Shadows of a Hot Summer
Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (185)
Divný film. Všechno v něm působí tak, jak nejsem v českém filmu zvyklý, respektive film s podobným atmosférickým vyzněním se snad v české kinematografii ani nevyskytuje. Nemluvné záporné postavy banderovců, neobvyklá psychologie postav, depresivně vyobrazené prostředí, již zmíněná ultra dusná atmosféra a ani trochu pozitivně působící léto. Film bych si určitě nedal opakovaně, protože se docela táhl jako asfalt na silnici za horkého dne. Vláčil stvořil režii, která v českém filmu nemá obdoby a srovnání. Přesto film není až tak dobrý z diváckého hlediska. Od diváka žádá až příliš obtížně přijatelné vysoké nároky. Mě si z diváckého hlediska nezískal. 60% ()
Psychologické drama par excellence, bezútěšnost horkého léta a nastavší situace na odlehlé usedlosti hluboko v lesích na diváka z filmu přímo sála, téměř na vlastní kůži lze pocítit pot stékající po tváři osamělého rolníka Barana, kterého tak výborně ztvárňuje Juraj Kukura, nebo strach a obavy rodiny, co bude po odchodu "hostů", jež nikdo nevítal... Mlčenlivé, ponuré, bezvýchodné... Jiří Bartoška je zde k nepoznání, zajímavá role pro něj... Film, u něhož si mimo jiné uvědomíte, že ty nejnespravedlivější rány osudu přichází odtud, odkud je očekáváte nejméně... 80% ()
Pan Vláčil určitě umí a situace který se film věnuje je rozehraná mistrovsky. Troufnu si říci, že na navození atmosféry je František Vláčil vysloveně mistr řemesla. Práce s herci taky výborná, Kukura naprosto fámozní a Bartoška zmrd k pohledání. Obrazová schopnost vyvolat dramatický moment bez dialogu je jedinečná, ale plný počet dát nemůžu, je mně líto mistře Liško, ale na vině jste Vy, protože Vaše hudba často přebíjela atmosféru filmu, to prostě nebylo úplně šťastný. ()
O pozitívach filmu výstižne popísali iní. Dodávam dve poznámky. 1. V komentároch som sa dočítal, že ide o alegóriu, hoci ja som film takto širokospektrálne nevnímal. Ale ak aj film je alegóriou okupácie ČSSR cudzími vojskami, tak potom celkom iste je zároveň alegóriou znárodňovania a zdruštevňovania, vykonávaného často hulvátmi bez spôsobov a vysvetľovania (mlčiace zlo). Druhá poznámka - počas návštev Ukrajiny často navštevujem miestne múzeá, no a na západnej Ukrajine som našiel minimálne dve (bývalé izby revolučných tradícií), kde je veľká časť expozície venovaná pamiatke Stepana Banderu - podľa tam dostupných archiválií a popiskov - historického nezlomného hrdinu, symbolu nacionalizmu a boja proti boľševizmu. ()
Docela zklamání. Možná i proto, že film jsem si opravdu pouštěl za velmi horkého léta, tak horkého, že větší přehřátí jsem si už nemohl dovolit. Otřesná a vtíravá hudba filmu zcela zkazila jakýkoliv požitek z dobré atmosféry, zdlouhavé a nudné scény rovněž. Vláčilova poetika zde nějak nefunguje, a porovnávat s perfektní "samotou Berhof" se to snad ani nedá. Ta má narozdíl od tohoto filmu spád. Herci jsou nevýrazní, film pomalý, a slovo "Vláčil" je zde opravdu příhodné. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Film získal Velkou cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. (M.B)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
- Natáčení probíhalo ve Velkých Karlovicích, Štramberku a ve Velkém Meziříčí. (Xell)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama