Cesta z města

Ve filmu zazní tyto písničky: „Cesta z města, „Půlnoční měsíc“, „Nejsi sám, „Dva skřítci“, „Slávy král“, „Byl si nejsi“, „Ave Maria“, „Nedělám“, „Cesta z lesa“. Zpívají je : Tomáš Hanák, Barbora Nimcová, Luba Skořepová, Leoš Suchařípa. Autorem hudby je Michal Vích, autory textu Tomáš Vorel a Barbora Nimcová. (24.08.2012)

Mám rád Sklep, mám rád Hanáka, mám rád filmy při kterých se utíká z města a mám na české poměry docela rád i Vorla. Tak jaktože "jen" dvě hvězdy pro Cestu z města? Ono mě tady v tomhle případě vyloženě sere, že se jedná o film s ambicema, který mohl být o něčem. Vorel a Hanák tam ale mervomoci chtěli vecpat sklepácký humor což tomuhle tématu prostě nesedí. Vznikl tak trochu guláš, poskládáný z jednotlivých epozod, pseudo-kůl-áj-tý hláškujícím Hanákem (který teda vlastně ani moc nehraje a je vyloženě špatný) a přidrzlím Honzou. A tak i přes to, že hodně míst je tady vyložené dobrých, je zde několik krásných scén a zápletka s Nimcovou je příjemná, je za mě Cesta z města jen dvouhvězdičková... Aj dont lajk frogs (04.02.2011)

Tak tohle jsem podruhé vidět opravdu nemusel. Oceňuji na tom tu typickou Vorlovu osobitost a to, že je to tak divně natočené + souhlasím v základu i se stěžejní myšlenkou celého filmu, ale za celou dobu jsem nenašel jediný důvod, proč bych zrovna tenhle film, s tématem snahy uniknout ruchu velkoměsta a nežít tak uspěchaně a konzumně jako tam, měl adorovat. Nemůžu si pomoct, ale postavy mi tu lezly dost na nervy (a děcka obzvlášť), vtipné je to zhruba stejně jako kterákoli jiná česká komedie a jelikož je to typický český film, tak zde samozřejmě nechybí dost sexu, smrt někoho milovaného včetně rozsáhlé pohřební scény a taky naprostá bezdějovitost, kterou se Vorel, když si asi uvědomil, že ten scénář úplně pokazil a až moc se v něm opájel vlastní představou vesnice, snažil vyžehlit tím, že vše, co se mohlo stát v průběhu filmu, nacpal do posledních 5 minut. A jak se dá čekat, působí to neskutečně uspěchaně a ani jsem vlastně nechápal, proč to tam nemohl rozjet dřív. Pak by mu to totiž fungovalo, ale takhle je to další nic o ničem, kde ani to téma svobody od uspěchanosti města není pořádně rozebrané. Hlavně mi přijde, že to své téma rozebírá dost kýčovitě, zkresleně a vlastně se řídí jen jedním ze dvou klasických českých klišé o životu na vesnici. Tohle mi je teda sympatičtější než to, že jsou všichni burani a hovada, ale i tak je to celkem mimo realitu. Spíš to působí, jako by to natočil někdo, kdo na vesnici strávil víkend, nanejvýš týden ročně a myslel si, jak moc té mentalitě lidí tam rozumí. Plus tu samozřejmě nechybí drogy, bez těch kvalitní život prostě nikdy není, že? Ne, sorry, omlouvám se těm, které to nadchlo, ale já z toho spíš měl pocit prvopočátku Vorlova úpadku, kdy už nevěděl, o čem točit, ale prostě točil dál. A tohle je výsledek, podobně "zajímavý", jako série Gympl nebo Instalatér z Tuchlovic. 2* (21.12.2022)

Eko bio druidsko šamansko new age alternativní úlet Tomáše Vorla... to zcela bez debat je. Ale je to úlet tak důkladně a důsledně vytvářený, že je to svým způsobem působivé. Zejména pokud jde o vizuální stránku filmu je to značně svébytná záležitost, a je - kdyby nic jiného - ve své ujetosti zajímavá. Jen se nějak nemůžu smířit s tím jak je tu to "nastavování zrcadla" naší bláznivé rádobyinformační a rádobysvětové společnosti cpáno do popředí těmi nejprimitivněji srozumitelnými prostředky. O tom, co se vám bude režisér snažit sdělit, máte díky názvu filmu jasno po deseti minutách, zbytek si dejte podle toho, jestli vás Vorlův styl oslovil (houbičky apod. nejsou na škodu, ostatně si na nich frčí i hrdinové filmu), nebo jestli máte kinematograficky výzkumné choutky a chcete si říct, že "jste to viděli". Pro mě to není nic víc než kuriozita... 60% (13.04.2014)

Kdysi jsem žil v Praze, teď skoro na vsi. V obou těchto částech naší země žijí lidé, nicméně spolu nemají mnoho společného. Na tomto, ale i jiných kontrastech je založen Vorlův film. Hanák hraje magora, kterému práce vzala rodinu, štěstí i rozum. Je drcen soukolím času, peněz a studenosti života v Praze, ale v podstatě si to ani moc neuvědomuje. Náhodné setkání s lidmi na venkově v něm vyvolá pocity, které rozezní jeho zpuchřelé struny bytí naplno. Na světě jsou lidé, kteří ho vnímají jinak než po pracovní stránce, ženy s ním mluví a nechtějí po něm jen výživné atd. Zjišťuje, že co člověk to originál, a že s lidmi tráví čas rád. A je to velká sranda. Přestože by na venkově rád zůstal, ustřihnout vazby není tak snadné, vždycky se najde nějaké "ale". A tak i náš hrdina klopýtne a musí se vrátit zpět do města, zbořiv za sebou ten domeček štěstí, ve kterém se snad poprvé našel. Epizodka rebelství skončila a jsme zase zpátky v kanclu. A přece, přece tam něco zůstalo. Naděje. Naděje, že za zdí kanclu je něco jiného, něco, co bylo a mohlo by zase jednou být. Tohle je jen velmi základní osa filmu, kterou rozvíjí řada pitoreskních postav, dávající filmu rozměr parodie, komedie a grotesky. Lidský rozměr ale zdaleka nevyprchává, a to je dobře. Ať žije Divadlo Sklep! (05.01.2010)