Poctivá kriminálka se sympatickým Hrušínským, jenž v metodě svého výslechu lehce evokuje policejní tvrďáky z amerických bijáků, takže se nemůže dostavit nuda. Chvílemi jsem se sice obával, že film ukončí deux ex machina, ale naštěstí tomu tak nebylo. Kalaš je totiž nejen silný rétor, ale i dedukci má celkem silnou. 75% ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Posledná z Kalašoviek potvrdzuje moje slová, že Petr Schulhoff je režisérom divácky obľúbených komédií a zaujímavých detektívok. Osobitne detektívky s mjr. Kalašom, nakrútené v rokoch 1963 - 1969 boli niečím novým, čo sa v neskoršej normalizácii nemalo možnosť rozvíjať. Detektívky sú zbavené ideologizácie na najvyššiu možnú mieru, veľký dôraz je kladený na autenticitu zločinov, prostredia i vyšetrovania. Rudolf Hrušínský vtlačil svojej postave civilný ráz bez toho, aby oslabil jej kriminalistické schopnosti. Napriek všetkým vymenovaným i ostatným prednostiam si nemyslím, že išlo o mimoriadne diela, skôr o filmy na dobrej ceste. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
  • Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)

Reklama

Reklama