Odysseus a hvězdy

Tvl, já to zapnu s tím, že má jít o film pro děcka a úvodní scéna celkem psycho. Zběsilá kamera, divná hudba, všechno to z toho tvořilo strašně divný pocit. A pak bum, 20 minut nudy. Pak přišlo 10 minut, kde to bylo zajímavý, pak přišla scéna s tou televizí, kde jsem si vzpomněl na Malcolma le Grice, pak přišlo dalších 10 minut, kde se nedělo naprosto nic a byla to nuda neskutečná, pak tam byla psycho scéna zabírající jakýsi ksicht na lampiónu, který pak byl v záběru rozmazaný a kamera zabírala nějaký dům, potom přišly další minuty nudy, pak to zase bylo zajímavé (a sklouzlo to někam do komedie), pak zase chvíli nuda a potom to už do finále bylo zajímavé. A takhle divně vnímám celý ten film. Nejhorší na něm ale je to, že se tam něco na začátku stane, o něčem se mluví, ale děj pak zakrní a nikam se, v tom vyprávění otce, vůbec neposouvá. Všechno podstatné se odehraje asi v posledních 20 minutách a jinak to okolo je vlastně vata. A že by to mělo tak silnou atmosféru, aby to drželo v nějakém napětí, to fakt ne. Ve své době to nejspíš fungovalo, triky odpovídají době a místě vzniku (a jestli tady kvůli nim někdo snižuje hodnocení, tak je vůl, Československo 1976 nebyl Hollywood 1976, to už si u Cesty na Měsíc můžeme stěžovat, že tam nejsou CGI efekty a Měsíc má oči). Takhle to není špatné, ale když se tam většinu filmu nic neděje a atmosféru to nemá, celé to ve finále kazí. 3* (28.04.2019)

O tom co způsobila tajemná kulička ukrytá v šutru. Sci-fi příběh scénáristy Oty Hofmana určený dětskému divákovi dnes vyniká nostalgickou formou dětské fantazie a snů. Na svou dobu výtečný snímek, který po trikové stránce krapet zestárnul, ale příběhem a uvěřitelnými dětskými hereckými výkony je stále koukatelný. Zpracování je jednoduché s použitím malého množství triků. Ale ve výsledku vypadá dokonale, což dokazuje pravdivost hesla, že někdy málo znamená více. Film také nese jisté poselství, kterým je vlastně celý příběh ukončen. Trochu to vyvolává úsměv, ale pro dětského diváka to vyznívá jednoduše a srozumitelně. Jedná se o odpočinkový film, který svým tajemnem dokáže zaujmout i po tolika letech. (23.07.2014)

Naprosto fascinující je monotónní hlas fotbalového komentátora, hehe. No, kdysi jako kluk jsem odcházel z kina ohromně zklamaný. Ani podruhé mne tento film ničím nenadchl. Ale dnes s odstupem spousty let... Nejde o nic převratného, triky jak od amatérů a navíc je jich poskrovnu, ale příběh jako takový je vymyšlen dobře. A herci jsou taky dobří (dospělí). Ještě oprava k hodnocení z roku 1995, hvězdy neprosvítají, nevím, kam jsem čuměl, dnes jsem to krokoval a nazval bych pohyb letadla pouze nepřirozený s podivnými pozičními světly. 281020118140/8140 (25.02.2014)

Občas mě popadne šílenství a pouštím dětem filmy svého dětství. Přesně tohle jsem jako dítě nesnášela. "Podívej, to jsem měla ráda, když jsem byla malá." A ona byla úplně jiná doba. Dneska tohle těžko může fungovat. Mně jako dítěti prostě stačilo tajemství ukryté v kuličce, a moje představivost pracovala na plné obrátky. Dnešní děti, včetně těch mých, už od filmu čekají něco zcela jiného. Nelze se divit, je jiná doba. Ale asi mě to úplně neodradí a za čas zase sáhnu pro nějaký film mého dětství. (14.12.2012)

Můj oblíbený dětský film. Když jsem ho poprvé viděl u babičky na její černobílé televizi, byl jsem přibitý u obrazovky směšných rozměrů a nevnímal jsem okolí. Tenkrát mi připadal úžasně tajemný. Na scénu kdy kulička začne zkoumat své okolí, jsem koukal s otevřenou pusou. Dnes jsem se na něj podíval po dlouhých letech a vybavily se mi vzpomínky na dětství. Takže hodnotím dětskou optikou. Ale jsem Husákovo dítě, dnešní haranti už to možná vidí jinak. (23.03.2014)