Společnost mrtvých básníků

Mám rád tvorbu Petera Weira - což nic nemění na tom, že Společnost mrtvých básníků prostě nedokážu/neumím ocenit. Neobyčejně vypjaté herectví hochů mi - zejména v samotném závěru - způsobovalo křeče od smíchu a je mi fuk, nakolik je takové tvrzení hloupé a povrchní. Netoužím se bavit u vážně míněných scén (pokud je netočí Asylum a spol.) a netoužím se ošívat u příběhových linek, kterak hoši bojují za divadlo a po nocích si čtou básničky v jeskyni. Navzdory krásné myšlence milerád vytknu i předvídatelnost, naivitu a prapodivné útoky na emoce. Totálně mimo mě, tahle Společnost. (17.12.2014)

Bezpochyby jde o velice dobrý film, skvěle natočený, s výborným scénářem a zajímavým podtextem, ale něco mi tam malilinko vadilo nebo chybělo... Těžko přesně pojmenovat co, ale neměl jsem z toho ten pětihvězdičkový dojem jako mnoho lidí tady. Několikrát tu byla zmíněna "nenápadnost" Weirových filmů, ale tenhle kus mi přišel nenápadný až příliš. Místy mi Společnost mrtvých básníků připomněla (vzdáleně) Andersonův film Kdyby.., děj se odehrával ve stejném prostředí a společná byla i touha hlavních hrdinů po svobodném myšlení, vyjádření a nepodléhání ztuhlosti školních řádů (Carpe diem...). Nicméně Společnost mrtvých básníků je přece jen o něčem jiném. Kdyby.. je alegorie, kdežto Weirův film jde do všeho zpříma a bez oklik, má jasnou zápletku, tragické výústění i působivé finále. Moc se mi líbila scéna, kdy student četl úvod do poezie od jednoho ctihodného autora, jenž požitek z poezie měřil takřka matematicky, a především komentář k němu pronesený učitelem Keatigem:"Exkrement... To si myslím o panu J.Evans Pritchardovi, PhD...Neklademe tady nějaké potrubí. Tohle je poezie!! Není to žádná písničková soutěž: 'Mně se líbí Byron - dám mu 42, ale špatně se na něj tancuje...' " Robin Williams v roli Johna Keatinga byl dobrý, ještě víc se mi líbil student, kterého hrál Ethan Hawke. Ve filmu mi ale chyběla nějaká výraznější a poutavější atmosféra. Pěkné 4 hvězdičky. (11.07.2006)

Docela mě to bavilo, páč jsem u toho neusnul! dá se říct, že hodně pěknej film, ale mám dost výtek! 1) Pro mě osobně nejzajímavější, nejzábavnější a nejvíce "carpediemovská" linka o snaze získat nedostupnou dívku je zcela zabita a vyzní do ztracena! 2) Přeci jen, ztotožnit se s hlavními hrdiny pro mě byl občas problém. Partička kluků, kteří se po nocích schází v jeskyni, kde si předčítají poezii(alespoň tedy občas se chovají "normálně") mi moc k srdci nepřirostla. Navíc když už jim tam jedna přiopilá dívka nabídne láhev s kořalkou, vyměňují si pohledy jako "To nesmíme, nepij to, to je alkohol!". Ano, partička kluků mi povětšinou připadala jako banda debílků! Jediný, který mi byl skutečně sympatický byl právě zamilovaný Knox! 3) SPOILER: Zabít se, protože mi táta zakazuje hrát divadlo? Ono to tam mezi vztahem otce a syna je asi významnější, ale já si něco takovýho nedokážu představit. Navíc nebral bych to jako jeho potrestání, ale jako svojí prohru! Takže tohle je fakt trapný! 4) Je to děsně naivní! Jeden kluk přiběhne nadšeně s plakátem, že je vyhlášen konkurs na ochotnický divadlo na hru Sen noci Svatojánské a hned začne "Už vím, co chci v životě dělat, budu hercem!" a hned začne psát přihlášku, kde falšuje souhlas svého otce, přičemž si k němu hned lehne druhý chlapec, který mu řekne "To nemůžeš!". To je fakt "carpe diem"! 5) Děsně předvídatelný! Od chvíle, kdy přijde Williams na první hodinu je jasné, jak bude neortodoxní, jak ho budou žáci milovat a naopak jak bude zbytku vedení školy ležet v žaludku! Že se něco posere a Williams to odnese a oni se ho zastanou! 6) Klišé jak svině! Jsem čekal, jak mě konec uzemní, ježe to jsem netušil, že to bude absolutně směšné "ó my captain" ve třídě! Víc rádobydojemnou scénu vymyslet nemohli! Jahole, tys mluvil všude o závěru jako u něčem neskutečném, podle tebe teda absolutně nemám srdce! (27.06.2008)

Oscar za scénář chápu. Především postavy byly opravdu skvěle napsané a ze strany herců znamenitě zahrané. Především Robin Williams mne přesvědčil, že když mu sedne role, dokáže zázraky. Tempo bylo ovšem celkem nevyrovnané. Místy ideální, v některých scénách až strhující, místy nehorázně nudné a člověk si přál, aby se zase něco začalo dít. (17.07.2005)

„But only in their dreams can men be truly free. Twas always thus, and always thus will be…“ Příběh ze subjektivně velmi dávných dob, kdy pokora, zájem a respekt nebyly jen řídký jev a svobodná mysl ve vlastnictví správných lidí uměla divy. Pokud se vám Weirova tradiční porce lidskosti na první dojem nepozdává, stoupněte si za pár let na stůl a podívejte se znova. Kapitán Williams famózní, tak jak on v dramatických rolích uměl být.. (18.08.2016)