Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • Karlos80
    ****

    Ani nevím proč, ale pro tuto zvukovou verzi mám prostě už delší dobu slabost..Tolik laskavosti a milosti, která dojme skoro až k slzám se jen tak nevidí. Jaroslav Vojta jako pantáta Bezoušek přijíždí z obce Malé Vsi do Prahy na návštěvu svého syna a celý děj se točí v podstatě okolo něj a osudů několika jiných velmi blízkých lidí a přátel. Rozhodně se ale neztratí.. Vojta zaujme ihned po prvních okamžicích filmu. Tato postava snad nejvíce vyhovovala jeho naturelu i životní filosofii. Byla to postava přímého, bodrého a čestného člověka, byl to ryzí vlastenec, rázovitý lidový typ se srdcem na dlani..Po této stránce mě tedy film velmi zaujal, dále pak třeba i velmi čistou kamerou, která zabírala hlavně exteriéry naší krásné krajiny a malebné stověžaté Prahy..Tolik venkovních záběrů v jiných filmech jen tak nenajdete.Trochu zbytečné mi tam připadaly ty dlouhé pasáže v ND na představení Prodané nevěsty, které film zbytečně protahovaly. Film tedy vynikal svým až provokativně národním duchem, laskavostí, vroucným vlastenectvím, humanitou, na nichž měl nemalý podíl právě Jaroslav Vojta, ale vidět byli i Karel Hašler (přísný mravní otec, rada Burdych) - naposledy v českém filmu nebo Jindřich Plachta (berní kontrolor Karbulka).(12.1.2008)

  • Hunt
    ***

    HUDBA: Jiří Fiala(31.8.2007)

  • NinadeL
    ***

    I vy čečetky! Aneb jak pravili na fakuli, Němcová měla Babičku a Rais zase Dědečka.(19.2.2009)

  • Marthos
    ****

    "To je tedy Praha! Inu, krása, až oči přecházejí. Můj Bože, to je krása, jako by Praha mluvila". Dnes už si jen málokdo oživí klasický Raisův román, z kterého v době okupace vytvořil režisér Jiří Slavíček vlasteneckou exkurzi po pražských památkách a tradicích. Městský život je zde v ostrém kontrastu se životem na venkově, symbolizovaného zejména ústředním hrdinou. Pantáta Bezoušek je téměř ladovský typ jadrného mudrlanta se srdcem na dlani, kterému nechybí zdravý selský rozum a který svou bezprostředností okouzlí i povýšeneckou smetánku. Diváci jsou vedle toho svědky řady působivých panoramat, od Hradčan a Petřína přes Loretu a Kampu až po Malou Stranu a Národní divadlo. Jedna z nejpůsobivějších pasáží zaznamenává záměrně prodlouženou část Smetanovy opery Prodaná nevěsta. Z těchto důvodů byl poněkud do pozadí odsunut milostný vztah architekta Králiše a dcery přísného rady Melanky. Hereckým výkonem dosáhl svého triumfu znamenitý Jaroslav Vojta, snad nejlepší představitel lidových postav, jimiž demonstroval poctivost, odhodlání a morální nezkaženost. Méně nápadné, ale stejně kvalitní výkony odehrávají i Matulová, Kabátová, Pivec, Boháč a Plachta, zachována je zde jedna z posledních vzpomínek na Karla Hašlera. Existuje-li film, který by mohl být nazván poklonou našemu hlavnímu městu a jeho krásám, pak je to právě válečná adaptace Raisova románu. Už pro ten neskrývaně otevřený závěrečný apel: "Loučím se s ní jako s největší svátostí. Praha, zlatá, stověžatá."(5.10.2008)

  • Skuby47
    ****

    Tento přívětivý vlastenecký film jsem si pustila po shlédnutí filmu Lidice, abych zahnala z duše chmury. Má opravdu léčivé protistresové účinky. Pan Rais by byl se ztvárněním svého románu spokojen. Jaroslav Vojta je v roli bodrého dobrosrdečného venkovana, obdivujícího krásy matičky Prahy, ve svém živlu. Když uvážíme, že byl film natočen za okupace, bylo jeho vlastenecké vyznění odvážnou odpovědí na snahu o naše poněmčení. Tak se vydejme na procházku Prahou s pantátou Bezouškem obdivovat místa, kudy šla historie. Jeho optimismus je nakažlivý, tak snad nějaký ten bacil nadšení sedne i na mne a zažene stres.(30.11.2011)