Warriors of Faith
Režie:
Vladimír BorskýKamera:
Jan StallichHudba:
Otakar JeremiášHrají:
Otomar Korbelář, Ladislav Boháč, Emil Bolek, Felix le Breux, Otto Čermák, Rudolf Deyl ml., Gustav Ekl, Lili Hodačová, Ladislav Kulhánek, Antonín Kurš (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Lipan se zbytky husitských vojsk soustředily pod vedením Jana Roháče z Dubé na hradě Sion. Tato adaptace Jiráskovy dramatické předlohy byla prvním českým celovečerním hraným barevným filmem. Pro novou distribuci v 60. letech byl film viditelně a nešetrně zkrácen (díky tomu je film značně nepřehledný a zmatený). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Mám Jana Roháče rád (tím nemyslím film, ale historickou postavu). Hodně lidí totiž říká, že husitské války skončili v bitvě u Lipan ,a to není pravda. Tyto války skončili na Sionu. Proto jsem rád, že ten film byl natočen. Na Jana Roháče by se nemělo zapomínat! Ovšem tenhle film moc dobrý není, protože se na něm dost podepsal bývalý režim. Škoda, že ho nikdo nechce přetočit. Aspoň, že tak. ()
Pokud hledáte nějaký historicko-epický Československý film rozhodně šáhněte po hustiské trilogii: Jan Hus, JAn Žižka a Proti všem. Co se ale tomuto filmu musí nechat jsou dokonalé rekvizity, dekorace a to že je to první barevný Československý film vůbec. ()
,,Je Polska pro vás cizionu? Zem je to slovanská tak, jako družná Rus!“ Předchůdce Vávrovy trilogie je ještě patetičtější, komunističtější a extrémističtější. Příběh má velkou slabinu, neboť už z počátku je každému jasné, jak to s Roháčem dopadne. Hereckým výkonům nelze upřít jistá dramatičnost a zanícení, ale navzdory tomu jsou postavy vykresleny ploše a černobíle. Kladného hrdinu pozná divák od záporáka už z prvního pohledu. Tomu je samozřejmě podřízeno i vnímání historie, takže poměrně složitá atmosféra po bitvě u Lipan v tomto podání vyznívá zcela jasně a přehledně, nikdo z postav není neutrální, buď stojí na straně ,,pravdy“ nebo ,,lži“. Davové a bojové scény působí trochu nechtěně směšným dojmem, ať už kvůli nepřirozeně znějícím chorálům utlačovaných vrstev nebo zrychleným záběrům šermujících vojáků. Jediné co mohu pochválit je krásná výprava, na kulisy i kostýmy se příjemně dívá. ()
Nejspíš pokus o nápodobu sovětských propagandistických "veledíl" z tehdejší doby, a to co do formy i obsahu. Daří se to tak na půl, kulisy, dekorace a výprava rozhodně ujdou, ale hercům jsem příliš nevěřil. To před Vávrovým Husem už bych padl na kolena. ()
Velmi dobrý film. S oblibou říkám, že podobné snímky jsou tím nejlepším učitelem dějepisu. Je mi ovšem smutno, když čtu ty zdejší výblitky. Jsou obrazem doby, kdy vládne posměch vůči všemu vlasteneckému a českému. ()
Kvalitou nijak nezaostává od svých "vrstevníků" - a sice husitské trilogie. Myslím že je na CSFD trošku podhodnocen. Před očekávanou nedělní reprízou bych poukázal na vyjímečný herecký výkon Otomara Korbeláře. ()
Snad jen za tu výpravu jinak to je takový patetický guláš a ten závěr.. darmo mluvit, Husitské trilogii to nesahá ani po kotníky. ()
Jan Roháč z Dubé není zase tak známou postavou v české historii. I tak ale není divu, že komunisté později film zneužili pro propagaci. Boj chudiny proti pánům zkrátka probíhal celým staletím a můžeme ho najít ve všech zemích, to není jen české specifikum. Zde je navíc povýšeno ještě o nenáviděného zrzavého krále. Jenže střih opravdu snímku ublížil a ten tak v podstatě nedává v pospolitosti smysl. Navíc ten patos je opravdu hodně otravný a snímek jím doslova přetéká. Z filmu tak zůstaly jen kvalitní kostýmy a výprava. Jenže při srovnání s Vávrovým Husem či Žižkou dostává tvrdý direkt. ()
Zkrácení bylo docela drsné, škoda že sem nesehnal originál... Nicméně základní nedostatky filmu jsou i tak více než patrné - málo popsané postavy, levičácká ideologie spolu s idealizací období a šílenou xenofobií v člověku budí chuť zvracet snad ještě více než ve Vávrově dílu, kdy je to přeci jen odlehčenější... Po shlédnutí snímku jsem skutečně rád, že Čech nejsem, jakkoliv se to dneska už tak nebere... Fuj! Zkreslení historie ani v úvahu neberu, přeci jen to není historický film,ale jen tendenční propagandistická parodie. Jako taková ale moc dobrá neni.... ministerstvo propagandy ani informací z toho asi moc radost neměly (jistě, ty ministerstva se tehdy jmenovaly jinak, jako všechno...). Celkově je to slabší, Dávám 30% a cca **. ()
Účelové překrucování historie by snad mělo být trestné. Postavy schématické, patetické, neosobní. Závěrečnou bitvu o Sion bych snád lépe zrežíroval a natočil i já se svými kamarády ve třetí třídě. ()
Takové nějaké utahané a zbytečně patetické!! ()
Film už v horší kvalitě obrazové a zvukové a více patetický než Vávrova trilogie. Přeci jen je točený krátce po válce. Na druhou stranu i tak potěší pěknými kostýmy a celkem dobrou věrohodností událostí a osob, samozřejmě s přikrášlenými dialogy a některými dalšími věcmi. Hodnocení: 55 % ()
První český barevný film. Film, který vznikl po válce a trochu z něj jde cítit radost z osvobození a bratrství Slovanů. Půjdu možná proti proudu a řeknu - je mi líto, že se nedochovala dnešním slovem extended cut. Pro někoho se zdá i tak tento film příliš dlouhý, někomu vadí, že pořád zní ve filmu hudba. Já půjdu opět proti proudu a musím říct, že hudba je skvělá - je melodická, úderná, válečná i milostná - tak jak má být. Málo kdo ví, že onu hudbu složil tehdy velmi známý hudební skladatel. Co se týče hlavních postav a herectví - Roháč je výborný, jeho dcera malinko patetická. Jinak Vojta a jiní bojovníci či Polák byli fajn. Kdo zná husitskou trilogii, tak samozřejmě bude srovnávat Zikmunda. Čermák není Pivec. Jenže i Zikmund už není v plné síle a umírá na rakovinu. Mě se jeho ztvárnění líbí, i když trochu herectví v tomto filmu vyzní teatrálně. Ještě jednou zopakuji, že je mi líto, že se nedochovala prodloužená verze. Z jednoho prostého důvodu - některé chování postav se zdálo chaotické a chyběl kontext. Jinak tento film, stejně jako Jan Hus nebo Jan Žižka jsou podle divadelní hry Jiráska a ne podle skutečnosti nebo románu. A proto: Lide český.... ()
Pěkný důkaz, jak mohou být věci černobílé, i když jsou barevné. Vypjatý nacionalismus a (pan)slavismus z toho úplně kape. A největší parchant je jako obvykle Zikmund. K šablonovitosti musíme přičíst i topornost a patos s jakým herci recitují své repliky. Nojo, ale lepších filmů o husitství, než jsou tenhle a trilogie, už se asi nikdy nedočkáme. Aspoň mě to přimělo si o té době něco přečíst. A možná, že se půjdu v létě projít po troskách Sionu. ()
Jo, jo, i o vyšinutých šílencích a osobách ve své době již dlouhý čas zcela mimo hlavní proud husitského hnutí se dá díky člověku, který celou svoji kariéru kradl inkoust školním škamnám povinným ratolestem, se dá natočit po technické stránce na svou dobu a možnosti vynikající film. Díky Bohu nic víc Verbale, Frbále. ()
Klasický český film. Je nutné vzít v potaz dobu a okolnosti vzniku. Jednalo se o zcela prestižní záležitost, první barevný film musel být důstojným dílem. A to se určitě podařilo. Zajímavé jsou především davové scény, povedené kostýmy, úsměvné je ještě divadelní herectví. Možná to chtělo ubrat na národním patosu a přidat na ději, protože pro dnešního diváka už to moc zajímavé není. ()
Překvapivě vyspělá a suverenní technická stránka se bohužel střetává s dnes již neudržitelnou interpretací (tedy neudržitelnou, uvidíme, co vymyslel P. Jákl...). Boj je to nerovný a obě strany trpí nenávazným střihem způsobeným patrně předělávkami z 60. let, a také přehršlí téměř anonymních postav, které se objevují a mizí bez zřejmého účelu. Výsledek však má určitý spád, dějový oblouk je nosný a divadelní deklamace prokazují svou sílu, ač mne všechny použité argumenty s jistotou vždy vedly na stranu císařovu. ()
Shlédnutí tohoto filmu mělo pro mne jediný přínos...tím, že jsem byl nucen všechny informace zvažovat a uvádět v duchu na pravou míru, měl jsem možnost procvičit si svůj historický ostrovtip:) Tedy, míra desinterpretací dosáhla vskutku děsivých rozměrů. Film z roku 1947 jako taková drobná ochutnávka toho, kam se bude ubírat česká kinematografie po roce 1948. Ideologicky nechutný film, který navíc nestojí za moc ani po řemeslné stránce. Třeba střihač se v tom asi krapet zamotal a ztratil orientaci v ději, páč ty seky byly opravdu podivné. Bojové sekvence, herecké výstupy, rekvizity, ....slabé, slabé:( Ale vyzdvihuji Otakara Čermáka jako Zikmunda a Jaroslava Vojtu jako Babu. Snad jediné živé a zábavné postavy ve filmu. Také mne však film v nečem vskutku překvapil, nikoli nepříjmně... odhalená prsa Ludmily Hodačové byla opravdu milým zpestřením:) ()
Smekám před zpracováním tehdejší doby.Vysoko hodnotím herecké výkony. ()
První československý barevný film vyniká povedenými davovými scénami,ale možná kvůli notnému prostříhání postrádá sugestivnost Vávrovy trilogie....60% ()