Městečko South Park

Krucinal zabili Kennyho! vy parchanti! tahle klasika si jednoznacne zaslouzi misto v moji topce i kdyz pokud mam hodnotit serial jako celek tak par dilu bylo slabsich vsechno se proste na 100% nepovedlo ten mrtvej Kenny kteryho zabili v kazdym dile aby se pak znovu a znovu objevil na scene byl uz pak trochu furt dokola takze na rovinu film mam o neco radsi nez serial ale jako klasika to zase je to kazdopadne! (10.12.2012)

Nejsprostější a nejdrsnější seriál? To ano, ale za, mnohdy na první pohled nevkusnými, či přehnaně vulgárními vtípky se dokáže schovat i nějaká trefná satira, či jednoduše prostoduchá, avšak fungující zábava. South Park si vydobil svůj kult a byť třeba takový Family Guy ukázal, že i bez sprostých slov a kontroverze za každou cenu, lze vytvořit skvělý (resp. lepší) humor, South Park jsem si docela oblíbil. Zvlášť když dříve stabilně nestabilní kvalita se v cca v 13. sérii stabilizovala a dále už směřuje jen vzhůru. Parodie na motorkáře, nascar, wrestling, americký fotbal apod. jsou geniální. :) Hey, you've got some shit on your head. No, that's just my face.. 8/10 (17.02.2008)

V první řadě musím podotknout, že se na "South Park" vždycky koukám rád. Ovšem snad u žádného seriálu jsem neviděl takhle kolísavou hranici jednotlivých dílů. V mnoha seriálech jde úroveň do kytek s přibývajícím časem a nahromaděním dílů. "South Park" si po celou dobu nechává úroveň, ovšem rozdíly jsou ve všech řadách. Na jedné straně jsou díly, které jsou naprosto fantastické a na druhé zase nějaké úplně na odpis. Vulgarita a bezbariérnost seriálu má v každém případě něco do sebe, ale někdy se mi zdá silně ad absurdum. Zde se však hodnotí seriál jako celek a tudíž chci opět podotknout že "South Park" je skvělý seriál, který vždycky rád sleduji, ovšem s jedním velkým ale. (22.10.2007)

Masová veřejnost South Park zná pro dvě věci. 1) vulgarita, 2) umírání Kennyho. Je to paradox, protože bez té první by se SP poměrně jednoduše obešel, a ta druhá je jednoznačně nejslabším prvkem seriálu. Naštěstí si to tvůrci sami brzy uvědomili, a od onoho nápadu po několika sériích upustili. Zbývá tedy už jen řešit odpověď na odvěkou otázku animované satiry. South Park nebo Simpsonovi? Za mě bezkonkurenčně žlutá springfieldská rodinka, protože ač se SP Simpsonovým v těch nejlepších dílech bez problémů vyrovná, i ty nejhorší díly Simpsonových jsou vždycky o třídu lepší než ty špatné díly South Parku. Těch je navíc mnohem větší procento, a jsou vyloženě o hovně (ať už doslova, jako všechny díly o tom vánočním či o Randyho "sracím" rekordu, nebo obrazně, jako komplet všechny díly o Ručníčkovi nebo drtivá většina dílů s Terrancem a Phillipem či o Kanadě jako takové). Parker a Stone ale mají nepopiratelný talent, a když si vezmou na paškál nějaký společenský problém, plodí nesmrtelné seriálové perly (Best Friends Forever o eutanázii, Eat, Pray, Queef o rovnoprávnosti žen, Timmy či Up Down The Steroid o postižených lidech, Cripple Fight o gayích, With Apologies to Jesse Jackson o rasismu, Trapped in the Closet o scientologii), velkým dílem proto, že názorově zastávají stanoviska vyplývající z dostatku selského rozumu, a relativně často mají šťastnou ruku i na díly, které žádný společenský přesah nemají, většinou v epizodách zaměřených na všeljaké parodie (LOTR, GoT, HP...)) či Cartmanovy šílenosti (Scott Tenorman Must Die či Tssst). Ke Cartmanovi jako takovému ovšem směřuje jedna z mých větších výtek, stejně jako Homer Simpson je v nejnovějších řadách až příliš hloupý, aby pobavil, zrovna tak Cartman je až příliš otravný a předvídatelný. Se South Parkem je to jako na houpačce, spousta kladů a spousta záporů, charaktery skvělé (hlavní čtyřka + Butters, Timmy, Wendy, Mr. Garrison, Chef) i úplně zbytečné (již jmenovaný Ručníček, Mr. Hankey, duo T&P...), vtipná, trefná a kousavá satira i nejhloupější pointy bůhvíodkud vycucané s humorem příliš nevkusným i na mě (a to mám pro věci nevkusné poměrně vysokou toleranci), a tak hodnocení logicky balancuje mezi geniální stovkou a zbytečnou padesátkou. (23.12.2013)

"Člověk buď umře jako hrdina, nebo žije tak dlouho, až se z něj stane padouch." To platí nejen pro "Temného rytíře", ale také pro seriály. Po čtvrt století má "South Park" za sebou ohromnou spoustu drobných i velkých zásluh - od úžasných vtipů, zběsilých zvratů i bravurního vyprávění, přes testování limitů televizní zábavy pro dospělé publikum a postupný vývoj technické produkce seriálu k týdennímu režimu, který dovoloval reagovat na aktuální témata, až po grandiózní proměny konceptu i vlastního světa a jeho pravidel (jako v geniální 14. sérii reflektující mimo jiné ony dark and gritty superhrdinské filmy). Jenže je také na místě si přiznat, že všechny tyto mnohé vrcholy jsou už věcí minulosti. Chtělo by se shovívavě říct, že se "South Park" nevyhnutelně stejně jako "Simpsonovi", které mnohokráte kritizoval, stal dalším věčně běžícím seriálem. Jenže nejde jen o to, že by se už okoukala novost, pokořily všechny hranice nebo otupělo publikum. Až překvapivě dlouhou dobu se výtvor Treye Parkera a Matta Stonea držel na vrcholu protože byl schopný se vyvíjet, proměňovat a sám sebe reflektovat. Nicméně v posledních letech se bohužel projevuje, potažmo hůře zastírá, že "South Park" už není progresivně obrazoborecký, ale prostě jen velkohubě drzý, a že status quo nenarušuje, nýbrž z něj žije a potřebuje jej pro své vlastní fungování. (21.08.2022)