Ślady wilczych zębów
The Downfall of the Secluded Berhof
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Ladislav Křiváček, Evelyna Steimarová, Milan Kňažko, Marek Probosz, Zbigniew Suszyński, Petra Kolevská, Vítězslav Pohanka, Štefan Mišovic (více)Obsahy(1)
První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Wehe den, die die Heimat noch haben! Wir haben kein Zuhause. So haben wir geschworen! Naučili je zabíjet, ale nic jiného. Ač se to zdá podivné, pouze zabíjení k životu nestačí. Sudety nasáklé krví, Sudety zbavené své historie. Lidé vytržení z kořenů. Zmatený svět. Cesta z něj. Cesta k lepšímu světu, který však jinde než ve smrti neexistuje. ()
Možná nedoceňovaný režisér Jiří Svoboda, kterému svého času - po listopadu - bylo nabídnuto na Barrandově místo kotelníka, v tomto filmu podává jeden ze svých nejlepších uměleckých výkonů. Film jakoby - ve vyhrocenější podobě - tvořil po patnácti letech určitý pandán k Vláčilově ADELHEID. Míra tragičnosti je srovnatelná, míra vyhrocenosti ještě o poznání vyšší. Cennost - a do jisté míry i nenahraditelnost - filmu spočívá v důrazném připomenutí německočeských vlkodlaků (wehrwolfů); řada českých trestně právně postižitelných excesů prvních týdnů a měsíců (přerovský případ, ústecké vraždění) byla odpovědí na tyti pochmurné zločiny páchané dávno po hodině zlých duchů (konci druhé světové války). ()
Těsně po válce v pohraničních zalesněných kopcích kdosi uprostřed bouřlivé noci zabuší na dveře samoty Berhof... Tísnivá atmosféra zamlžených lesů, ve kterých cosi neviděného číhá, na jedničku a člověk neví a přemýšlí, jakou roli v tom všem hraje jeptiška a kluk, od druhé půlky jsem ale čekal větší drámo. Byť z vykořeněných zabijáků, co nedokázali přestat zabíjet, šel strach. ()
Depresivní doba, bezútěšné prostředí, lidská krutost a Smutný záběry vás nutí hledat nejbližší trám k pověšení, ale celé je to vlastně o tom, že je ve všem potřeba najít, ať je to sebeobtížnější, kousíček svého štěstí. Třeba tím, že odtáhnu s kárkou dál.. Nabízí se porovnání s Vláčilovými Stíny horkého léta a ty mají ve své sevřenosti a vyprofilování postav navrch. Na druhou stranu nomen omen Křiváček, sic nedosahujíc šarmu Kukury, si umí získat pozornost i bez vidlí v ruce.. ()
2,5 Je to strašne zmätené, čo sa týka rozprávania príbehu, či správania sa postáv. Nenájde sa tam hádam jediná postava, ktorá by sa nechovala ako šialená. Film ako tak drží nad hladinou výborné herectvo Jany Brejchovej, prípadne ešte Ladislava Křiváčka (obaja hrajú magorov ako vyšitých). Ak by som tento film mal porovnať s podobnými Stínami horkého léta, tak výrazne kvalitatívne zaostáva. Nemám nič proti temnej a bezútešnej atmosfére, ale chcelo by to väčšiu vierohodnosť. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (5)
- Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)
- Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)
- Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
Reklama