Slunce, seno, erotika

Docela paradoxně působí fakt, že zatímco předchozí díl vyprodával kina po tunách, tenhle díl se do kin skoro ani nedostal. Já kdysi odchyt v Mětské knihovně, ale bylo to tak, tak a bylo nás tam cca deset. První čás, kdy naši buránci jedou do Itálie mě fakt bavila, protože sledovat jak obyvatelé Hoštic buraní je fakt neuvěřitelný, hlavně díky dialogům. Ve druhé části se děj přesune do Hoštic a zábavnost rapidně klesá a behěm nahatýho finále u hráze klesá na nulu. I tak ovšem musím přiznat svůj úsměv během filmu, který se samozřejmě odráží v hodnocení: Jo a dostala mně poslední věta Helenky Růžičková, když v roce 1990 řvala " A te%d nás čeká budoucnost o který jsme ani nesnili." Ano Helenko, měla si pravdu o tom co se dneska tady děje, jsme skutečně nesnili. (17.10.2013)

Jedna hvězda s každým dílem dolů. Tak to prostě je, ale pořád to bude televize s železnou pravidelností reprízovat, protože diváctvo se těší. A místy právem. Druhému a třetímu pokračování mimo jiné hodně láme vaz skutečnost, že jsou co do délky přemrštěné. Přičemž nápadité venkovské zábavy už je poskrovnu. Stále ovšem spolu se Škopkovou a dalšími přicházejí momenty, které nostalgicky připomenou nesmrtelné gagy a dialogy z jedničky. A přidají další. „Co si o nás ty Italové pomyslej?“ – „No co, že tady žijem v hovnech, no.“ (02.03.2017)

Poslední díl z vesnické trilogie Zdeňka Trošky. Je na první pohled jasné, že se jedná o díl nejméně povedený, který už místy sklouzává do naprosto banálního příběhu, který se více snaží ukázat nahé ženy, než se pokusit o podobnou sžíravost jako v případě předchozích filmů. Nejlepší je jednoznačně část první, kdy jsme spolu s vybranými jézéďáky z Hoštic v Itálii, kde mají poznat, jak funguje Pláničkova metoda v praxi v jiném, modernějším prostředí. Češi vyjeli do ciziny. Tohle je sousloví, které dokonale popisuje situaci. Český vidlák se jede podívat do Itálie, nabalí si řízky a basy piv, aby přežil, protože ty mořský potvory se nedají žrát. Jako kdybychom nejezdili do ciziny proto, že chceme cizinu poznat, ale chceme, aby cizina poznala nás. Akorát kdo je na nás v cizině zvědavý? Proč někam jedeme, ale snažíme se to za každou cenu přizpůsobit Česku? To je Česko tak dokonalé, o tolik lepší? Pokud ano, proč vlastně vyjíždíme? Já vím, že tohle už se trochu změnilo, ale jsem si jistý, že jsou zde pořád rodiny, které jedou do ciziny a místo, aby ochutnali místní kuchyni, raději si přivezou něco svého. Já vím, má to i smysl, člověk neprožije dovolenou v průjmech, ale jestli se tohohle bojím, proč někam jezdí? Myslím, že dovolená takového rázu, kde si kolem sebe vytváříme malé Česko, nemá smysl. Musíme zkusit žít chvíli v Itálii, Řecku, apod. Pak si z toho můžeme něco odvézt. Nejen to, co si nakoupíme na tržišti a co můžeme ukázat jako důkaz toho, že jsme skutečně byli v cizině a že si nevymýšlíme. Filmu pak nejvíce ubližuje druhá část, kde se snaží jézéďáci být světoví tím, že se svlékají, stěhují na seník a spí u řeky za cedulí. Místy je to prostě nuda, hlavně po několikátém zhlédnutí si uvědomíte, že to je vlastně docela vyčpělé. První a druhý film série však stále mohu směle doporučit. Jen si u toho zapřemýšlejte a řekněte si, jestli v tom není kousek z vás samotných. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/umirajici-zvire-4-vanoce-slunce-seno-2.html (03.03.2013)

Úplně odpad to není, jenom je to strašně trapné. Na druhé straně je to nějaký odraz doby krátce po roce 89. A trochu guilty pleasure, takže jsem nemohl přestat koukat. Největší slanina tohohle díla je, ze oproti těm předchozím, které nějak ukazuji tehdejší vesnici, Erotika jede na nejlacinejsich trendech své doby. (21.05.2023)

Tento diel mám z tejto série najradšej, ak sa to tak dá povedať, lebo túto sériu naozaj zo srdca nemám rád. Tu mi to už prišlo viac vtipné, najmä tým, že to bolo tentokrát porevolučné a do filmu vnikol trocha život, tým výletom, zmodernizovávaním Hoštíc a myslím, že celkom slušnej erotiky, ktorá nebola nejak vulgárna a nevhodná. Aj tak to však bola pre mňa nuda, nesmiešne, také "sedlácke", vtieravé, jednoducho častým opakovaním už vidím všetky nedostatky a cítim sa pri tom zle. (20.04.2012)