Hamlet

Ve chvílích zoufalství byl Branaghův Hamlet tak vtipný, hravý a myšlenkově plodný, že jsem měl místy chuť film zastavit a zatleskat té kouzelné, hořkosladké kreaci. Dialogy i monology byly fantastické, ovšem to je věc Shakespeara, jeho překladatelů...nikoliv filmařů. Pro mne první Hamlet, první Branaghova adaptace klasika a celkově silně pozitivní dojem. Ikdyž jako herec mě Kenneth přesvědčil bez jediné pochyby, zatímco u režie bych potřeboval 242 min. verzi a ne toliko zřejmý a až příliš citelný střih. Taktéž konec mi přišel poněkud uspěchaný. Branagh herec 100%, Shakespearovi dialogy 100% Celkově ovšem za 80% (14.12.2011)

Miluju Shakespearovu tvorbu, převážně jeho tragédie a Hamlet je jedna z mých nejoblíbenějších a co se K. Branaghovi povedlo, to je skutečné veledílo, takhle mistrně převést Hamleta na stříbrné plátno to se jen tak nevidí, emoce byly ždímány až na samý okraj... neskutečně naplňující, dokonalé po všech směrech. Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát! Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce, ukončí všechna trapná trápení lidského těla. Jaké větší přání by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt. Ve spánku snad i snít. Tady to vázne. Jaké sny zjevují se po smrti, když vyvlékli jsme se z tělesných pout? Při tomhle couvnem. Tahle okolnost nám prodlužuje dlouhé přežívání. Protože kdo by strpěl krutost světa, svévoli tyranů a posměch blbců, zhrzenou lásku, nedobytné právo, nadutost úřadů, zavilost malých, s níž ničí všechno, co je přerůstá, kdo by to snášel, kdyby stačilo jen jednou bodnout a mít rázem pokoj? Kdo by dál nesl těžký náklad žití, necítit strach z čehosi po smrti, z neznámých krajů, odkud nikdy nikdo se dosud nevrátil, strach, který nám svazuje ruce a nutí nás žít, jak nechcem, místo vznést se do neznáma? Tak myšlení z nás dělá zbabělce. Vždyť plnokrevné odhodlání dlouhým rozumováním chřadne, ztrácí dech, a co mohlo být útočné a rázné, se najednou jen pomotá a zmate, až z toho není nic. Tiše, jde sem půvabná Ofelie. – Vílo, vzpomeň v modlitbách na mé hříchy. (15.06.2015)

Zasadit Hamleta do 19. století? No, není to úplně ideální, ale pořád lepší volba, než současnost... :-) Můj názor na tento film je velice smíšený, protože první půlka filmu vypadá docela slibně - krásná výprava, výborné herecké výkony, sice trošku teatrální, ale je to koneckonců divadelní hra, že? Jenomže od doby, co je Hamlet vyslán do Anglie a Ofélie se zblázní, úroveň snímku výrazně klesá a některé scény hraničí až z parodií (příkladem za všechny budiž celý závěrečný souboj a především kuriózní způsob zavraždění Claudia). Nevím, jestli bylo režisérovým záměrem zabrousit do komedie (po dobu své kariéry s ní měl mnohokrát co dočinění), ale počítám, že spíš ne. :P Sečteno, podtrženo, by Hamlet jako celek utržil nejspíš 2*, nicméně za strhující výkon (dnes už Sira) Kennetha Branagha musím nekompromisně jednu hvězdičku přidat... (10.08.2012)

Na Branaghova Hamleta jsem se těšila od té doby, co se dostal do televize a tehdejší reklamy nás bombardovaly informací, že již brzy bude k vidění na HBO. Bohužel bylo HBO tehdy jen sladkým snem pro horních x tisíc a já si musela počkat. Zpětně si nejsem jistá, jak bych na to reagovala tehdy, dnes ale nicméně nemám pocit, že by se to čekání vyplatilo. Branaghova verze není bez nápadu, all star team recituje slavné verše seč jim síly stačí, ale celé je to jen experimentální atrapa, které chybí hloubka. (27.02.2020)

Neskutečně nabušené dvě hodiny (viděl jsem zkrácenou režisérskou verzi), sice mě zpočátku Branagh do role kralevice dánského moc neseděl, ale postupem času sem si přivykl jeho vyššímu věku, začlenění děje do devatenáctého století se mi dosti líbilo. O hereckém ansámblu a režii snad netřebas mluvit, to spíš bych vypíchnul skvostnou kameru. (14.12.2012)