Slunce, seno, erotika

Jestli srovnáte tuhle místy hodně ujetou práskaninu s Kameňáky, musíte uznat, že má ještě "úroveň". Mé 2* berte trochu s rezervou. Objektivně by mělo být nižší, ale o objektivitu nejde, jde o subjektivní pocit diváka...a ten můj je vcelku ucházející. Stále jsou tu vtipy, které připomenou první dva díly a u nichž se vrcholně pobavíte. Ale mnohem více se do děje vkrádá nuda a tak trochu okatá maškaráda. Je možná dobře, že Troška tímto dílem skončil. Věty jako: "Táto, ty si se zul..." jsou stále skvělé, hlavně když je pronese Helenka Růžičková, která tento film společně s několika hereckými jistotami drží nad pomyslnou močálovitou hladinou. (12.01.2007)

Troškova trilogie Slunce, seno, ... je názorným příkladem toho, jak s každým dalším dílem klesá kvalita filmu. "Erotická" trojka, možná to bude i tím, že vznikla po revoluci, už postrádá osobité kouzlo předchozích dílů a působí místy už hodně otravně a nevhodně. Některé hlášky člověka stále pobaví, nicméně celá "erotická" linie filmu se minula účinkem. Troška prostě chtěl v kině ukázat pindíky a pipinky a zapomněl přitom na děj. V jedničce a dvojce mi nevadilo, že někteří herci a herečky přehrávali, avšak ve trojce mě to místy už hodně iritovalo, především v případě Kaisera a Dejdara. Nejspíš je dobře, že nedošlo k natočení "ufonské" čtyřky. I tak se ale Troška po letech vrátil na vesnici a obdaroval nás - či spíše potrestal - Babovřesky. (05.09.2022)

Jednoznačně nejslabší díl celé trilogie. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími stále hloupějšími novými českými komediemi jsem si uvědomil, že až tak špatný díl to není. Kdo spal u moře, ví, jak pravdivá slova jsou: Ty cikády řvou jako krávy! A živelné zájezdy Čechů do Itálie vypadaly přesně tak, jak ukázal Troška. Mnozí už na to ale neradi vzpomínají. Ještě více mě při dalších sledováních zaujala jakási ironická nostalgie. Když Matoušková řekne: Zlatý komunisti, ty po mně nikdá nic nechtěli, a kdyby mně to na hlavu spadnout mělo, bylo jim to jedno...., jednoho až zamrazí. A s časovým odstupem, kdy retro je v módě, v TV drhnou normalizační seriály a archivní věci v hlavním vysílacím čase - Chalupáři počínaje a ...když nám pánbůh archiv dal konče, pak je to mrazení dvojnásobné. Stejně jako úvahy - ale jakýpak soudruzi, co sme si to sme si...a my vám to nevzali, ale oni.... A snaha být světoví není v tom, že začneme pracovat, ale že vše zakonzervujeme a uděláme z toho věčný skanzen. V určitých momentech tak přechází zdánlivý humor v břitkou satiru naší společnosti. Zatímco někdo se pošklíbne nad parodií Lenina, jiný si uvědomí, že komunisti jsou stálou součástí naší společnosti, kterou prosákli odshora dolů a nazpět.... (05.08.2010)

Jedna velmi dobrá závěrečná scéna a závěrečný monolog na posraném dvorku ještě nedělají dobrý film. Než se prokoušeme k oné alegorii čecháčkovství, musíme přetrpět italskou dovolenou všech zúčastněných včetně přepadu a únosu, logicky zcela nesmyslně postavenou tvorbu nuda pláže a kdovíproč i nuda přehlídky, to vše ve skoro dvou hodinách. (10.05.2013)

Poslední díl z vesnické trilogie Zdeňka Trošky. Je na první pohled jasné, že se jedná o díl nejméně povedený, který už místy sklouzává do naprosto banálního příběhu, který se více snaží ukázat nahé ženy, než se pokusit o podobnou sžíravost jako v případě předchozích filmů. Nejlepší je jednoznačně část první, kdy jsme spolu s vybranými jézéďáky z Hoštic v Itálii, kde mají poznat, jak funguje Pláničkova metoda v praxi v jiném, modernějším prostředí. Češi vyjeli do ciziny. Tohle je sousloví, které dokonale popisuje situaci. Český vidlák se jede podívat do Itálie, nabalí si řízky a basy piv, aby přežil, protože ty mořský potvory se nedají žrát. Jako kdybychom nejezdili do ciziny proto, že chceme cizinu poznat, ale chceme, aby cizina poznala nás. Akorát kdo je na nás v cizině zvědavý? Proč někam jedeme, ale snažíme se to za každou cenu přizpůsobit Česku? To je Česko tak dokonalé, o tolik lepší? Pokud ano, proč vlastně vyjíždíme? Já vím, že tohle už se trochu změnilo, ale jsem si jistý, že jsou zde pořád rodiny, které jedou do ciziny a místo, aby ochutnali místní kuchyni, raději si přivezou něco svého. Já vím, má to i smysl, člověk neprožije dovolenou v průjmech, ale jestli se tohohle bojím, proč někam jezdí? Myslím, že dovolená takového rázu, kde si kolem sebe vytváříme malé Česko, nemá smysl. Musíme zkusit žít chvíli v Itálii, Řecku, apod. Pak si z toho můžeme něco odvézt. Nejen to, co si nakoupíme na tržišti a co můžeme ukázat jako důkaz toho, že jsme skutečně byli v cizině a že si nevymýšlíme. Filmu pak nejvíce ubližuje druhá část, kde se snaží jézéďáci být světoví tím, že se svlékají, stěhují na seník a spí u řeky za cedulí. Místy je to prostě nuda, hlavně po několikátém zhlédnutí si uvědomíte, že to je vlastně docela vyčpělé. První a druhý film série však stále mohu směle doporučit. Jen si u toho zapřemýšlejte a řekněte si, jestli v tom není kousek z vás samotných. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/umirajici-zvire-4-vanoce-slunce-seno-2.html (03.03.2013)