Údolí včel

Vláčil bohužel moc nepobral umění vyprávět a na jeho obrazovém cvičení je to dost znát. Nic proti filozofování, ale tady se neobjevila jediná silná myšlenka. Navíc dialogy na sebe často vůbec nenavazují, což značně znepříjemňuje sledování. Vůbec mi přijde zbytečné točit film o někom, kdo jde tam, zpátky, zase tam a celou dobu vůbec neví. (10.01.2012)

Pro případného diváka, jemuž jsou témata ohledně víry na hony vzdálená a nejsou pro něho příliš zajímavá, nepředstavuje "Údolí včel" zrovna lehkou podívanou. Tvůrce od svých diváků totiž žádá zvýšenou pozornost a schopnost zamýšlet se nad jednáním lidí, jež je ovlivněno mírou a hloubkou jejich náboženského přesvědčení; a také sledovat člověka poháněného touhou vzepřít se jim a najít svou vlastní, svobodnou existenci. Film se vedle otázek dotýkajících se síly víry jedince zabývá také tíží pozemského bytí a hledáním volnosti ve světě sešněrovaném přísnými pravidly a řády, jejíž nenaplněný ideál zde symbolizuje širé moře. Síla filmu tkví v neidealizovaném vyobrazení života ve středověké Evropě, kterou ocení i lidé, jež hluboká témata, která "Údolí včel" otevírá příliš neoslovují. Především pro věřící spoluobčany představuje mistrovské dílo českého klasika F.Vláčila očistec odproštěný od vyumělkovaného pozlátka. (18.01.2005)

Obsahově mnohem snadněji uchopitelné než poetická Markéta Lazarová, ovšem filamřsky zároveň méně zajímavé a výrazné. Hodně pasáží je až příliš chladných a citově prázdných, což byl možná záměr vzhledem k Vláčilově přístupu k temnému středověku, ale tentokrát se do všeho více vkrádá i nuda, jejíž smrtelné účinky odvrací primárně nádherná autentická hudba od mistra Lišky. Naštěstí jsou zde herci v čele s úžasným Čepkem, mrazivá a syrová výprava, skvělé kostými a silný příběh, který dokáže vždy evokovat přesně ty pocity, jaké si zrovna umane. Škoda, že v půlce filmu nějak došel dramaturgovi dech (v závěru se mu naštěstí zase vrátil).. 75% (08.12.2013)

50% - Nemůžu hodnotit lépe a hodně jsem se cukal, abych nehodnotil hůř. Údolí včel je bezpochyby veledílo, kde hrají prim opravdu vynikající Jan Kačer a Petr Čepek. Já jsem ale zmlsanec historickými velkofilmy a zde mi chyběly atributy jako šermířské souboje (byl zde zhola jeden a k tomu špatný), bitvy, tisíci (nebo aspoň sto)hlavé armády. Vím, chci toho po takovémto filmu moc, ale kromě těch armád tam vše mohlo být a byl bych spokojen. Takhle jsem se přiklonil k lepšímu hodnocení i díky úplně jinému než jsem čekal, ale přesto povedenému konci... (03.11.2008)

"Řádu mě zaslíbil otec. Pro spásu své duše." Nebýt o rok mladšího Herzova Spalovače mrtvol sedělo by Údolí včel na mém pomyslném trůnu krále nad tuzemskou kinematografií. Takto je sice odsouzeno do pozice toho druhého, ale co už s tím... Z čehož plyne mimo jiné i to, že patřím k té "barbarské lůze" co považuje tento Vláčilův snímek za lepší Markéty Lazarové (což je trochu paradox, když vznikl vlastně jen pro upotřebení zbylých kostýmů a dekorací právě po ní). Bergmanovské proporce, nepopsatelně nádherná kamera (obvzláště záběru v závěru s mizením Ondřeje do temna se asi nikdy plně nenabažím) a Liškova partitura dělají ze sledování požitek pro mysl, zrak i sluch. No a herci jsou přímo... Tady není žádný Petr Čepek, ale jenom Ondřej z Vlkova. Není tu ani žádný Jan "rodinnými pouty zpoutaný" Kačer, ale pouze a jedině Armin von Heide. To samé platí i o všech ostatních. Jasné? Jasné! (14.02.2008)