Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
Vítěství na vítkově je pro náš národ nepředstavitelné, poprvé a asi naposledy jsme porazily světovou armádu, díky geniálnímu generálovy Janu Žiškovy. Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, národní komunistického revolučního obrození. Je vtom cítit vliv padesátých let, to samozřejmě škoda. ()
Pre mňa najlepší diel trilógie. Možno preto, že vzletné reči nahradili životaschopné a uveriteľnejšie dialógy, že je tu naozaj každý proti každému, aj brat proti bratovi. Tentokrát tu už nemáme čisto čiernobiele rozdelenie skupín a postáv, brutálnemu násiliu sa nikto nevyhýba a uvidíme, čo je to napríklad náboženský fanatizmus. Realita možno bola trochu iná, ale pre neznalca týchto dejinných udalostí ide každopádne o hodnotný informačný výlet do jedných z najzaujímavejších časov českých dejín. Mladých, nových divákov by mohlo zaujať, že tentokrát nesledujú veľkú počítačovú bitku, ale že tu sú skutočne všetci bojujúci z mäsa a kostí. Je to síce statickejšie, ale takto sa točili filmy v tomto období aj v Hollywoode a Proti všem za nimi monumentalitou nijak výrazne nezaostáva. ()
Třetí díl husitské trilogie hodnotím dost vysoko – a to hlavně proto, že se mu konečně podařilo vybřednout z agitační kejdy, ve které se utopily předchozí dva filmy. Autorský tým v nich bohatě splnil svou úlitbu režimu, takže se tentokrát mohl víc soustředit na vyprávění příběhu a nakonec z toho vzniknul víc než solidní velkofilm. Celkové pojetí taky zaznamenalo výrazný posun k lepšímu. Vávra dokonce přiznává, že nepřátelé husitů nemuseli nutně být jen karikovaní, nenáviděníhodní hnusáci. Kladné i záporné postavy jsou střízlivější a lidštější. Pochopitelně, že se děj ani tentokrát nevyhnul idealizaci a tendenčnímu překrucování. Jenom ta ideologie už z toho netrčí jak vídle z hnoje. Co se týče výpravy, tak jestli předchozí dva díly byly vele-velkolepé, tak nevím jak nazvat tento. Úžasné, věrné repliky dobývacích strojů, rekonstrukce architektury, monstrózní kulisy postavené často jen pro dva nebo tři krátké záběry, spousty opravdu hořících domů, dechberoucí kostýmy a stovky jezdců a statistů (a všechno poctivý maso, žádný 3D klony - to zíráš Petere Jacksone, pukni závistí). Sice se dá tu a tam rozpoznat „repasovaná“ husitská technika (děla, vozy) z „Jana ˇŽižky“, to je jasňačka, přece to nevyhoděj… Ale určitě do tohoto filmu bylo nalito nepředstavitelné množství peněz. Výsledek je akční, dějový a koukatelný. Jen snad škoda trochu nenadálého konce. Těšil jsem se, že natankovanej Žižka v ráži ještě stihne vymlátit Adamity. Nakonec – jako shrnutí celého třídílného seriálu – bych řekl, že si uvědomuju, jak muselo být pro Vávru těžké cokoli natáčet s bandou uvědomělých soudruhů za zadkem. To ale nic nemění na tom, že první dva filmy (a především „Jana Žižku“) považuju za nebetyčnou komunistickou odpornost. ()
Od školního věku jsem k tomuto filmu měla předsudky, byl mi popisován jako historický film nulové hodnoty velmi poplatný době. Nemohu jinak, než oponovat. Po zhlédnutí musím říci, že jde o vysoce kvalitní historický film po všech stránkách. Takzvaná ideologie lze snad spatřit jen v zobrazení ideologie husitsví, která byla ve své podstatě totožná se socialismem. Není to ideologické zmanipulování, pouze interpretace. Tento film věrně ukazuje tehdejší společnost v její různorodosti. Není to jen černobílé zobrazení dobrých husitů a zlých katolíků. Jsou zde nastíněny vznikající různorodé frakce husitů, jako byli Táboři, Želivského Pražani, nebo Adamité, na druhé straně ukazuje tehdejší moc a morální stav katolické církve. Jediné, co mi přišlo trochu více přitažené za vlasy byly scény se silnou propagací českého nacionalismu. Co musím velmi vyzdvihnout je kamera a režie a herecké obsazení. Tak bravurně zvládnuté davové scény bez jakýchkoli výdobytků moderní techniky jsem neviděla. Také výprava byla nadstandardní. Do hlavy se mi vkrádá přirovnání k trilogii Pán prstenu.. ..ale ta naše je o 50 let starší. Každému tento film doporučím a doufám, že v budoucnu nebude tak opomíjen, byla by to škoda. Smekám před panem Vávrou. ()
Pokud neznáme nebo si na chvíli odmyslíme husitskou historickou tradici a její postavení v socialistickém dějepise, ocitáme se ve slušném ideologickém zmatku. Všichni se tu totiž chovají stejně, mají šílené výrazy, fanatické řeči a třískají do všeho, co se hýbe. Zkrátka nemám komu fandit, což mi připadá zajímavé. Velkolepé pojetí, obzvlášť záběry bitvy na Vítkově, je taky nesporným kladem. Přesto se vám svěřím, že postupem času se s Vávrovou trilogií srovnávám stále obtížněji. Herci jsou nesnesitelně teatrální, milostná zápletka s panicem a novickou trapná a celé mě to hrozně nudí. (3. hvězdička je za adamity a za to, že co do operní stylizace je to pořád o poznání únosnější než Borského Roháč.) ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Ve filmu je podobně jako i jindě zmíněno, že proti husitům postavil Zikmund stotisícovou armádu. Soudobí historici však údaj považují za přemrštěný a dodávjí, že mohlo jít maxímálně o počet 50 000, což je na tehdejší dobu vysoký počet. (infected)
- Radovan Lukavský hral vo všetkých troch dieloch trilógie, ale vždy inú úlohu. V Jan Hus (1954) kaplana v Hornom Falcku, v Jan Žižka (1955) kňaza Bilinského a v Proti všem hejtmana z Hroznějovic. (Raccoon.city)
- Nepríjemný úraz mal pri filmovaní Zdeněk Štěpánek (Jan Žižka). Keď sa natáčala scéna, ako išiel na koni, tak ten kôň zakopol a Štepánkovi padla prilba na nos a následne spadol z koňa, čím mu prilba trochu rozsekla nos. Na ďalší deň sa nenatáčalo a muselo sa čakať, kým mu rana prestane krvácať a následne sa mu to muselo zalíčiť. (Raccoon.city)
Reklama