Out of the City
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Michal VíchHrají:
Tomáš Hanák, Barbora Nimcová-Schlesinger, Michal Vorel, Anežka Kušiaková, Luba Skořepová, Bolek Polívka, Eva Holubová, Leoš Suchařípa, Alena Štréblová (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Může počítačový expert najít štěstí v lůně přírody? Lyrická komedie režiséra Tomáše Vorla s humorem líčí pokus programátora Honzy nalézt smysl života v návratu k přírodě. Když Honza bere na výlet do přírody svého předpubertálního syna z rozvedeného manželství, nezapomene samozřejmě přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Všechnu techniku ale postupně odhodí. Víkendový výlet do malé podhorské vesničky se protáhne na několikatýdenní pobyt. Postupně se oba spřátelí s místními figurkami a zejména s půvabnou rebelující Markétkou. Honza propadá nejen dívčímu kouzlu, ale i vábivé vůni domácích likérů její babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. Tomáše Hanáka v hlavní roli provázejí Barbora Nimcová, Bolek Polívka, Eva Holubová a další herci. (Česká televize)
(více)Recenze (398)
Český Lev 1 nominace: Herec VR - Bolek Polívka ()
Útěk z civilazičního shonu k přírodě, ke skromnosti. A Tomáš Vorel umí o tom báječně, i když trošku naivně vyprávět. Pravda, každému nemusí vyhovovat mile praštěná sklepácká poetika, a Vorlův poněkud nezvyklý styl vyprávění, což ale není můj případ. Jediné, co mi nesedělo, je nevhodně vybraná představitelka hlavní ženské role. Její herecká topornost hodně vadí. ()
Eko bio druidsko šamansko new age alternativní úlet Tomáše Vorla... to zcela bez debat je. Ale je to úlet tak důkladně a důsledně vytvářený, že je to svým způsobem působivé. Zejména pokud jde o vizuální stránku filmu je to značně svébytná záležitost, a je - kdyby nic jiného - ve své ujetosti zajímavá. Jen se nějak nemůžu smířit s tím jak je tu to "nastavování zrcadla" naší bláznivé rádobyinformační a rádobysvětové společnosti cpáno do popředí těmi nejprimitivněji srozumitelnými prostředky. O tom, co se vám bude režisér snažit sdělit, máte díky názvu filmu jasno po deseti minutách, zbytek si dejte podle toho, jestli vás Vorlův styl oslovil (houbičky apod. nejsou na škodu, ostatně si na nich frčí i hrdinové filmu), nebo jestli máte kinematograficky výzkumné choutky a chcete si říct, že "jste to viděli". Pro mě to není nic víc než kuriozita... 60% ()
Příště by se pan režisér mohl zamyslet, zdali (nejen) mládeži škodí víc městské prostředí nebo sprostá mluva. Zde toho druhého najdete zbytečně moc. 60% Zajímavý komentář: Brouk, Lukoye ()
Tenhle film neskutečně zestárl. Po dvaceti letech z něj v podstatě zbyl jen ten šílený, ale z celého filmu nejlepší rozjezd z města na venkov a první minuty tam, pak už snímek jen více a více zabředává do frází a klišé, aby nás pak unudil moudry typu "kompyjůtr nepodojíš" a zkratkovitým koncem, který nedává smysl. Zajímavej vizuál, pár klasických herců (uřvanej Polívka, Šteindler s psychedelickými fousy), ale tím to spíš končí. Na film jsem se začal dívat s tím, že se mi kdysi líbil a dám si i další pokračování, o čemž teď hluboce pochybuji. 50%. ()
Filmařský styl Tomáše Vorla mě moc nesedí, ale tady ta pointa se mě moc líbila a konec krásný. ()
Tenhle film mě naprosto uchvátil. Byť už znám tvůrčí schopnosti Tomáše Vorla, stejně jako herecké umění Tomáše Hanáka, Bolka Polívky, Evy Holubové a dalších zde účinkujících, byl jsem velmi, ale opravdu VELMI mile překvapen. Po naprosto šíleném začátku (v něčem mi to připomínalo mou práci) došlo v životě dvou lidí k zásadnímu zvratu - odjeli z velkoměsta strávit víkend na venkov. A po poněkud rozpačitém začátku onoho víkendu tam našli ráj. Tedy obrazně řečeno. Je jasné, že ani život na venkově není dokonalý a obzvláště v dnešní době začíná nebezpečně připomínat městské poměry. Ale v tomto filmu je vykreslen takřka jako pohádková idylka, která (spolu s nezbytným ženským prvkem) dokáže oběma mužským hrdinům zamotat hlavu. Obzvláště v případě otce v podání Tomáše Hanáka je zřejmé, že něco takového snad hledal celý život, respektive čekal na něco takového, protože na hledání mu jaksi nezbýval čas. A nyní je ochoten a schopen kvůli tomu hodit za hlavu i poměrně lukrativní místo, výměnou za práci v lese, bydlení v polorozpadlé dřevěné chalupě s vesnickou dívkou po boku, krmení králíků, sušení bylin a pití čajů, domácích vín a pálenek... Bylo to hrozně milé a na druhé podívání ještě lepší, než napoprvé. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $402,582║ ()
Mám tenhle fim shlédnutí od shlédnutí raději a raději. Proč? Protože jediný Tomáš Vorel dokáže sklepáckou poetiku přenést na plátno tak, aby nepůsobila trapně a přitom neztrácela svoje infantilní kouzlo. Cesta z města je film s krásně naivním (a troufám si říci, že úmyslně naivním) příběhem útěku před civilizací, s krásně naivní a hravou hudbou, překrásnou hlavní představitelkou, nádhernou barevnou stylizací (ty podzimní barvy miluju!) a humorem, který mě osobně konvenuje. Herecké výkony herců i neherců jsou obdivuhodně sladěny do typicky sklepáckého přehrávání, některé repliky jsou ve své přímočarosti velmi působivé a když nastoupí na plac pan farář Hnilička, dostávám se do extáze takřka religiózní. Je to taková hezká hříčka, která mě umí dojmout... ()
Poslouchat v tomto filmu Tomáše Hanáka s hláškami jako "Jsem busy", "mam problem, family problem, big problem" a stejně tak jeho syna hláškujícího a urážejícího mladou skoro přítelkyni svého otce. Dětinské, sexistické a nudné vtípky spojené s dějem o ničem... To mi na 2* stačí. ()
Konecne se Tomas Vorek zbavil sve depky, ktera tolik poznamenala Kamenny most a natocil pohodovou komedii, ktera mistami mozna zbytecne moralizuje, ale hlavne nadprumerne bavi. ()
Scénář: Tomáš Vorel .. Dobrá česká komedie, která si utahuje z moderních technických fíčur a přináší zajímavý pohled na venkov a jeho obyvatele. Místy velmi slabé, přesto zábavné.. ()
Tohle byl fakt nářez film o tom... Mno já vlastně nevim o čem ale bylo to cool. Navíc mám rád Hanáka a Polívku. ()
Naprosto mě dostal přirozený výkon Tomáše Hanáka. Zajímavý příběh o střetu městského a venkovského života. ()
Jasně, je to přehnaný a je potřeba se "naladit", ale stejně je to prostě tak nějak... milý. (3,5*) ()
Jedna dobrá hláška, jinak nic moc. ()
Pravděpodobně životní výkon Tomáše Hanáka v neopakovatelném filmu s parádním soundtrackem a atmosférou, která nevyprchá ani po několikerém zhlédnutí. Jsem sice měšťák a nestydím se za to, ale překvapeně chválím Vorla za to, že tu touhu po vesnici ze mě na pár desítek minut opravdu vytáhnul. ()
„´Sem si všim´, že ho máš menšího, než táta Jarda.“ – „To závisí od situace.“ O CESTE Z MESTA sa ťažko píše, pretože jej najväčším kladom nie je ani tak herecké obsadenie (Barbora Nimcová, Hanák, Suchařípa, Ondríček, Šteindler, Polívka, malí Vorlovci, veľký Vorel), ale atmosféra. Tej výrazne pomáha inteligentný umelecký zámer zúčastnených: nerobia paródiu na „elektronickú“ dobu ale ani sa pateticky netopia v prekrásnych lesných exteriéroch. Ťažko sa opisujú spevácke scénky, homosexuálny pilčík, vtipné dialógy, skvelé postavy (a postavičky), smutné i veselé, moderné i staromódne atď. Toto treba vidieť a precítiť. Najlepšie so smaženou bedľou. ()
V podstate to je kravina, ale velice prijemne natocena. Skoro az hvezdne obsazena komedie je v prvni polovine narvana spoustou vybornejch napadu a vtipku a Tomas Hanak zde primo exceluje, ale bohuzel druha polovina uz tak zabavna neni a prisla mi zbytecne natahovana. Vorel natocil prijemnou a originalni komedii, ktere trosku vadi jeji delka, protoze dve hodiny uz jsou precejen dost. Vse ale vyvazujou herecke vykony, ktere jsou skvele a to i vcetne detskych predstavitelu. Ja se vyborne pobavil a byl jsem mile prekvapen. ()
Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (méně) (více)