Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Třetí pokračování osudů oblíbených hrdinů v bláznivé letní komedii z jihočeských Hoštic. Blažena konečně „urvala“ Vencu, živočichář Béďa se přiznal k dítěti a oženil se s inženýrkou Gábinou. A tak Evík a Miluna z  hospody zůstaly na ocet. Na jézeďáckém zájezdu do Itálie se zhrzené dívky seznamují s údajnými mafiány - v podání Oldřicha KaiseraMartina Dejdara - a nabídnou jim všechen svůj slovanský šarm a šmrnc za likvidaci svých šťastnějších sokyň. Vymyslí plán, který jako v každé bláznivé komedii přináší množství nečekaných zápletek a komických situací ... (TV Prima)

(více)

Recenze (664)

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Kamarád do deště 2, čtvrtí Básníci a Slunce seno erotika, to jsou tři nejzářnější příklady filmů trpících porevolučním syndromem (hlavně proto, že je lze snadno porovnat s předchozími díly). Tvůrci do nich za každou cenu cpou vše, co nová doba „umožňuje“, bez ohledu na to zda to to dané dílo vyžaduje. Hoštice vyrazí směrem Itálie, následně Itálie vyrazí směrem Hoštice, do toho nesmyslná (v obou významech) nahota a svobodné podnikání. Hnus jeden fialovej. Ale pod dvě hvezdy stejně nejdu.Tentokrát ale již jasně převažuje trapnost a nezachrání to ani jako vždy skvělá Růžičková. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Prvý film, ktorý som videl od českého režiséra Zdeňka Trošku bol snímok z roku 1983 "Slnko, seno, jahody". Nebolo to zrovna podľa môjho gusta, ale ako tak som sa pri tom pobavil. Prostoduchá ľudová komédia. V rovnakom duchu sa nieslo aj pokračovanie z roku 1989 "Slnko, seno a pár faciek". Oba tieto tituly som ohodnotil dvoma hviezdičkami. No ale tretí diel "Slnko, seno, erotika", ktorý pán Troška natočil v roku 1991, sa mi zdal mimoriadne nepodarený, na rýchlo spichnutý a hodne trapný. * ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Ano, tenhle díl se určitému většímu podílu trapnosti nevyhnul, ale co se mně na něm líbí jsou ty charaktery dovedený až do krajnosti. Hloupost lidí, která tu hraničí až s neexistencí mozku, maloměšťáctví (nebo spíš malovesničkovství) a čecháčkovství, závist, pomlouvání a posazení se na prdel před kýmkoliv z "venku" a tím spíš ještě z Ameriky. Pomyšlení, že si koupím kompl a hned mi miliony spadnou do klína, že na německýho prodejce vybalím zuby po mamince a ten mi kompl dá před nastavenou pěstí, pomyšlení, že tak dlouho režimem zakazovaná a potíraná erotika nás dokáže přiblížit "vyspělejším" státům ze západu. Tenhle film není ani tak k smíchu, ale k pláči a to proto, že spousta lidí taková opravdu je a není to rozhodně zanedbatelná spousta (o čemž svědčí i sledovanost některých pořadů). No a finále, kdy Helenka provolává Evropě obavy, že se Češi už blíží, se všemi těmi slepičinci, rozvrtaným dvorkem, řvoucí žárlící novomanželkou, senilní babičkou v posteli, hádavýma lidma, pivama a se vším tím uboze trapným, co se v tomto dílu stalo hlavním hrdinům, ten konec je prostě jedním z nejsatiričtějších konců českých komedií. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně nejslabší díl celé trilogie. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími stále hloupějšími novými českými komediemi jsem si uvědomil, že až tak špatný díl to není. Kdo spal u moře, ví, jak pravdivá slova jsou: Ty cikády řvou jako krávy! A živelné zájezdy Čechů do Itálie vypadaly přesně tak, jak ukázal Troška. Mnozí už na to ale neradi vzpomínají. Ještě více mě při dalších sledováních zaujala jakási ironická nostalgie. Když Matoušková řekne: Zlatý komunisti, ty po mně nikdá nic nechtěli, a kdyby mně to na hlavu spadnout mělo, bylo jim to jedno...., jednoho až zamrazí. A s časovým odstupem, kdy retro je v módě, v TV drhnou normalizační seriály a archivní věci v hlavním vysílacím čase - Chalupáři počínaje a ...když nám pánbůh archiv dal konče, pak je to mrazení dvojnásobné. Stejně jako úvahy - ale jakýpak soudruzi, co sme si to sme si...a my vám to nevzali, ale oni.... A snaha být světoví není v tom, že začneme pracovat, ale že vše zakonzervujeme a uděláme z toho věčný skanzen. V určitých momentech tak přechází zdánlivý humor v břitkou satiru naší společnosti. Zatímco někdo se pošklíbne nad parodií Lenina, jiný si uvědomí, že komunisti jsou stálou součástí naší společnosti, kterou prosákli odshora dolů a nazpět.... ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Tento diel mám z tejto série najradšej, ak sa to tak dá povedať, lebo túto sériu naozaj zo srdca nemám rád. Tu mi to už prišlo viac vtipné, najmä tým, že to bolo tentokrát porevolučné a do filmu vnikol trocha život, tým výletom, zmodernizovávaním Hoštíc a myslím, že celkom slušnej erotiky, ktorá nebola nejak vulgárna a nevhodná. Aj tak to však bola pre mňa nuda, nesmiešne, také "sedlácke", vtieravé, jednoducho častým opakovaním už vidím všetky nedostatky a cítim sa pri tom zle. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (48)

  • Při striptýzu u řeky nebyl kromě filmového štábu nikdo přitomen. Tleskající lidé byli natočeni samostatně. (JARDAHONDA)
  • V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na část vzniku filmu vzpomínáno takto: "'Na natáčení v Itálii i s cestou tam a zpátky jsme měli týden, takže to byl strašlivej fofr,' líčí režisér Troška, 'naštěstí nám počasí přálo, ale i tak se řada věcí natočit nestihla, takže jsme je museli všelijak ošvindlovat, například v dialogu,' říká Troška. 'Byl to první film po hodně dlouhý době, který se takhle venku natáčel, takže nikdo s tím neměl zkušenost a žádnými povoleními se netrápil,' směje se Martin Dejdar, který ve filmu o družbě hoštických družstevníků s italskými zemědělci hrál společně s Oldřichem Kaiserem duo jižanských mafiánů. 'Všichni jsme fakt jeli jedním autobusem, herci, neherci, filmaři, stařenky, který v životě možná nebyly dál než ve Strakonicích, do toho Olda Kaiser s Jirkou Lábusem, Jarka Hanušová, vstávali jsme už v pět, chodili spát pozdě, aby se to všechno stihlo, ale fór na fór, prostě obrovská sranda,' říká Dejdar a vzpomíná, kterak italská pláž jako mávnutím proutku zmlkla, když na ni v plavkách vyšli Helena a Jiří Růžičkovi. 'Největší legrace ale byla, když jsme přijížděli na italské hranice a já se ptal šéfa produkce, jestli má nějaké povolení, že tam jedeme natáčet a že máme dole v autobuse kufr plný profesionální techniky,' líčí Dejdar další veselou historku z natáčení. 'Samozřejmě nic takového nikdo neměl, takže to dopadlo tak, že Jirka Lábus vylezl na italské celnici z autobusu ven, začal zpívat italsky árie, které zpíval v představeních Ypsilonky, celníci se váleli po zemi smíchy a za nimi pomalu projížděl autobus. Když byl na druhé straně, Lábus dozpíval, sedli jsme a oni nám ještě zamávali.'" (NIRO)

Reklama

Reklama