Pantáta Bezoušek
Komedie
Československo, 1941, 91 min
Režie:
Jiří SlavíčekHrají:
Jaroslav Vojta, Jindřich Plachta, Karel Hašler, Ladislav Boháč, Jan Pivec, Zita Kabátová, Vlasta Matulová, Milada Smolíková, Ella Nollová, Marie Blažková, Alois Dvorský, Marie Rosůlková, Hermína Vojtová, Radana Vojtová, Jitka Dušková, Václav Vydra st., Ferenc Futurista, Vladimír Řepa, František Filipovský, Rudolf Hrušínský nejst., Slávka Procházková, Karel Postranecký, Josef Kemr, Ota Motyčka, Vladimír Smíchovský, Fráňa Vajner, Betty Kysilková, Bedřich Bozděch, Marie Nademlejnská, Věkoslav Satoria, Emanuel Hříbal, Vladimír Jedlička, Karel Němec, Antonín Holzinger, Blažena Slavíčková, Jindřich Blažíček, Marie Budíková, Luděk Mandaus, Josef CelerinObsah
-
Venkovan Josef Bezoušek se vypravil do Prahy na delší návštěvu v rodině svého syna advokáta. Syn, snacha i vnučky ho přijali s otevřenou náručí, a tak si u nich dědeček rychle zvykl a moc se mu v metropoli líbí. Užívá si procházek i městských atrakcí a mimoděk se přitom zamíchá do příběhu zakázané lásky synovy švagrové. Ta ztratila hlavu pro chudého mladíka, otec její známosti nepřeje a vězní dívku doma. Pantáta Bezoušek se nechtěně ocitne přímo v centru aféry - a už se na něj řítí malér. On sám by ho sice vydržel, před odjezdem z Prahy však chce celou záležitost urovnat ku prospěchu nešťastných milenců... Ve filmu je zachycena část inscenace "Prodané nevěsty" v Národním divadle v režii Josefa Munclingera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem režisérem Karlem Lamačem roku 1926. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941. (oficiální text distributora)
Venkovan Josef Bezoušek se vypravil do Prahy na delší návštěvu v rodině svého syna advokáta. Syn, snacha i vnučky ho přijali s otevřenou náručí, a tak si u nich dědeček rychle zvykl a moc se mu v metropoli líbí. Užívá si procházek i městských atrakcí a mimoděk se přitom zamíchá do příběhu zakázané lásky synovy švagrové. Ta ztratila hlavu pro chudého mladíka, otec její známosti nepřeje a vězní dívku doma. Pantáta Bezoušek se nechtěně ocitne přímo v centru aféry - a už se na něj řítí malér. On sám by ho sice vydržel, před odjezdem z Prahy však chce celou záležitost urovnat ku prospěchu nešťastných milenců... Ve filmu je zachycena část inscenace "Prodané nevěsty" v Národním divadle v režii Josefa Munclingera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem režisérem Karlem Lamačem roku 1926. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941. Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Karlos80
Ani nevím proč, ale pro tuto zvukovou verzi mám prostě už delší dobu slabost..Tolik laskavosti a milosti, která dojme skoro až k slzám se jen tak nevidí. Jaroslav Vojta jako pantáta Bezoušek přijíždí z obce Malé Vsi do Prahy na návštěvu svého syna a celý děj se točí v podstatě okolo něj a osudů několika jiných velmi blízkých lidí a přátel. Rozhodně se ale neztratí.. Vojta zaujme ihned po prvních okamžicích filmu. Tato postava snad nejvíce vyhovovala jeho naturelu i životní filosofii. Byla to postava přímého, bodrého a čestného člověka, byl to ryzí vlastenec, rázovitý lidový typ se srdcem na dlani..Po této stránce mě tedy film velmi zaujal, dále pak třeba i velmi čistou kamerou, která zabírala hlavně exteriéry naší krásné krajiny a malebné stověžaté Prahy..Tolik venkovních záběrů v jiných filmech jen tak nenajdete.Trochu zbytečné mi tam připadaly ty dlouhé pasáže v ND na představení Prodané nevěsty, které film zbytečně protahovaly. Film tedy vynikal svým až provokativně národním duchem, laskavostí, vroucným vlastenectvím, humanitou, na nichž měl nemalý podíl právě Jaroslav Vojta, ale vidět byli i Karel Hašler (přísný mravní otec, rada Burdych) - naposledy v českém filmu nebo Jindřich Plachta (berní kontrolor Karbulka).(12.1.2008)
-
Hunt
HUDBA: Jiří Fiala(31.8.2007)
-
NinadeL
I vy čečetky! Aneb jak pravili na fakuli, Němcová měla Babičku a Rais zase Dědečka.(19.2.2009)
-
Marthos
"To je tedy Praha! Inu, krása, až oči přecházejí. Můj Bože, to je krása, jako by Praha mluvila". Dnes už si jen málokdo oživí klasický Raisův román, z kterého v době okupace vytvořil režisér Jiří Slavíček vlasteneckou exkurzi po pražských památkách a tradicích. Městský život je zde v ostrém kontrastu se životem na venkově, symbolizovaného zejména ústředním hrdinou. Pantáta Bezoušek je téměř ladovský typ jadrného mudrlanta se srdcem na dlani, kterému nechybí zdravý selský rozum a který svou bezprostředností okouzlí i povýšeneckou smetánku. Diváci jsou vedle toho svědky řady působivých panoramat, od Hradčan a Petřína přes Loretu a Kampu až po Malou Stranu a Národní divadlo. Jedna z nejpůsobivějších pasáží zaznamenává záměrně prodlouženou část Smetanovy opery Prodaná nevěsta. Z těchto důvodů byl poněkud do pozadí odsunut milostný vztah architekta Králiše a dcery přísného rady Melanky. Hereckým výkonem dosáhl svého triumfu znamenitý Jaroslav Vojta, snad nejlepší představitel lidových postav, jimiž demonstroval poctivost, odhodlání a morální nezkaženost. Méně nápadné, ale stejně kvalitní výkony odehrávají i Matulová, Kabátová, Pivec, Boháč a Plachta, zachována je zde jedna z posledních vzpomínek na Karla Hašlera. Existuje-li film, který by mohl být nazván poklonou našemu hlavnímu městu a jeho krásám, pak je to právě válečná adaptace Raisova románu. Už pro ten neskrývaně otevřený závěrečný apel: "Loučím se s ní jako s největší svátostí. Praha, zlatá, stověžatá."(5.10.2008)
-
Skuby47
Tento přívětivý vlastenecký film jsem si pustila po shlédnutí filmu Lidice, abych zahnala z duše chmury. Má opravdu léčivé protistresové účinky. Pan Rais by byl se ztvárněním svého románu spokojen. Jaroslav Vojta je v roli bodrého dobrosrdečného venkovana, obdivujícího krásy matičky Prahy, ve svém živlu. Když uvážíme, že byl film natočen za okupace, bylo jeho vlastenecké vyznění odvážnou odpovědí na snahu o naše poněmčení. Tak se vydejme na procházku Prahou s pantátou Bezouškem obdivovat místa, kudy šla historie. Jeho optimismus je nakažlivý, tak snad nějaký ten bacil nadšení sedne i na mne a zažene stres.(30.11.2011)
