Jan Žižka

V podstate sa druhá časť husitskej trilógie príliš nelíši od úvodnej. Má rovnaký účel, zvolené prostriedky i výsledný produkt. Napriek tomu som jej ponechal tri hviezdičky, pretože záverečná bitka bola dobre zrežírovaná a dala aspoň čiastočne zabudnúť na heslá, proklamácie a agitky, ktorými prekypovali prvé dve tretiny filmu. (03.03.2021)

Upálením Jana Husa, církev nedokázala umlčet jeho učení. Husova slova žila dál v srdcích tisíců jeho posluchačů. Lidoví kazatelé pozvedali mysli věrných, na velikých shromážděních na horách a vyzývali je, aby se připravovali k boji za vysvobození pravdy.....1419. CITÁT : Nikdo nebude za nic platit, všichni si budou rovni..... DIALOG : KRÁL VÁCLAV IV. - Je to těžké Trocnove. JAN ŽIŽKA - Kde je pravda ? Defenestrace. ....běda zemi, která se odcizí svému králi...běda králi, který se odcizí své zemi.... Éra pevných vozů začíná na jaře roku 1420. Těžká doba pro Český lid, doba hrdinství, doba písní, doba bídy, doba Husitů, doba Kalichu, doba ohňů, doba mečů, doba bratrů a žádných pánů. Asi v šedesátý první minutě je zajímavý záběr. Jan Žižka z Trocnova ( Národní umělec Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny ) přijde na Vyšehrad mezi své bývalé vojáky. Při rozhovoru je zásadně snímán z pravé strany, kdy je vidět pouze páska přes jeho oko. Ve filmu opět hraje Ladislav Pešek a to králova šaška se jménem Miserere. Nejakčnější část filmu je doprovázena chorálem : Ktož jsů Boží bojovníci. http://www.youtube.com/watch?v=-UCA-ykS4wM (23.07.2010)

Monumentální veledílo socialistického realismu plně prosazující kolektivistický způsob chápání dějinných událostí, proudů i vůdčích podnětů. Plně ve stylu přístupu Tolstého nebo Jiráska. Asi nemá smysl mluvit o ideologizaci díla. Například německý pražský živel je z lehce pochopitelných důvodů takřka opominut. (29.09.2004)

V minulém týdnu jsem cítil k Žižkovi takovou úžasnou blízkost, stala se mi totiž podobná nehoda jako tady v tom videu. Proto jsem se díval na tenhle film, abych si oživil, co mě mohlo čekat a musím tedy říct, že přestávám bejt vděčnej těm drahým brýlím, co jsem měl na nose a které obětovaly svoje jedno sklíčko, aby mě uchránily od stejného osudu. Neboť co si budeme nalhávat, Žižka vděčí své výjimečnosti právě díky své jednookosti: 1. Nemohl po žádné dívce házet očkem, páč by se stal slepým. Neztrácel tedy zbůhdarma čas v nesmyslných radovánkách a věnoval se radši studiu vojevůdcovského umění. 2. Díky jeho pásce přes oko byl naprosto nepřehlédnutelný a jedinečný, každý husita hned viděl, kdo je jeho velitel, a nestalo se tak, že by omylem poslechl nějakého troubu, co by byl Žižkovi jen podoben. 3. Byl neohrožený a nepřátel se nelekal jen díky tomu, že jich vždy viděl jen polovinu. (26.02.2017)

Otakar Vávra byl génius na davové scény. To jak je dokázal režijně ukočírovat a přitom akční sekvence do nejmenších podrobností vypilovat snad i překročilo danou dobu. Bohužel, natáčel tak za komunistického režimu a ten mu do toho zřejmě velice kecal. Pobožná stránka dané doby je maximálně upozaděna. Postavy jsou buď dobré nebo špatné, nic mezi tím. A to ještě v tom smyslu, že dobří jsou sedláci, plebs, ale dobrých šlechticů aby člověk pohledal. Idea husitů je zde brána jako maximální dobro, vše ostatní jako zlo. Toto mě velice mrzí a jednu hvězdu za to strhnout musím. I tak chápu, že Jan Žižka z roku 1955 patří ke zlatému fondu naší kinematografie. A bojím se jakékoli jiné moderní předělávky, protože jednoduše tak epické to může být jen stěží. A zrovna epičnost si husitská látka zaslouží. 75% (27.06.2018)