Slunce, seno, erotika

"CO JE? ZAS ŇÁKEJ PRůSER?" Sérii SLUNCE, SENO... považuju za mimořádně kvalitativně vyrovnanou klasiku české lidové/buranské komedie. V trojce, na jejímž začátku se hlavní postavy podívají do Itálie a uzavře se tak kruh (komedie italské provenience tuhle sérii inspirovaly), je cítit značné podbízení se divákům v podobě erotického taháku a obsazení Dejdara a Kaisera, kteří se ale dle mého zcela míjí účinkem, ale pořád na to má. Na Helenu Růžičkovou a spol. je spolehnutí a opět tu padne několik geniálních hlášek. "JE TO HOLT BORDEL." (03.10.2007)

Poslední Troškův film, na kterej se dalo koukat a pobavit se. Pořád se jedná o stejnou zábavu, jako u předchozích dvou dílů, s porevolučním nádechem, kde se atmosféra oné doby perfektně promítla a ukázala cestu, jakou se snad všichni lidé tenkrát chtěli dát, zkrátka každej měl vidinu, že se po krachu komunistické strany všechno rychle zlepší a budeme si žít jako na západě. Jenže čas nejlíp ukázal, kam jsme se dostali. Závěrečná řeč Růžičkové je jasným důkazem, jak si každej představoval, že se vše rychle změní a budeme se mít všichni výborně. (31.08.2015)

Docela paradoxně působí fakt, že zatímco předchozí díl vyprodával kina po tunách, tenhle díl se do kin skoro ani nedostal. Já kdysi odchyt v Mětské knihovně, ale bylo to tak, tak a bylo nás tam cca deset. První čás, kdy naši buránci jedou do Itálie mě fakt bavila, protože sledovat jak obyvatelé Hoštic buraní je fakt neuvěřitelný, hlavně díky dialogům. Ve druhé části se děj přesune do Hoštic a zábavnost rapidně klesá a behěm nahatýho finále u hráze klesá na nulu. I tak ovšem musím přiznat svůj úsměv během filmu, který se samozřejmě odráží v hodnocení: Jo a dostala mně poslední věta Helenky Růžičková, když v roce 1990 řvala " A te%d nás čeká budoucnost o který jsme ani nesnili." Ano Helenko, měla si pravdu o tom co se dneska tady děje, jsme skutečně nesnili. (17.10.2013)

Zdeněk Troška se stejně jako tisíce českých turistů vydal na (scenaristickou lehce lechtivou) prázdninovou cestu do Itálie. Vyrazil z Hoštic a jako Venuše se mu zjevila hned na šumavských mokřadech vnadná Helena Růžičková. Hoštická Venuše. Taková masovka, ta cesta na Jadran. Jenom je škoda, že to byla jen cesta imaginární, filmová, a že tam Zdeněk se svou filmovou suitou nezůstal... (i když pana Vondrušky či Jirky Lábuse by byla škoda...) Ale ptejme se takhle: Co bude dál? Náměty zjevně nejsou vyčerpány... Slunce, seno a zoofilie? (11.07.2007)

Úplně odpad to není, jenom je to strašně trapné. Na druhé straně je to nějaký odraz doby krátce po roce 89. A trochu guilty pleasure, takže jsem nemohl přestat koukat. Největší slanina tohohle díla je, ze oproti těm předchozím, které nějak ukazuji tehdejší vesnici, Erotika jede na nejlacinejsich trendech své doby. (21.05.2023)