Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzHudba:
Ladislav SimonHrají:
Roman Skamene, Josef Bláha, Ladislav Pešek, Petr Kostka, Martin Růžek, Miroslav Macháček, Ota Sklenčka, Vladimír Šmeral, Marie Rosůlková, Naďa Konvalinková (více)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film byl natočen v roce 1971 podle stejnojmenného románu Marka Twaina. Příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII.. Fantazie velkého vypravěče si trochu pohrála s historií a vytvořila pohádku, ve které, jak už to bývá, vyhrává dobro nad zlem... Jednoho podzimního dne se v Londýně chudé rodině narodí chlapec. Ve stejnou chvíli se na svět přihlásí miminko stejného pohlaví i v královské rodině. Následníka trůnu pojmenují Edward, chudému děťátku dají jméno Tom. Uplyne nějaký čas… Tom se vloupá do domu královského dodavatele, aby ukradl zásoby. Vyruší ho však stráž. Nepodaří se mu prchnout, a tak se schová do koše. Zásobníci jej odnesou na hrad. Dostane se tak až do koupelny samotného prince Edwarda, kde se oba chlapci setkávají… Co se stalo, když si mladý princ vyměnil šaty se svým chudým dvojníkem? Princ se rázem stal jedním z nejubožejších, zatímco chuďas je postaven před nesnadný úkol panovníka, a oba tak poznávají svou Anglii z jiné stránky, než ji dosud viděli. Edvard zažívá ústrky mezi spodinou a jen jeho věrný mužný ochránce Hendon je mu oporou, za což se mu mladý panovník odmění, když se role v závěru filmu opět obrátí. Každý z chlapců je tak o poznání bohatší a traduje se, že za vlády Edvarda se stala Anglie k lidem přívětivější. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Spolu s Páni kluci zřejmě nejzdařilejší adaptace literáního díla Marka Twaina. Dětská a přece nečekaně syrová podíváná, která zůstává přitažlivě pohádkově dobrodružná a přitom je nečekaně ponurá a temná ve vykreslení sociálních poměrů chudiny a kupodivu i šlechty. Scéna soudu, kde kupec přes soudcovo naléhání trvá na škodě čtrnácti pencí, čímž Toma podle tehdejších zákonů odsuzuje k smrti, patří k nezapomenutelným, stejně jako Milesův povzdych: „Pane Bože, nepovedl se ti tenhle svět,“ kdy člověka doslova zamrazí. Mladý Roman Skamene podal v dvojroli Toma a Edvarda skvělý výkon, pro mne se však kdysi, coby malého kluka, stal nezapomenutelným hrdinou především Petr Kostka v roli Milese (hlavně kvůli němu jsem se také chtěl po letech znovu na film podívat) a zůstal jím dodnes i když se pohled na jeho hrdinsktví posunul už trochu jinam. ()
Jsou literální díla, nad nimiž žasnu. Vznikla totiž v perech spisovatelů mnohdy tak vzdálených od míst kde se příběhy odehrávaly a to nejen z hlediska vzdálenosti, ale i z hlediska času. Jedním z nich je Ben Hur a druhým Princ a chuďas. Ačkoliv Twaina považuji za skvělého amerického spisovatele, aniž bych chtěl jakkoliv znevažovat jeho historické znalosti, přeci jen se divím co on mohl vědět o renesanční Anglii? V dalekých USA? Tehdy? Ale asi podobně jako Karel May nikdy nebyl v Americe a neviděl jediného Siouxe, stejně jako během války Severu proti Jihu Wallace mohl jen snít jak to asi vypadalo v provincici Judea ve starověkém Římě, tak Twain napsal opravdu nádhernou knihu díky níž v té Anglii prostě jste. Příběh byl už na plátnech zpracován mnohokrát a to i ve světě, ale tu naši čenobílou verzi z roku 1971 mám nejraději. Hrají tam samé herecké elity, výprava je skvostná a pamatuji se jak mne ten příběh v mládí oslovil když jej dávali v TV poprvé. Pokud Roman Skamene má mít tak jako každý herec nějakou životní roli, myslím si, že je to tato dvojrole. Žádný veklák, ale princ a chuďas. Skvěle mu sekunduje pan Kostka, tehdy naše herecké mládí školené na školách skutečnou hereckou elitou. A to vše je na filmu znát. Až se nechce věřit, že vzninul v době zuřivé normalizace. Dávám za plný počet! * * * * * ()
Náááádhera a Roman Skamene byl tady opravdu k sežrání. Dneska už se chudák sežírá sám. Je ho škoda, byl to velký talent! Prince a chuďase jsem jako dítě milovala a bylo pro mě později překvapením, že ho napsal Mark Twain, kterého jsem pochopitelně už milovala pro Toma Sawyera a Huckleberryho Finna. Opakovat, opakovat!!! ()
Špičkové dílo naší původní televizní tvorby pochází z poslední fáze jejího zlatého věku, kterým bezpochyby byla šedesátá léta. Nemá smysl dodávat - když už to tu výstižně napsali jiní - , že jde o dílo špičkové s vynikajícími hereckými výkony a špičkovou režií. Protože pohádková tvorba a díla pro mládež i v následujících letech byla významně mimo pozornost cenzury ÚV KSČ, vzestup úrovně, dosažené v již řečených šedesátých letech, se nikdy zcela nezastavil a je jistě nechtěným paradoxem, že se tak stalo až na začátku devadesátých let. Černobílá barva je užívána i dnes tam, kde jde o zájem na ozvláštnění autorského záměru. To plně platí i pro PRINCE. Důležitá je také sociální nota, v inscenaci zdaleka viditelná, která tvoří jakousi její ideovou páteř, aniž by narušila výrazněji Twainovu literární předlohu. Buďjakbuď se jedná o výrazný, osobitý český příspěvek k závažnému tématu anglické historie posledních Tudorovců. Tím spíš je nepochopitelné, jak takový nadčasový i divácky vděčný skvost může míjet DVD nosiče. Je to škoda pro celou diváckou veřejnost. ()
Působivé, bravurní, vytříbené lidské charaktery a motivace pro jejich činy. To vše vidíme v této podařené pohádce, kterou nám písemně předkládá samotný Mark T. Výtečně hraje R. Skamene, P. Kostka, L. Pešek, M. Růžek, M. Macháček (učitele, kterého by si každý rodič přál). Nejzajímavější je, co prospěje princi, když už neví co roupama dělat. Strčit ho mezi zloděje velké, co malé posílají krást, jednak aby se to naučili, jednak že tohle řemeslo má v každém věku zlaté dno. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (5)
- Edward VI. (Roman Skamene) byl synem Jindřicha VIII. a jeho třetí manželky Jany Seymourové, která krátce po jeho narození zemřela. Králem byl korunován v pouhých 10 letech a o pět let později umřel na respirační onemocnění. (sator)
- Jindřich VIII. (Ota Sklenčka) dává rozkaz lordu Hertfordovi (Vladimír Šmeral), aby jeho syn princ Edward byl okamžitě uveden do knížecí hodnosti. Hodnost knížete byla v monarchii vyhrazena výlučně příslušníkům nejstarších a nejurozenějších rodů s bezvadným rodokmenem. (sator)
- Miles Hendon (Petr Kostka) říká, že jeho otec je baronet. Baronet je šlechtický titul, udělovaný výhradně britským panovníkem. Je udělován dědičně, vždy pro hlavu rodu, přičemž titul zásadně dědí nejstarší syn. (sator)
Reklama