Komediant

Mám rád historické filmy, takže je většinou i cíleně vyhledávám. Tenhle jsem viděl víceméně náhodou v TV. Nelituju toho, byť příběhová linka o kočovných hercích mě nijak výrazně nezaujala a celý film působí dosti televizním dojmem. Co mě totiž zaujalo hodně, je vykreslení oblastí, jimiž se s plnou intenzitou přehnalo dění třicetileté války, hlavně v podobě řádění demobilizovaných žoldnéřů (tzv. Hundlédrů - blíže např. v tomhle vynikajícím filmu). Mimochodem, žoldnéřské armády byly zhusta nebezpečnější civilnímu obyvatelstvu než nepříteli a obyvatelstvo se obávalo svých - tedy císařských - zcela stejně jako třeba Švédů. Většinou zcela oprávněně. Poučení vedlo po roce 1648 k systému pravidelných armád. (09.08.2008)

Důzkaz toho, že Oldřich Kaiser byl neprávem zaškatulkován jako výhradně komediální herec. Zde v charakterní roli mladého herce, ktešrý chce prosadit Shakepearovu hru Romeo a Julie. Sám famózně ztvární mladého Romea a umírajícího herce. Potulní herci ve skvělém podání Martina Růžka, Jany Hlaváčové, Radoslava Brzoobohatého a Jiřiny Štěpničkové. (09.06.2014)

Stejně jako v případě "Putování Jana Amose" nebo "Veroniky" jde o adaptaci díla Miloše Václava Kratochvíla. Vávrovo souznění s tímto autorem se tu projevilo celkem pozitivně a na základě příběhu kočovné herecké společnosti putující střední Evropou zničenou válečným běsněním, se režisérovi podařilo mistrně zachytit chmurnou dobovou atmosféru a zároveň konfrontaci bláhového idealisty s drsnou životní realitou. (21.09.2007)

Film o lidech své doby, nápadně připomínající ale i lidi dnešní doby. Tedy ve vztahu ke kumštu podle jeho náročnosti. Kolik lidí leze do divadla a směje se stále na stejných místech, takže se stále dokola hrají stejné kusy. Divák víc nechce... Tenhle film je o nadšenci, který věří že co zajímá jeho, bude zajímat i víc lidí, ale nikdo o Shakespeara a jeho hru v zemích českých nestojí. Nestojí ani dnes, to jen škola je naverbovala k návštěvám divadla. Co na tom, že prd rozumí Hamletovi, ale chodí, tak se dává... (26. 2. 2011) (25.02.2011)

,,Potulní kejklíři jdou zasněženou plání,v obitém talíři vaří vítr ke snídani, s cvičenou opičkou na rameni, životem malinko unaveni ... Ppotulní kejklíři jdou bílou plání '' --- J. Nohavica nemohl napsat přiléhavější text a to dokonce včetně té opičky.. .Mně ta ,,nemasovost'' - pokud tím někteří myslí davové scény na něž byli u Vávry zvyklí :-) nevadila. Naopak, snímku ladil spíše komornější ráz a ,,masové'' to bylo ke konci až až :-). Bylo zajímavé sledovat tu cestu vozu taženého dvěma koni a skupinky potulných herců táhnoucích od města k města zničenou a vylidněnou krajinou... Mně osobně tam neseděl Kaiser. Dnes se hodí pro vážné role, ale tehdy už to musela být pěst na oko a rušilo mně tam to jeho mládí i dnes. Navíc byl vlastně klíčovým hrdinou. Jinak ostatní hráli dobře, samozřejmě Brzobohatý, Adamíra... Za mně jsou to tři slabší džbány vína (zřejmě dle dobových zvyklostí ředěného). * * * (11.07.2015)