Základní instinkt

Film s nejdusnější erotickou atmosférou jakou znám. "Fuck of the century" sice není až tak úžasný, jak se o něm říká, na druhou stranu mi to plně vynahrazuje Douglasovo "poloznásilnění" své přítelkyně v podání Jeanne Tripplehorn. Jiskřivější erotickou scénu jsem ve filmu snad ještě neviděl. Osobně ale nechápu, proč Stoneová Douglase na konci nekillnula (soráč za spoiler). On se celý film chová jako namachrovaný testosteronový bouchač, kterého má ale Sharon krásně omotaného okolo prstu a celou dobu vám připadá, že si s ním jen tak pohrává. Nu což, asi byl na to Douglas v té době až moc populární;) ***Věděli jste, že: Michael Douglas se krátce po natáčení nechal hospitalizovat jako závislý na sexu.// Autor scénáře Joe Eszterhas původně nechtěl ani slyšet, že by se režie ujal kdokoliv jiný, než Miloš Forman.// Režisér Paul Verhoeven chtěl ze "Základního instinktu" udělat první studiový film, ve kterém by se objevil ztopořený penis. Ve střetu s Eszterhasem však neuspěl a od svého úmyslu ustoupil.//"Základní instinkt" také pobouřil řadu Gayů a Lesbiček, kterým se nelíbilo, že je film vykresluje jako úchylné a pro společnost nebezpečné jedince. Film se navíc natáčel v jejich baště San Franciscu. Tvůrci se nakonec uvolili s nimi jednat a scénárista Eszterhas byl dokonce ochoten přistoupit na dílčí změny scénáře. Druhá strana ovšem kladla nepřijatelné podmínky - detektiv se měl proměnit v policistku, zatímco z vraždící spisovatelky se měl stát heterosexuální muž. Jednání skončila ve slepé uličce a natáčení začalo v ovzduší pouličních nepokojů. Gayové při natáčení exteriérů pořádali hlučné demonstrace. Pískali na píšťalky, svítili baterkami do kamer, přestřihávali kabely a vyzývali okolojedoucí aby toubili klaksonem. Štáb si ovšem nenechal nic líbit - na place hlídkovalo pět desítek členů zásahové jednotky a producent Alan Marshall dokonce od soudu získal povolení osobně zatýkat demonstranty, kteří přelezou zátarasy.*** (18.03.2007)

Tentokrát jsem prvomájový romantický film mohl vybrat já. Tak proč po 50ti odstínech nesáhnout po klasice. Douglas v nejlepší herecké formě, Stoneová v nejlepší fyzické formě. Fantastická atmosféra, boží hlášky. Verhovenova explicitní a krvavá stylizace mi navíc přivodila stesk po starých časech. Hudba prvotřídní. Vzpomínáme i na Jerryho Goldsmitha. (01.05.2017)

Joe Eszterhas se díky tučnému honoráři (scénář způsobil rozruch, ještě než padla první klapka) zařadil mezi nejlépe placené scenáristy, holandský provokatér Paul Verhoeven si otevřel dveře k dalším silným látkám a Sharon Stone se navždy zapsala tučným písmem mezi sexuální symboly své doby (toho času poměrně neznámá, takže s ohledem na jiskrnou a pikantní látku vlastně dost riskovala). A Michael Douglas se tady stává hrdinou příštího románu bohaté spisovatelky, který se zamiluje do své vražedkyně. A rovněž svým výkonem vypulíroval poněkud zašlou image milovníka. Nic nezastírající milostné scény vstoupily do historie, scénář nabídl velmi solidní boj mezi dvěma netriviálními charaktery, ale ve výsledku je tahle křížovka (možná) zbytečně komplikovaná. Démonická atmosféra ovšem leccos vynahrazuje. Božské motivy Jerryho Goldsmithe, dusná kamera Jana de Bonta, s pravidly žánru si pohrávající úchyl Verhoeven, který hodně bojoval s ratingem. Devadesátá léta byla holt pro filmové fandy skvostná. Naprosto. Těsně pod vrcholem! (21.01.2017)

Najlepší neo-noir. Nič proti klasikám ako L.A. Confidential či Sin City, ale toto nie je žiadna post-moderná koláž mŕtveho žánru ale živý moderný film-noir. Má to tradičné atribúty ako žalúzie, dážď, Kaliforniu, cigarety, detektívov, či femme fatale (neskutočná Sharon Stone!), nič z toho však nepôsobí ako samoúčelná štylizácia ale ako funkčný prvok filmu. Niečo také by točil Hitchcock, ak by sa dožil roku 1992. (31.03.2020)

Tenhle film podle mě přesně vystihl hranici vkusu a nevkusu - erotických scén je sice dost a taky jsou dost syrové, ale porno to není a ani to není k smíchu... Mimo to se celým filmem nese úžasné napětí, mezi Michaelem Douglasem a Sharon Stone to patřičně jiskří, k tomu jim hraje fantastická hudba Jerryho Goldsmithe. Podle mě skvěle zvládnutý thriller po všech stránkách. (21.09.2004)