Trainspotting

Tady nemá cenu se o filmu nějak výjimečně rozepisovat. Jde o jedno z nejlepších děl britské kinematografie a jde o film, který vynesl Ewana McGregora mezi hereckou elitu a sebe samého mezi nejlepší filmy s drogovou tématikou. Danny Boyle již takový úspěch nezaznamenal (neříkám, že v budoucnu ještě nemůže) a tak je Trainspotting vrcholem v jeho režisérské kariéře. Co se týče drog jako tématu, vítězí u mě novější Requiem za sen pro jeho větší důraz na dramatičnost a větší dopad na případné diváky z řad závislých. I přesto ve mně Trainspotting něco zanechal. Drogy jsou svinstvo.. nemám nic proti lidem, kteří je užívají, ostatně, je to jejich věc, ale doufám, že k nim nikdy nebudu patřit. (28.11.2006)

Nemám rád smažky, ani filmy o nich, takže jsem si tohle dnes již kultovní dílko neužil tak, jako většina ostatních fanoušků či diváků a Trainspotting byl předurčen k neúspěchu již předem. Styl se tomuto filmu však upřít rozhodně nedá a musím uznat, že se mi líbí i soundtrack, ale jinak Trainspotting není snímek určený zrovna pro mě a úplně tu auru okolo něj nechápu. Ani po mnoha letech se mi napodruhé nelíbil. Slabší tři hvězdičky. (01.06.2022)

Konvenční učitel občanské výchovy pouští žákům jako ilustrativní film o drogách Requiem za sen, progresivní učitel Trainspotting. Tam kde Aranofsky ukazuje záběry schoulených mladíků se strhaným výrazem ve tváři, tam Boyle nastrkuje bezstarostného hláškaře Rentona, pro nějž jsou drogy prostředkem přinášejícím rozkoš do jinak prázdných životů, které v dnešní době žije svým způsobem většina z nás. Trainspotting není dalším produktem podle šablony depresivního dramatu s drogovou tematikou - je originální, provokativní, svižný a formálně odvázaný. Danny Boyle je majitelem obdivuhodného režisérskému talentu (málokdo umí tak fenomenálně propojit obrazy s hudbou - viz. také 28 dní poté, Sunshine...) a co je hlavní, v tomto snímku se mu dostal do rukou scénář neméně talentovaného Johna Hodge. Tak jako se Renton potápí do vodního království pod záchodovou mísou, tak jsem se já po hlavě ponořil do tohoto majstrštyku. A rád, to mi věřte. (30.03.2008)

Ewan McGregor - (Renton) +++ Robert Carlyle - (Begbie) +++ Ewen Bremner - (Spud) +++ Jonny Lee Miller - (Sick Boy) +++ Kevin McKidd - (Tommy) +++ Kelly MacDonald - (Diane) +++ Peter Mullan - (Swanney) +++ James Cosmo - (Renton) +++ Eileen Nicholas - (Rentonová) +++ Hudba: Underworld, Blur, New Order, Iggy Pop, Lou Reed a další +++ Producent: Andrew Macdonald +++ (19.07.2007)

Před Trainspottingem měl Danny Boyle za sebou pár tuctových televizních projektů a svou celovečerní filmovou prvotinu Mělký hrob, kterou sice považuju za celkem zábavnou černohumornou hříčku, ale rozhodně ne za nějaký zásadní nebo dokonce výjimečný film. Trainspotting jsem viděl v kině při jeho premiéře a bylo to jako by si začátečník dal pořádnou heroinovou šlehu. Boyle mě dokonale dostal, jen jsem tiše zíral, jak někdo může natočit tak zábavný provokativní film, aniž by přitom ztrácel hloubu pohledu a kritický pohled na feťáckou komunitu. Boyle zvolil v zásadě styl punkového ironického šklebu, kde si dělá nepokrytě srandu z tehdejší yuppiesácké atmosféry thatcherovské Británie a britské střední třídy. Místo kariéry, rodiny a luxusního hnízdečka si Renton volí drogový trip, bezstarostné poflakování a život na cizí účet. Boyle už tehdy ukázal, proč je jedním z nejzajímavějších britských režisérů a ukázal širokou paletu záběrů plných zajímavých poloh kamery, střídání rychlosti záběrů a spoustu efektů převzatých ze světa videoklipů a reklam. Soundtrack založený na punku a tehdy nesmírně populární produkci skupin Blur a Pulp mě oslovil, protože jsem na téhle muzice dost ulítával a dodneška na YouTube rád zkouknu jejich videoklipy. Boyle natočil nekorektní film plný jízlivých sarkasmů, ironie a zesměšňování měšťáckého životního stylu, zároveň ale ukazuje i tu odvrácenou tvář závislosti a bloudění v kruhu u lidí, kteří tak nějak neumí žít a nemají žádný smysluplný cíl. Trainspotting se může opřít o výbornou předlohu hodně poučeného znalce britské drogové scény Irvina Welshe a zároveň o skvělé herecké obsazení. Stál na začátku kariéry hned tří jmen, které se později zapsaly do povědomí filmových fanoušků. Vedle Ewana McGregora, který se stal hvězdou první velikosti, otevřel Trainspotting brány velké kinematografie i Robertu Carlylemu a sympatické Kelly Macdonald. Z filmu jsem byl uchvácený nejen já, ale i britská filmová kritika, která Trainspotting označila za nejlepší snímek desetiletí. Každopádně tenhle film stál na začátku úspěšného hnutí New British Cinema, které kombinuje snahu ukázat palčivé sociální problémy a zároveň diváky bavit. Je pro ně typická komediální poloha, nekonvenčnost, nadsázka a odmítání přímočarého mentorování. Divák by si měl cestu k problému a východiska najít sám, nevodí se zkrátka za ručičku. Celkový dojem: 95 %. (22.03.2014)